VYBERTE SI REGION

Paroubek: Praha bývala kafkovsky šedivá, dnes je mnohem barevnější

Praha /ROZHOVOR/ - Do evropských voleb kandiduje také lídr kandidátky strany LEV 21, bývalý český premiér Jiří Paroubek. Nyní se věnuje ekonomickému poradenství, vyučování na vysokých školách, publikování a vedení „lví" politické strany.

6.4.2014
SDÍLEJ:

I jeho oblíbený hostinec se změnil. Do Plzeňské restaurace v Obecním domě v Praze Jiří Paroubek prý rád chodil jako student. A i pak jako premiér s jeho zahraničními protějšky Gerhardem Schröderem nebo Robertem Ficem.Foto: Vít Novák

V rozhovoru prozradil zajímavosti z doby svého dětství, podrobnosti volebního programu, ale i to, jak by naložil s vydatným europoslaneckým platem.

Jiří ParoubekNarodil se 21. srpna 1952 v Olomouci. Absolvoval VŠE v Praze, po návratu z vojenské služby pracoval jako ekonom v restauračních, obchodních a stavebních podnicích. V letech 1970 až 1986 byl členem Československé strany socialistické. V listopadu 1989 pomáhal obnovit ČSSD. O rok později na její kandidátce vstoupil do pražského zastupitelstva, mezi lety 1998 2004 byl finančním náměstkem pražského primátora. V roce 2004 se stal ministrem pro místní rozvoj, později se stal v období duben 2005 až září 2006 českým premiérem. Na podzim 2011 opustil sociální demokracii, které od roku 2006 předsedal, a stal se předsedou nové strany LEV 21 (Národní socialisté levice 21. století).

Četl jsem, že jste od malička žil střídavě v Praze a v Olomouci. Jak to vypadalo v praxi?

Rodiče žili v Praze, já jsem byl střídavě u nich a větší část roku u babičky v Olomouci. Byl jsem tam v přírodě, dnes to vidím jako nádherné dětství. Tady v Praze jsem chodil do školky v Revoluční ulici, takže znám život městského dítěte už od mala. Od šesté třídy jsem chodil do školy s rozšířeným jazykovým vyučováním, což byla za minulého režimu výjimečná věc. Ta škola působila v Ostrovní ulici.

Jak se na takovou školu dalo dostat?

Vybíraly se děti z Prahy podle vysvědčení. V patnácti jsem díky tomu mluvil velmi slušně německy. Z té znalosti jsem pak těžil celý život, i když jsem byl českým premiérem. Dnes podporuji svou čtyřletou dceru, aby se učila cizí jazyky, protože nejlépe se děti učí jazyky do osmi až deseti let.

Dnes je všude plno dětských hřišť, mělo dříve dítě v centru metropole kde si hrát?

To bylo vždycky trochu svízelné. Chodili jsme na nábřeží Vltavy, později se z toho stal park. Kopli jsme do míče a skončil ve Vltavě. Pak jsme chodili na Štvanici, na Letnou. Hodně jsme hráli fotbal, hrál jsem závodně ve Vozovně Žižkov. Chodili jsme i hodně na fotbal na Slávii, Spartu i Bohemku.

Takže jste se evidentně nenudil.

Znal jsem dobře střed města různé podchody, průchody, úniky před domovnicemi… Praha byla tehdy hodně kafkovsky šedivá, dnes vypadá úplně jinak. Je barevná, mnohem hezčí, domy na sídlištích jsou zateplené a mají nové fasády. Jsem rád, že jsem se na tom jako člen pražského zastupitelstva od roku 1990 do roku 2005 mohl podílet. Šest let navíc jako náměstek pro finance.

Na co jste z toho období nejvíce hrdý?

V té době se v městské radě sešli lidé, kteří pracovali pro město a neměli za sebou skandály typu opencard, tunel v tunelu a podobně. Obnovili jsme výstavbu metra, postavili tramvajovou trať na Barrandov, Praha vydala tři emise obligací, což byl vynikající signál pro investory, kteří přinášeli do města nová pracovní místa. Vzpomínám na to období rád. Byla to doba velkých a dobrých investic.

Sedíme spolu na váš návrh v Plzeňské restauraci Obecního domu. Proč jste vybral zrovna tento podnik?

Dříve to tu nevypadalo tak pěkně jako teď. Rekonstruovalo se to zde v roce 1991, velmi se to povedlo. Tak skvěle rekonstruovaná secesní památka nemá ve střední Evropě obdoby. Rád jsem sem chodil na koncerty, plesy, do tanečních, na pivo a později i na jídlo.

Takže jste sem chodil už jako student?

Ano, byla tady totiž pivnice, která už je zrušená. Nebylo tu tolik turistů, všechno bylo mnohem levnější. Pamatuju si i zajímavé lidi, kteří chodili do kavárny, třeba pana malíře Zrzavého. Mělo to tu svůj půvab. Později jsem se tu scházel s politiky, třeba s Gerhardem Schröderem či Robertem Ficem. Byli z toho nadšení.

Předpokládal bych, že se Schröderem půjdete raději nahoru do vyhlášené Francouzské restaurace, ne sem do Plzeňské.

Ale třeba Gerhard Schröder si dal raději speciality k pivu tlačenku, utopence, než jít do luxusní restaurace. Toho měl dost jinde. Ale i ve francouzské restauraci jsme spolu byli. Obdivoval, jak je to tu krásné.

Jestli vy si náhodou jednou neotevřete vlastní restauraci, když máte tak rád českou kuchyni.

Přemýšlel jsem o tom, ale je těžké sehnat pronájem za rozumnou cenu. Nepral bych tam špinavé peníze, takže by si ten podnik musel na sebe sám vydělat. Ale mám v plánu sepsat vlastní kuchařku, jen na to zatím nezbývá čas.

Co je hlavní téma, se kterým jdete do voleb?

Náš program je ryze praktický, na rozdíl od jiných stran, které ho mají spíše ideologický. Říkáme, že nejlépe v Evropském parlamentu ochrání národní zájmy ten, kdo má zkušenosti s mezinárodní i vnitřní politikou. V roce 2005 jsem v EU vyjednal ohromné dotace, nejvíce ze všech (tehdy) 27 zemí na jednoho obyvatele. Část z těch 800 miliard korun bohužel nebude vyčerpaná, část byla rozkradena a část použita na blbosti. Zbytek pomohl ke zvelebení země. Zajímalo by mě, jestli za to zavedené parlamentní strany cítí zodpovědnost.

A na co je tedy váš program zaměřený konkrétně?

Má čtyři základní okruhy. První je boj proti nezaměstnanosti. Chceme se podílet na iniciativách, které budou směřovat k vytvoření evropského investičního plánu. Může to vést k zakázkám pro naše stavebnictví. Druhé téma je kvalita života a růst životní úrovně lidí. Jde nám o to, aby stejně jako v roce 2005 přišlo do země co nejvíce evropských peněz a aby byly účelně využity. Nové školky, univerzitní kampusy, dálnice, silnice, rekonstrukce panelového bytového fondu a tak dále. Třetí téma je ochrana spotřebitele a ochrana pracovního trhu. Pustit do země jen kvalifikované lidi, které potřebujeme. Čtvrté téma je boj proti organizovanému zločinu a terorismu, který se vcelku daří, ale je potřeba být neustále ve střehu a zdokonalovat postupy.

Euroskeptik nejste, vadí vám přesto něco na EU?

Myslím, že jsme z ní mohli vytěžit více. Úroveň hospodářské politiky ČR v posledních pěti šesti letech stagnuje. Není žádný růst hospodářství. Své sehrála krize, ale ta byla i všude kolem, tam přitom HDP rostlo. Za chyby v té době mohly pravicové vlády.

Zdá se, že Evropský parlament bude mít brzy větší pravomoci než ten národní. Je to podle vás v pořádku?

Nemyslím si, že by v příštím volebním období mělo dojít k nějakému nárůstu pravomocí EP. Je to věc vyjednávání. Pozice neustálého kverulanta ale také není správná, což je vidět právě na těch dotacích, které se významně snížily. Je hlavně důležité, aby se po volbách čeští europoslanci domluvili, co pro Českou republiku chtějí. Dvacet jedna poslanců ze sedmi set není tolik, ale pokud budeme postupovat společně, tak toho můžeme vybojovat mnohem více.

Jak byste z parlamentu v případě zvolení informoval voliče o dění v Bruselu?

Velmi často píšu články na serverech a blozích, a to nejen před volbami. Publikuji ekonomické a politické analýzy, v tom bych určitě pokračoval. Snažil bych se ta témata přenést do českého prostředí, protože řada europoslanců pojala svůj mandát jen jako příležitost ke zlepšení životní úrovně.

Europoslanecký plat byste ale přece pobíral také.

Je nevkusné pobírat 8 tisíc eur. Počítám s tím, že bych každý měsíc až 100 tisíc korun věnoval na veřejně prospěšné účely. To jsem dělal i dříve, i když to bylo „jen" cca 200 tisíc ročně. Ale plat českého poslance byl podstatně nižší než evropského. Styděl bych se mít takový plat v situaci, kdy většina domácností žije z ruky do úst. Nemám ve zvyku posílat peníze různým organizacím, zasílám je konkrétním lidem.

VÍT NOVÁK

Autor: Redakce

6.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

Příznivci posílají Trumpovi peníze, i když je po volbách

Washington - Ačkoli má kampaň úspěšně za sebou, přišly novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v posledních třech týdnech miliony dolarů od příznivců. Oznámila to federální volební komise, píše list The Washington Post.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies