VYBERTE SI REGION

Ohrožuje napětí na záchrance pacienty? Lépe má být v lednu

Praha - Hrubé jednání, šikana a vyhrožování. Tato atmosféra, slovy některých zaměstnanců, delší dobu vládne tam, kde pracují lidé zachraňující životy jiných. Mimo záznam naznačují, že stres, který jim výše zmíněné působí, může mít v konečném důsledku negativní vliv na jejich pracovní výkony. To by mohlo mít fatální následky.

21.12.2014 1
SDÍLEJ:

Pražští záchranáři dělají vše, aby zachránili lidské životy. Denně vyjíždí zhruba ke třem stovkám případů. Někteří si ale stěžují, že atmosféra na pracovišti jim práci neulehčuje.Foto: DENÍK/Milan Holakovský

Pražskou záchrankou zmítají dlouhodobé spory. Vše, o čem potichu i do médií hovoří již citovaní zaměstnanci, jejich vedení rezolutně popírá. Kontruje tím, že jde o sprosté a účelové lži. Kdo je v právu? To se konečně rozhodli řešit odpovědní politici.

Záchranka je totiž příspěvkovou organizací města a tak se do věci vložil radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO). Na začátek ledna naplánoval klíčovou schůzku, které se mají zúčastnit obě strany – zaměstnanci i vedení.

A cíl? Vysvětlit si, zda se na záchrance v posledních několika týdnech skutečně zhoršily pracovní podmínky a udály se nekoncepční změny v organizaci, či nikoliv. A hlavně – definitivní smír. Radní Lacko si prý již s oběma stranami zvlášť předjednal jistou pozici, která by mohla vést k úspěšnému závěru.

Přeplněné pražské nemocnice

Pokud se někdo z Pražanů, či návštěvníků metropole ocitne v ohrožení života, může se spoléhat zhruba na pět set profesionálů ze záchranky, kteří udělají vše pro to, aby mu pomohli. Pražští záchranáři denně zasahují přibližně u tří stovek případů. V naprosté většině z nich jsou úspěšní. I když jim práci rozhodně neulehčují přeplněné pražské nemocnice.

V posledních několika týdnech se ale přímo uvnitř záchranky hovoří o rapidním zhoršení pracovních podmínek. Upozorňují na to někteří zaměstnanci a ukazují přitom na své vedení. To obvinění striktně odmítá.

Tento spor, projevující se i v podobě mediálních přestřelek, se přestal líbit odpovědnému radnímu hlavního města pro zdravotnictví Radku Lackovi (ANO). Dobrou zprávou je, že prý již jednal jak se zaměstnanci, tak s vedením záchranky. A v lednu se s oběma stranami sporu má sejít u kulatého stolu a napjatou situaci ke spokojenosti všech vyřešit.

„Rád bych se stal jakýmsi mediátorem a dovedl jednání ke kompromisu,“ vzkázal Lacko. Ze své pozice si toto prohlášení může dovolit. Záchranka je příspěvkovou organizací města. To prý již nehodlá nečinně přihlížet. „Je to velice palčivý a dlouho neřešený problém,“ podotkl radní s tím, že chce pomoci k trvalému urovnání sporu.

Co je jádrem sporu?

Co se vlastně dělo? Jak již dříve informoval Pražský deník, organizace byla a možná stále je doslova rozdělena na dva světy. „Je to atmosféra strachu, kterou účelově buduje stávající vedení, aby vytvářelo roztříštěný kolektiv pracující v obavách z vlastního projevu,“ stěžovali si ke konci letošního října zaměstnanci.

Redakci Pražského deníku oslovila zhruba desítka nespokojených. Pražský deník posléze navštívil jednu z odborových schůzí, na které se 60 z 64 přítomných shodlo na tom, že si současný stav „žádá nápravu“. Jedním z těch, kteří se odvážili vystoupit veřejně, byl záchranář Dominik Horn. Ten tehdy tvrdil, že vedení činí systematický nátlak na „názorově nepohodlné zaměstnance.“

Měsíc poté na dotaz redakce Pražského deníku zareagoval: „Teď jsem to pocítil sám na sobě. Dostal jsem vytýkací dopis, protože jsem se nezapsal do knihy příchodů, odchodů. Musíme se vyjadřovat i k tomu, proč jsme nezhasli na záchodě, když jsme odjeli k pacientovi. Jsou to věci, které se nikdy předtím neřešily,“ popsal a zároveň připustil, že cíleně přibylo kontrol.

„Zintenzivnily se zejména na stanovištích, kde slouží lidé, kteří upozorňují na problémy. A tak zatímco na stanovišti letecké záchranné služby od doby evidence Knihy příchodů a odchodů nebyla žádná a ve Stodůlkách od letošního června jediná, na Jižním Městě, ve Slupech nebo jiných stanovištích jsou skoro denně,“ zmínil Horn.

Nestandardní chování vedoucích

Jeho tvrzení částečně dokládá emailová komunikace mezi předsedou základní odborové organizace pražské záchranky Janem Fraňkem a ředitelem záchranky Zdeňkem Schwarzem, která byla v kopii rozeslána i na pražský magistrát.

Franěk v ní ředitele Schwarze upozornil na „nestandardní chování a kroky některých vedoucích a inspektorů provozu“. „Jde o formu prováděných kontrol a výběr kontrolovaných jednotlivců, ze kterého je možno dovozovat snahu zastrašit ty, kteří se aktivně účastní v současném dění,“ napsal Franěk.

Ředitel Schwarz ale v reakci pochybnosti odmítl. „O žádných nestandardních krocích či chování, které popisujete, nevím,“ odepsal předsedovi odborů. Zaměstnanci, kteří si stěžují, podle Schwarze zřejmě podávají „zkreslené informace“.

„Stejně tak zaznamenáváme ze strany některých zaměstnanců jakousi sníženou kvalitu práce i zhoršenou pracovní morálku, což potvrzují kontroly provozu standardně prováděné na všech úrovních a vedoucími zaměstnanci. Rozhodně vylučuji, že by se jakkoli změnila kontrolní činnost, nebo zvýšila úroveň požadavků na zaměstnance, nebo dokonce soustředila jen na některé, které uvádíte,“ shrnul Schwarz.

(Ne)proplácení dvanáctihodinových směn

Jak Pražský deník rovněž upozornil, spor na záchrance začal doutnat letos na jaře, když se zaměstnanci dispečinku ředitele Schwarze zeptali, proč nemají – obdobně jako na jiných záchrankách v Česku – proplacené celé dvanáctihodinové směny.

Schwarz na to podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníkové, která se o věc začala zajímat, reagoval naprosto neadekvátně: zamknutím balkonu, kam chodí dispečerky kouřit, nebo odmontováním kuchyňské linky. Ředitel tuto interpretaci odmítl. Spor dal do souvislosti mimo jiné se svojí kandidaturou v letošních senátních volbách.

Problémy uvnitř organizace ale podle nespokojených trvají delší dobu. „Ředitel Zdeněk Schwarz s náměstkem Jaroslavem Valáškem mají neomezenou moc a všichni ostatní se jich bojí,“ popsala mimo jiné bývalá vedoucí lékařka Eva Herzová, která z pražské záchranky odešla v roce 2012 kvůli „skryté šikaně“.

Vzbouřená atmosféra už v roce 2004

Herzová v záchrance zažila vzbouřenou atmosféru už v roce 2004. „Tehdy se podepisovaly petice a já se postavila na stranu pana Schwarze. On byl vždycky tvrdý a přísný, takže se nelze divit, že měl odpůrce. Ale co je moc, to je moc, hrnec zřejmě přetekl,“ řekla v obsáhlém rozhovoru, který poskytla Pražskému deníku. Sama se prý nediví tomu, že se ozývají nespokojení a přibývá členů odborů.

„Od doby, kdy složil funkci bývalý předseda odborů Pavel Kubeš, vzrostla členská základna o víc jak 60 procent. Tehdy bylo členů odborové organizace 83, dnes je jich 138. A každým dnem se jejich počet rozšiřuje,“ uvedl zdroj Pražského deníku.

Bývalý vedoucí odborů Pavel Kubeš, který stojí na straně ředitele Schwarze, ale tvrdí, že se tak děje pod nátlakem. „Výbor, který je nově zvolený, nemá v té věci žádné zkušenosti. Nechal se zmanipulovat dvěma, třemi zaměstnanci a paní Žitníkovou z Odborového svazu zdravotnictví, která organizaci chce řídit,“ říká Kubeš, podle něhož skupina lidí hodlá záchranku „rozkopat“.

Čtěte také: Napětí v pražské záchrance: dál je rozdělená na dva světy

Autor: Jakub Krupka, Ondřej Leinert

21.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pamlsková vyhláška? Nesmysl, shodují se ředitelé škol na Mělnicku

Mělnicko - Takzvaná pamlsková vyhláška, která od 1. ledna 2017 zakazuje v základních školách prodávat výrobky s příliš vysokým obsahem soli, cukrů a tuků, možná zruší mnohé školní bufety a kiosky. Ředitelé škol na Mělnicku se shodují na tom, že vyhláška je příliš přísná, a pro provozovatele bufetů tak nebude finančně zajímavé dále je ve školách provozovat.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies