VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O kácení v Belgické ulici musí rozhodnout magistrát

Praha - O kácení stromů v Belgické ulici na Vinohradech musí rozhodnout magistrát a ministerstvo kultury. Polovina stromů je podle posudku pražské Technické správy komunikací (TSK) nekvalitní, proto je chce při obnově ulice pokácet. 

3.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Vlastinil Leška

Proti je více než tisíc lidí, kteří podepsali petici i Městská část Praha 2, která odmítla vydat stavební povolení.„V současné době je několik rozhodnutí v odvolacím řízení. TSK se odvolalo proti nevydání stavebního povolení.

Druhé odvolání je proti rozhodnutí památkářů, to musí magistrát postoupit na ministerstvo kultury," řekl na pondělním jednání zastupitelstva místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek (ODS).

Podle mluvčí TSK Barbory Liškové je úprava Belgické ulice včetně kácení v souladu s pravidly, která stanovila Kancelář veřejného prostoru IPR Praha. „Polovina stromů byla v průzkumu označena za havarijní, respektive neperspektivní. Bylo navrženo vysadit 78 stromů nových," informovala novináře mluvčí.

Petici za zachování stromořadí podepsalo od 16. září více než tisíc lidí. Jejím iniciátorem je obyvatel Belgické ulice a tamní podnikatel Martin Švihla. „Domníváme se, že plošné kácení stromů by na desítky let poškodilo všechny obyvatele ulice zásadním zhoršením životního prostředí i majitele nemovitostí, protože nemovitosti se vzrostlými stromy v ulici mají obecně o 15 procent vyšší cenu," uvedl Švihla v dopise zastupitelům Prahy 2. Ti se ale brání, že udělali vše, co je možné.

Stromy se mají obnovovat postupně

Obyvatelé Belgické ulice žádají, aby bylo stromořadí obnovováno postupně během 10 až 20 let a zůstal zachován původní druh stromu, akát bílý. Jeho případná výsadba ale může být rozporu s nařízením o regulaci invazních druhů, které letos v dubnu schválil Evropský parlament.

Na českém seznamu vypracovaném Agenturou ochrany přírody a krajiny se akát vyskytuje, doporučené je omezení výsadby, mimo ochranářsky cenné lokality je ale možné ho pěstovat. Druh pochází ze Severní Ameriky, do Česka se dostal v 17. století z Francie.

Odbor památkové péče Magistrátu nesouhlasil s navrženým asfaltovým povrchem vozovky a vydal k rekonstrukci ulice nesouhlasné stanovisko. Tento úřad v kompetenci i ochranu stromů v památkové zóně.

Magistrát může o odvolání rozhodnout až po posouzení věci Ministerstvem kultury, které je nadřízeným orgánem magistrátního odboru památkové péče.

Autor: ČTK

3.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
11 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Zemřel Václav Hanf, který patřil k dětem z vyhlazených Lidic

Po dlouhé nemoci zemřel ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic za druhé světové války. Dožil se 82 let. Informaci České televize (ČT) v neděli potvrdil Památník Lidice. Z takzvaných lidických dětí zůstává naživu 12 lidí, uvedla ČT.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies