VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Páternostery pamatují ještě Masaryka

Praha - Na ministerstvech, radnicích a dalších úřadech v metropoli funguje přes dvacet oběžných výtahů.

24.3.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv Deníku

V roce 1911 se slavnostně představil návštěvníkům Nové radnice pražské na Mariánském náměstí první oběžný výtah na českém území, lidově nazývaný páternoster.

Na magistrátu funguje toto zařízení dodnes, ale není to již originál. Ten původně sloužil na obou stranách budovy, od sedmdesátých let koluje mezi patry magistrátu jen zařízení naproti zadnímu vchodu ústícímu na náměstí Franze Kafky.

Na další dva páternostery, ale podstatně novější, lze narazit v další magistrátní budově Škodově paláci v Jungmannově ulici.

Rozhlas

Nejdéle fungující páternoster v Praze se nachází v budově Českého rozhlasu na Vinohradské ulici.

„Od ostatních zařízení se odlišuje tím, že jezdí v oddělené ocelové konstrukci uvnitř budovy. Stavitelé tímto řešením předcházeli tomu, aby vibrace a další specifické hluky výtahu nerušily rozhlasové vysílání,“ vypráví servisní technik Vlastimil Holešovský.

Do sídla rozhlasu byl instalován v roce 1929 a fungoval až do roku 2007, kdy se dočkal generální rekonstrukce.

Přitom před čtyřiceti lety to s ním vypadalo bledě, chystala se jeho výměna za jiný výtah. Z plánů však nakonec sešlo, především proto, že nový, již hotový výtah, se nevešel do stávající šachty.

Ministerstva

Pražské páternostery jsou s oblibou využívány na ministerstvech i radnicích. V útrobách rozlehlé budovy ministerstva dopravy na nábřeží Ludvíka Svobody se ukrývají dokonce tři tato fungující zařízení z osmdesátých let.

Páternostery slouží k přesunu pracovníků a návštěvníků také na ministerstvu financí na Malé Straně, obrany v Dejvicích, na ministerstvu pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí, zahraničních věcí na Loretánském náměstí či na ministerstvu práce a sociálních věcí na Novém Městě.

Nejnovější páternoster v Praze jezdí v sídle ministerstva zemědělství na Těšnově. Jde o věrnou kopii předchůdce z třicátých let, a tak se ani nechce věřit, že kabiny jsou staré jen necelých deset let.

Radnice

Oběžné výtahy lze nalézt i na některých pražských radnicích. Středem pozornosti se nedávno dostalo přes osmdesát let staré zařízení v budově radnice Prahy 1 ve Vodičkově ulici. Stařence se při výstupu nešťastně zaklínila noha do mezery mezi stěnou šachty a kabinou výtahu. „Technickou raritu se chystáme rekonstruovat. Naše plány nijak nesouvisejí s nedávnou nehodou. Páternoster považujeme za kulturní dědictví, a proto stojíme o jeho zachování v budově radnice,“ uvedl starosta první městské části Oldřich Lomecký.

Na radnici Prahy 7 vozí lidi už šestnáct let kopie páternosteru z roku 1929. Díky citlivě provedené rekonstrukci se tak lze v tmavých kabinách z mořeného dřeva přidržovat původních mosazných madel.

V metropoli fungují více než dvě desítky oběžných výtahů. Dříve jich bylo ještě více, ať už v poliklinice Kartouzská, paláci Adria, radnici Prahy 2 či třeba v budově České národní banky v ulici na Příkopě. I díky technickému pokroku to s budoucností páternosterů nevypadá zle a měly by tak sloužit dál.

„Pokud se v této oblasti nějak výrazně nezmění legislativa, budou jezdit dál. Technicky v tom nevidím problém. Každá součást zařízení lze dnes již opravit či nahradit,“ soudí servisní technik Vlastimil Holešovský.

Když dodržíte pravidla, jsou bezpečné říká o páternosterech jejich servisní technik Vlastimil Holešovský

Před vstupem do Evropské unie se šířily zvěsti, že páternostery skončí. Nestalo se tak. O minulosti i současnosti pražských páternosterů jsme si povídali s jejich servisním technikem, Vlastimilem Holešovským.

Před vstupem České republiky do EU se šířily zvěsti o tom, že páternostery budou muset kvůli přísným evropským normám na výtahy skončit. Proč se tak nestalo?

Šlo o mediální bublinu. Páternoster není dle legislativy výtah, ale strojní zařízení na přepravu osob. Proto se na něj vztahují jiné normy, díky nimž například nemusí mít dveře.

Právě kvůli jejich absenci považují někteří lidé tyto funkční technické památky za nebezpečné. Souhlasíte?

Ne. Pokud lidé dodrží pravidla provozu, tak jsou nástup, výstup i samotná jízda bezpečné. Každý však musí odhadnout svůj zdravotní stav, zda do jedoucího zařízení dokáže nastoupit. Když se stane nějaká havárie či úraz, je to v drtivé většině kvůli tomu, že lidé poruší bezpečnostní pravidla. Mezi nejčastější prohřešky patří stěhování nákladu, nepozornost při nástupu či výstupu a také přecenění vlastních sil.

Co se stane, když přesto někdo poruší pravidla?

V každém patře je bezpečnostní mřížka, o kterou zavadí cokoli, co vyčnívá z kabiny. Při takovém kontaktu se výtah zastaví. Ve všech stanicích jsou na úrovni podlahy sklopné prahy. Když tam necháte nohu, práh ji nabere, odklopí se a zase se vrátí do původní polohy. Pokud by někdo spadl mezi kabiny, páternoster přestane fungovat.

Co se stane, když zapomenu vystoupit v prvním či posledním patře?

Nepanikařte, zůstaňte v klidu. Za chvíli dostanete další možnost vystoupit.

Jak rychle páternostery jedou?

Většinou rychlostí 30 centimetrů za sekundu, starší typy jsou o něco pomalejší.

Jsou energeticky náročnější než klasický výtah?

Ani ne, spotřeba elektrické energie je zhruba srovnatelná.

Páternostery ve světě

Předchůdce lidově nazývaných páternosterů začal v roce 1876 přepravovat těžké zásilky na londýnské poště a o čtyři roky později už sloužilo zařízení tohoto typu ve městě na Temži návštěvníkům budov. Postupně se páternostery rozšířily do Německa a dalších částí starého kontinentu. Ale například do Ameriky ne.

Čtěte také: Stařenku zachytil výtah, na pomoc čekala hlavou dolů

JAN PUCI

Autor: Redakce

24.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies