VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O Rychlých šípech jsem psal i diplomovou práci, říká nadšenec

Staré Město /ROZHOVOR/ - 75 ježků v kleci. Zlatý, stříbrný, plastový, kapesní i metrový. Všechny na jednom místě. A většina z nich pochází z jeho vlastní sbírky. To je jen zlomek z výstavy, kterou dal se svými kolegy dohromady Slavomil Janov. Někdejší sportovní redaktor, ale hlavně, celoživotní obdivovatel díla Jaroslava Foglara a jeho Rychlých šípů.

15.6.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Předseda Sdružení přátel Jaroslava Foglara pan Slavomír Janov – Galerie jedné věci a výstava k 75. výročí Rychlých šípů. Foto: Deník/Dimír Šťastný

Letos slaví 75 let od zrodu pětice Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka, Červenáček i celého jejího světa se Stínadly či Bratrstvem kočičí pracky. Výstavu konající se kousek od Smetanova nábřeží, v Galerii jedné věci, jsme se Slavomilem Janovem nejen prošli, ale povídali si i o jeho velkém klukovském koníčku.

Nemůžu se na to nezeptat. Kdy začala vaše láska k Rychlým šípům?

Dozvěděl jsem se ještě jako hoch o knize Hoši od Bobří řeky a ohromně mě to zaujalo. Když jsem pak koncem 60. let začal skautovat a v televizi se objevil seriál Záhada hlavolamu, zůstalo mi to už na celý život. Takže jsem i na vysoké škole nakonec dělal diplomku na Jaroslava Foglara a teď jsem začal psát rigorózní práci také o něm.

Jak se dá psát diplomová práce o Rychlých šípech?

Studoval jsem žurnalistiku, takže jsem rozebíral Foglarovu novinářskou činnost v 30. a 40. letech. Foglarovy interaktivní metody jako kluby mladého hlasatele, čtenářské kluby a podobně. Nejdřív jsem samozřejmě ale musel protlačit, aby mi Foglara vůbec za socialismu povolili. Ale měl za sebou širokou novinářskou praxi a jako vzor těžko mohl něčím uškodit, takže to prošlo.

Předpokládám, že jste měl příležitost setkat se s Jaroslavem Foglarem…

Ano. Už když mi bylo 17. Asi jako každého, kdo ho do té doby neznal, jsem si představoval vysokého, atletického hocha od Bobří řeky, a tak mě překvapilo, že to byl menší a spíš skromně až zakřiknutě působící člověk. Ale byl velice milý a každé setkání s ním bylo moc příjemné. Působil na mě opravdu tak, jak se odráží jeho dílo.

Vybavujete si i vaše poslední společné setkání?

Velice přesně. Bylo to 16. prosince 1998, den před 60. výročím zrodu Rychlých šípů. Tehdy už byl Foglar v nemocnici. Pracoval jsem v Melantrichu, a protože právě tam Rychlé šípy přišly na svět, uspořádal jsem u jeho lůžka takové menší setkání, přišel třeba generální ředitel Melantrichu, který Foglarovi přinesl pamětní plaketu. Protože pro Foglara už před válkou byl vždycky centrální ředitel Melantrichu někdo, hodně si toho považoval. Necelé tři týdny poté bohužel Jaroslav Foglar navždy odešel.

Tehdy to bylo smutné završení vzpomínání na 60 let Rychlých šípů. Teď je šípům už 75 a vy jste stále členem Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Jak udržujete jeho odkaz, i když právě nejsou sváteční roky jako letos?

Pořádáme řadu akcí, kterých se účastní děti i dospělí. Ostatně, vedle Sdružení přátel Jaroslava Foglara jsem členem náčelnictva dospělých Junáku. Ten prostřednictvím svého časopisu Bobří stopa organizuje neformální kolektivy dětí a mládeže ve věku 10 až 17 let. Samozřejmě, doba je úplně jiná. Když působil Foglar v Mladém hlasateli, fungovalo téměř 25 tisíc klubů. Dnes jsou jich desítky a lepší už to asi nebude.

Kouzlo komiksových hrdinů typu Rychlých šípů je už pryč?

Jestli je pryč, to nevím. Ale je převálcováváno úplně jinými fenomény. Dnešní mládež má jiné vnímání světa. Poznal jsem to na svém synovi, který deset let chodil do skauta. Prošel tím, ale už to tak „nebaštil" jako já. Paralelně vedle toho měl jiné zájmy, které byly asi dominantnější než tento svět. Nicméně v dobrém slova smyslu ho to určitě ovlivnilo. Rychlé šípy jsou jedním z rodinných stříber české kultury a výchovy mládeže obecně. Ale každé stříbro jednou zajde a nutno ho pulírovat, aby pořád bylo hezké a sloužilo. I když proti dnešnímu nerezu nemá šanci.

Doma žádný další nadšenec, který by s vámi chodil na srazy, není?

To ne. Všichni to respektují, vědí, že jde o můj největší koníček, ale že by tomu propadli… Nejsou takoví blázni (směje se).

Která z postav Rychlých šípů je vám nejbližší?

Asi Jarka Metelka, protože byl klubovním písařem a já také vždy rád psal.

Vystavujete tady mimo jiné 75 ježků v kleci. Odkud pocházejí?

Většina je z mojí sbírky. Tento má zajímavou minulost, koupil jsem ho na letišti v Americe (ukazuje). A tady ten malý je celý ze 24karátového zlata.

Slyšel jsem, že na podzim pořádáte v rámci Memoriálu Jana Tleskače i mistrovství světa ve vyjímání ježka z klece. Jaký je světový rekord?

Ano, letos se setkáme už potřinácté. Memoriálu se za ta léta zúčastnilo více než 3 000 startujících z 15 zemí. Světový rekord je 2,9 vteřiny. Kdo chce být hodnocen, musí to zvládnout za tři minuty. S takovým časem ale samozřejmě nevyhrajete.

A jaký je váš osobní rekord?

Asi 12 vteřin. Ale nikdy jsem neuspěl, byli lepší.

Více o výstavě k výročí Rychlých šípů
- Výstava se koná v Galerii jedné věci (U Dobřenských 250/5, v centru Prahy) do 30. června tohoto roku.
- Rychlé šípy jsou na výstavě představeny v jejich literární, filmové i divadelní podobě.
- „Veřejnost se může těšit na několik zajímavých unikátností. Mezi jinými například na symbolických 75 ježků v kleci či na repliku dřevěného hlavolamu z roku 1941," říká o výstavě pražský radní pro kulturu Václav Novotný.
- „Na výstavě se také poprvé můžeme seznámit s výběrem fotografií Jaroslava Foglara, kterými od koupě svého prvního fotoaparátu v roce 1930 mapoval starou Prahu. Raritou je dosud nikdy nezveřejněný první snímek zachycující panorama s Pražským hradem, " uvádí radní Helena Chudomelová.
- Výstavu pořádá hlavní město Praha spolu se Sdružením přátel Jaroslava Foglara, je součástí celoročního projektu Junáku „Rychlé šípy slaví 75 let"

Autor: Ondřej Leinert

15.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Pobyty pro astmatiky. Podle kontroly pojišťovna chybovala

Ilustrační foto
10

Údajná vražda v boleslavské nemocnici. Ošetřovatelka tu měla zabít pacienta

Sklenka sektu pro Jiřího Bartošku. Je mu sedmdesát

„Ahoj děcka!" Pozdrav, který umí pronést s nenapodobitelnou intonací jediný člověk. Jiří Bartoška. A je jedno, jestli jste mladý, nebo starý. Dnes slaví sedmdesáté narozeniny.

Jak to vidí Antonio Tajani: Zůstaňme spolu

Právě oslavujeme 60 nejlepších let v historii svobodné Evropy. Zítra si připomeneme výročí podpisu Římských smluv, které jsou jedním ze základů evropské integrace.

Svého "Kodiaqa" bude mít i Seat. Dorazí příští rok

Velké SUV brzy nabídne i další značka koncernu Volkswagen. V roce 2018 totiž začne Seat prodávat novinku, která bude k dispozici i se sedmi sedadly.

Úřady pozastavily činnost jehovistům v Rusku, chtějí je zakázat

Ruské ministerstvo spravedlnosti pozastavilo činnost náboženské společnosti Svědkové Jehovovi v celé zemi a požádalo soud, aby zakázal tuto organizaci jako extremistickou. Oznámila to ruská média. Nejvyšší soud má přijmout konečné rozhodnutí o zákazu 5. dubna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies