VYBERTE SI REGION

Po Praze se jezdilo zadarmo. V historických autobusech

Praha /FOTOGALERIE/ – Historickou tramvají, autobusem, vlakem i metrem na příměstském okruhu v jihozápadní části Prahy. Tím vším se cestující mohli svézt v sobotu zadarmo a navíc dostali i pamětní jízdenky. Pražská integrovaná doprava (Ropid) totiž slavila dvacetileté výročí. „Opravdu velmi mile nás překvapil obrovský zájem," hodnotil sobotní slavnostní akci mluvčí Filip Drápal. Zmíněný zájem byl vyčíslen na zhruba 12 tisíc přepravovaných osob.

24.11.2013
SDÍLEJ:

Den dopravy s ROPIDemFoto: Deník/Martin Divíšek

Mluvčí Drápal Pražskému deníku jen potvrdil, že vůbec největší „nátřesk" v historických dopravních prostředcích byl v autobusech a tramvajích. Metro již tolik netáhlo, přičemž na lince B mezi stanicemi Florenc a Zličín například jezdila sovětská souprava. Ta byla v provozu od roku 1978, kdy byl zprovozněn první úsek metra. Typ 81-71 byl posléze zmodernizován a je v provozu dodnes.

Podle všeho lidé zřejmě chtěli raději slyšet charakteristický zvuk motorů a nezaměnitelnou zvonkohru starých tramvají. „Ty dnešní pro výstrahu zvoní úplně jinak, jsou spíše ve spodních tónech," nechal se slyšet jakýsi muž, který je prý profesí hudebník. Jinými slovy prý už zvonění takříkajíc tolik netahá za uši.

Slzy dojetí způsobil Klimbák

Pořekadlo, co oči nevidí, srdce nebolí, přestalo platit například ve smíchovské stanici Anděl. „Taky jste si všimli, jak si jedna z cestujících utřela slzu nostalgie?" upozornil mluvčí Filip Drápal. A měl pravdu, dotyčná paní pak zavzpomínala na „staré dobré časy", které ji právě v tramvaji typu T1 a T3 zastihly v době studií na vysoké škole.

„Dodnes je správně typově pojmenovat nedovedu, ale osobně jsem jim říkala Klimbák. Spalo se v nich dobře, zejména po probdělých nocích," usmála se dotyčná paní, přičemž jí spoustu spolucestujících s úsměvem přitakávalo.

„Za povšimnutí stálo, že cestující byli snad ze všech věkových kategorií. Staří, mladí, rodiny s dětmi…Jsme rádi, že historie pražské dopravy zajímá tolik lidí," poznamenal Filip Drápal. O všeobecné veselí se na tramvajové trase postaral jakýsi mladík, který se chlubil tím, že velmi rád cestuje jako černý pasažér.

Někdy jsem nestál ani na podlaze

„Dnes je to sice paráda, ale chybí trochu adrenalinu," prohodil ve chvíli, kdy obdržel pamětní jízdenku. „Už zítra to zase bude naopak, ale bohužel, opět nemohu s předložením jízdenky sloužit," bavil přítomné cestující. Ti si cestování v historických soupravách nebo autobusech užívali od deseti dopoledne do čtyř odpoledne. Jezdilo se v hodinovém intervalu a na každého zbylo místo. Zejména tramvaje se pražským pamětníkům vybaví mnohem víc, než autobusy.

„Autobus jsem používal vcelku málo, na rozdíl od své ženy, která dojížděla z Radotína do centra města. Pak jsem i já dostal práci v centru a raději jsem si koupil auto. V tramvaji se vždycky zmáčknete, v přecpaném autobusu jsem někdy ani nestál na podlaze," hodnotil rozdíl v komfortu tehdejšího cestování.

Předností dnešní městské hromadné dopravy jsou podle nahodilého hodnotitele prý mnohem prostornější vozy, kam se bez problémů vměstná i několik kočárků s dětmi. Tudíž i zmíněný glosátor časů minulých. Velký a především nefalšovaný zájem veřejnosti vyvolal Ropid i svou jubilejní publikací, kterou nabízel ve Stroupežnického ulici v Království železnic na Smíchově. Publikace totiž historii Pražské integrované dopravy poutavě ilustruje.

Ropid je od 1. prosince roku 1993 začleněn mezi příspěvkové pražské organizace. Má za úkol plánování dopravy a sestavování linek. „Vždy se snažíme optimálně pokrýt požadovaný přepravní prostor," doplnil mluvčí Filip Drápal.

Síť Pražské integrované dopravy zahrnuje všechny linky metra, tramvají, městských autobusů, regionálních vlakových spojů. Nechybí ani vodní přívozy, zahrnuje i lanovou dráhu na Petřín.

Dopravu zajišťuje i ve Středočeském kraji, kam vyjíždí řada vlakových a autobusových linek. Formou Pražské integrované dopravy se denně přepraví bezmála půldruhého milionu lidí, ročně tak dopravce nasčítá zhruba 200 milionů kilometrů.

Autor: Redakce

24.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies