VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběhy statečných žen, které přežily. Napadení sekerou i spaní pod mostem

Modřany /REPORTÁŽ/ –  Kdo se stane bezdomovcem, má první štaci téměř jistou. V létě se to dá vydržet pod mostem nebo v lese. V zimě pak ti, kteří o sebe alespoň trošku dbají, spí na lodi Hermes. Jenže ráno v půl sedmé musí bezpodmínečně opustit loď. Ti, kteří mají alespoň trošku více štěstí, peněz a chuť vrátit se zpátky do běžného života, ulehají v azylových domech. A to celoročně. A kromě přespání jim azylový dům nabízí útočiště i přes den.

19.2.2013
SDÍLEJ:

Vedoucí azylového domu pro ženy na Praze 12 Jana HavrlíkováFoto: Deník/Veronika Cézová

Jedním z takových míst je i Azylový dům pro ženy v Modřanech. Nabízí klientkám, které se ocitly v nepříznivé životní situaci, dočasné ubytování. Samy si zde musí vařit, prát, žehlit. A za každý den platit šedesát korun. Pro mnoho klientek je pak tento dům jen přechodným domovem. Naučí se zde soběstačnosti, komunikují s úřady, hospodaří s penězi. A ty nejšťastnější si najdou partnera, se kterým si pronajmou byt.

Týrání od dětství

„Mlátil mě pravidelně. A používal k tomu vše, co bylo po ruce. Krumpáč, sekeru, srp, dvakrát mi zabodl do zad nůž," začíná své vyprávění Jarmila. Z tónu, jakým mi vypráví v Azylovém domě pro ženy svůj příběh, mě mrazí. Vypráví mi o třinácti letech týrání chladně, bez pomlk, dokonce někdy s bezstarostným úsměvem, který nahání hrůzu. Ale jen do doby, než zjistím, co všechno ji už  v životě potkalo.

Už jako malou ji otec týral.  A jak později zjistila, u týrání v dětství nemělo zůstat. Po nevydařeném prvním manželství, ve kterém se Jarmile narodila Terezka, si našla druha. Zpočátku to vypadalo na perfektní soužití. Její přítel věděl, že Jarmilin otec byl alkoholik, a tak se sám pití vyhýbal. Jenže pak šel jednou do hospody slavit.

„Miláčku, kde kapalo?" zeptala se Jarmila, která chtěla vědět, kde se její druh tak zřídil. Následovala první facka. Přítel začal chodit do hospody častěji, Jarmila přišla na první nevěry. „Milovala jsem ho, a tudíž jsem mu všechno i odpouštěla," přiznala.

Kopance v těhotenství

Když pak druhovi oznámila, že s ním čeká dítě, chtěl vědět,  s kým si to udělala. Zmlátil ji a zkopal, odvezla ji záchranka a v nemocnici si ji nechali dva měsíce na pozorování. Jako zázrakem o malého Honzíka nepřišla. „Dokonce jsem si nechala udělat testy DNA, abych mu ukázala, že mám dítě s ním. Ale ani to ho neuklidnilo." Násilí se stupňovalo, a tak se Jarmila stala častým návštěvníkem nejen na ambulancích, ale i ve služebnách policistů. „Nebylo vůbec snadné před policisty popisovat, jak mě svazoval, onanoval nade mnou a pak mě znásilnil," popisovala Jarmila zkušenosti se strážci zákona.

A některé delikty ani nenahlašovala. „Jednou mi policajt řekl, že si toto chování od přítele asi zasloužím.  A opravdu nějak jsem si pak na dlouhou dobu vsugerovala, že si za to můžu vlastně sama."

Psychická bolest byla horší

Jako by fyzické násilí nestačilo, Jarmile umřela Terezka. Na rakovinu plic. Bylo jí pouhých patnáct let. Jarmila se psychicky sesypala. „Bolest, kterou jsem cítila, se ani nedala popsat."

Do nemocnice Terezku odvezli se zápalem plic. „A už nikdy mi ji nevrátili." Terezka strávila v nemocnici dva roky. „Nakonec ani to týrání nebylo nic oproti tomu, jak mě bolelo, že Terezce nemůžu pomoci. Byla jsem dokonce tak sobecká, že jsem si přála, aby umřelo nějaké dítě a mohlo dát mé Terezce plíce," připouští po letech Jarmila.

Ona ani její druh jako kuřáci plíce totiž darovat nemohli. „Rakovina je osudové prokletí naší rodiny. Na její různé druhy umřela moje babička, děda, maminka, otec, Terezka."

S pitím nic nebolelo

Psychicky zlomená Jarmila začala pít. Pila s vědomím, že alkohol nic nevyřeší. „Ale když jsem pila, bylo mi krásně. Najednou mě nic nebolelo. Mlácení se najednou dalo lépe snášet, nebolelo mě prázdné místo po Terezce."

Alkohol Jarmile sice pomáhal lépe snášet rány od přítele, ale sama se ve svých ranách neomezovala. To, co u druha nesnášela, začala dělat Honzíkovi. Dvakrát ho ztloukla. A byl jí odebrán.

Žena na útěku

Dlouhá cesta plná pronásledování od jejího bývalého přítele dovedla Jarmilu až do Azylového domu pro ženy. V Praze si našla nového přítele a s ním plánuje i budoucnost. „Zrovna dneska jedu s Radkem za jeho maminkou do Karlových Varů.  A když to dopadne, přestěhujeme se tam. Pokud bych pak měla dostačující zázemí, mohli bychom si vzít Honzíka nazpátek," plánuje si svou budoucnost Jarmila.

K tomu, aby se cítila doma, toho prý moc nepotřebuje. „Když mám svůj stolek a postel, jsem šťastná. Doteď jsem byla žena na útěku. To se ale snad změní."

Láska z lodi Hermes

Jen o jedno patro výš mě v azylovém domě čekal další příběh. A opět se smutným začátkem. Hana Hofová vyrůstala s maminkou a otčímem v Ostravě. Všechno bylo krásné, ale jen do chvíle, než její maminka umřela.

„Nechtěla jsem být už dále v Ostravě, a tak jsem se rozhodla, že zkusím své štěstí  v Praze, daleko od bolesti." Spolu s ní jeli do hlavního města i dva její kamarádi. Slibovali, že mají domluvenou práci i ubytování. Nebyla to ale pravda. „A po týdnu už jsem skončila pod mostem."  Dva roky žila jako bezdomovec, přespávala na lodi Hermes. A právě tam se seznámila se svým přítelem Michalem.

Nový začátek

To byl pro Hanku první impuls k tomu, aby si uvědomila, že chce žít jinak. Normálně. Přes sociálního pracovníka si našla dočasné ubytování v Azylovém domě pro ženy, Michal přespává po kamarádech a pracuje ve sběrně surovin. Hanka měla také brigády. Jednou pracovala jako mobilní operátorka, podruhé zase lepila v závodu na kraji Prahy kolky.

Teď už ale odpočívá a připravuje se na svou novou roli. Na roli matky. Ve svých necelých pětadvaceti letech věří, že právě s malým Dominikem, který se má narodit  18. června, a Michalem začnou nový, lepší život.

Společně, v bytě 2+kk, v Azylovém domě Šromova, kde si už podali přihlášku. „Stěhovat bychom se měli během pár týdnů. Takže malý už s námi bude vyrůstat v opravdovém domově."

Autor: Veronika Cézová

19.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš
DOTYK.CZ

"Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl," uslyšel Babiš na svém mítinku

Jaroslav Dvořák, známý pod přezdívkou Indián (vpravo).
5

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: „Viděl jsem, jak ho surově mlátí,“ tvrdí svědek

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky.

Ukrajina hlásí kybernetický útok, hackeři napadli banky, úřady, firmy i poštu

Prvním, kdo ohlásil napadení svých počítačových systémů, byla Ukrajinská národní banka. Útok pak začaly hlásit další banky, státní úřady a soukromé i státní firmy. Za útokem stojí zatím „neznámý virus." Poradce ministra vnitra Anton Geraščenko uvedl, že podobné organizované systémy používají ruské zpravodajské služby. Útok zasáhl i další firmy napříč Evropou.

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Spor o expozici Body The Exhibition vystavující mrtvá těla spěje k rozuzlení. Vedení Prahy 7 získalo právní analýzu, která by mohla přesvědčit policii o nevhodnosti výstavy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies