Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odborníci: Povodně v Praze byly v minulosti častým jevem

Praha – Povodně v Praze byly v minulosti poměrně častým jevem, skoro každoroční byly jarní nebo zimní záplavy. Až do druhé poloviny 19. století, kdy vznikly nábřežní stěny, nebyla voda ve Vltavě ve městě regulovaná. Z přírodních břehů se pak snadno vylévala až do historického centra. „Jednou za sto let zaplavila třeba třetinu historických měst pražských, sahala až ke Staroměstskému náměstí," řekla  expertka na historii pražských záplav Pavla Státníková z Muzea hlavního města Prahy.

8.6.2013 0
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Divíšek Martin

„Stoleté a větší povodně bývaly jednou za sto let, což je ale myšleno v uvozovkách, protože třeba ve 13. století se velké povodně opakovaly třikrát za sebou," uvedla autorka řady knih o pražských záplavách a kurátorka výstavy Staletí pod vodou. „Menší povodně byly celkem každoroční záležitostí a počítalo se s tím," dodala.

Nejvíc zaplavované bývalo Podskalí. „Úroveň Podskalí si každý může odvodit podle dochované celnice, která je na Výtoni. Celý břeh byl na stejné úrovni, navíc břeh se odsud svažoval rovnou do řeky. Všechny domy položené v této výšce to schytaly," řekl ředitel Národního památkového ústavu Ondřej Šefců.

Lidé v minulosti byli více zvyklí žít s přírodními živly. „Na domech bývaly velké vikýře, cenné věci se tam stěhovaly v předstihu. Domy byly více otužilé, přizpůsobené, kdyby nevydržely, vzaly by je předchozí povodně," dodal historik. Také vybavení domácností bývalo prostší, když voda něco vzala, dalo se to snadněji nahradit.

Rozvodněná Rokytka "řádila" i v 10. století

Novým fenoménem nejsou podle odborníků ani povodně na malých pražských tocích. Podle Státníkové existují obrazové záběry Rokytky, která je rozvodněná a s velkým množstvím naplaveného dřeva. Podle záznamů kronikáře Václava Hájka z Libočan, který v 16. století sepsal Kroniku českou, byla Rokytka rozvodněná i v 10. století. V kronice se píše, že když poselstvo převáželo mrtvé tělo svatého Václava do Prahy, nemohlo překročit říčku Rokytku.

„My se tomu dneska divíme, protože říčky jsou dnes svedené do úzkého údolí, úzkého toku. Ale dřív to byla série paralelních toků, takže tam mohlo být pásmo třeba 200 metrů široké, bažina na bažinu. A když stoupla voda, tak se tam nikdo nedostal," řekl Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd. Překročit i triviální říčku mohl být podle něj v minulosti poměrně velký problém.

Kromě nábřežních stěn vznikly v druhé polovině 19. století i první instrukce, jak se při povodních chovat. „Už se vědělo, koho a co evakuovat, jak zásobovat, jak dávat znamení, že velká voda přichází," uvedla Státníková.

Jedny z největších povodní postihly Prahu v roce 1432; tehdejší prameny mluví o „tisícileté vodě". „Je ale otázka, jestli to byly povodně větší než v roce 2002. Na to dnes nikdo neodpoví, nemáme srovnávací materiál," uvedla historička. Velká voda málem smetla Karlův most například v roce 1784, kdy bylo poškozeno několik jeho pilířů a strážnice, z níž se do Vltavy zřítili i hlídkující vojáci. Na dobových fotografiích je pak zdokumentovaná velká voda z roku 1890. Podle historiků patří i současné povodně mezi ty větší, které se zapíšou do historie.

Autor: ČTK

8.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 0
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

1 4

Pláčete nad červivým ovocem? Odvezte ho do palírny

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Vláda a odbory budou jednat o růstu platů ve veřejném sektoru

Zástupci vlády a odborů budou dnes odpoledne vyjednávat o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka odborářský požadavek podporuje.

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení