VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Památka zesnulých: svátky klidu, nebo spěch a komerce?

Praha – Najít nejbližší parkovací místo, koupit nejlevnější kytici… Začátek listopadu se pojí se svátky vzpomínek na zesnulé. Hřbitovy prodlužují otevírací doby, lidé shánějí buď nejkrásnější, nebo naopak nejlevnější hřbitovní výzdobu pro ty, kteří je opustili. Všude je shon a kvap: „V boční ulici je modrá zóna. Čekám u auta na manželku a tchýni, protože není kde zaparkovat, všude je plno," konstatuje jeden z návštěvníků Olšanských hřbitovů.

1.11.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Kucej Miroslav

Kam zmizela tradice?

Svátky, které nám mají připomínat ty, kteří nás opustili, se stávají komerčními hody. Málokdo přichází v těchto dnech na hřbitov, aby si v klidu a jisté tichosti uvědomil jejich smysl. „Jsem naprosto podrážděný. Stojím tu ve frontě jako za komunismu na banány. Přitom chci jen svíčku," říká Jiří Vrátný, který přijel položit věnec na hrob své matky. Nemá ale čas, šéf je nekompromisní.

Ze svátků zesnulých se stala masová záležitost. „Lidé nechodí na hroby svých blízkých pravidelně během roku, a nyní si to vynahrazují," říká ředitel Olšanských hřbitovů Miroslav Krumpl. „Nadávají na úklid a odhrabávání listí. Ale málokdo si uvědomí, že sotva douklízíme celý hřbitov, můžeme začít znovu. Listí padá průběžně," dodává.

Vandalové duši nemají

Mnozí z těch, kteří hroby svých blízkých navštíví při příležitosti svátku, zjistí různá poškození. Vandalové se totiž nezastaví před ničím. „Máme ulomený křížek. Místo toho, abych v klidu uctil maminku, teď naháním hřbitovní zprávu," říká Vrátný.

Kde je ovšem právo? Proč se ze svátků klidu stal boj? Proč ho ctíme, kdy není pracovní doba a máme volný den, jen tak narychlo?

Rozhovor s pražským psychologem Pavlem Ratajem

Tři otázky pro…

Psycholog Pavel Rataj říká: „Dušičky mají velký význam, z hlediska víry i konfrontace člověka se smrtí."

Myslíte si, že svátek zesnulých má i v dnešní době, která chvíli nepostojí, stále duchovní smysl?

Musíme vycházet z toho, že Česká republika má procentuálně jeden z nejmenších počtů věřících v Evropě. Vztah k náboženství a posmrtnému životu upadá. 2. listopadu je proto pro nás jistým obřadem, vyjádřením duchovní vazby k těm, v které věříme. To, že někdo zemře, neznamená, že vám zcela zmizí ze života. Proto směřování k mrtvým prarodičům, rodičům a dalším blízkým, z psychologického hlediska, je velice významné. Svátek zesnulých je důležitý.

Není ale podzim příliš depresivní sám o sobě? Neměl by člověk na hřbitov přicházet naopak v době, kdy je plný života a dokáže tak těžké věci čelit?

Má to svoji liturgickou významnost. Není samo o sobě, aby se Dušičky slavily na začátku listopadu. Z psychologického hlediska je podzim setkáním s pochmurnem. Na druhé straně je to přírodní cyklus, tedy doba spánku a ticha. Je to náročné, zároveň je to vhodné období pro setkání s mrtvými a pozůstalými. Svátek konfrontuje také naši pohodlnost i životní návyky.

Co znamenají Dušičky pro živé?

Lidé mnohdy ve smrti vidí naprostý konec. Smrt je na symbolické úrovni novým začátkem. Málokdo si to uvědomuje. Těžko opouštíme věci, na kterým nám záleží a nechceme se jich vzdát. To je přirozené.

Autor: Kateřina Chvátalová

1.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies