VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Policii zaměstnala akce squatterů, v neděli zasáhli těžkooděnci

Praha - Squatteři neboli lidé, kteří s oblibou bez pozvání chodí na návštěvy dlouhodobě neobývaných domů se zanedbanou údržbou, zaměstnali o víkendu pražské policisty.

1.9.2013 8 AKTUALIZOVÁNO 2.9.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

V rámci kulturně-společenské akce této komunity nazvané Vzpomínky na budoucnost, jejímž cílem je především připomenout vznik kultovní scény ve statku Ladronka před dvěma desetiletími (ale také upozornit na objekty, o něž se jejich soukromí majitelé řádně nestarají, na bytovou politiku, kterou považují za špatnou a do budoucna neudržitelnou i na z jejich pohledu zvrácený trh s nemovitostmi), obsadili příznivci squattingu v hlavním městě několik budov. Ty se pro jeden večer staly dějištěm koncertů a výstav prací nezávislých kumštýřů, promítání, ale i hostin s debatami. V neděli odpoledne policie rázně zasáhla na Pohořelci, kde akce nadále pokračovala. Obsazený objekt vyklidila za účasti těžkooděnců z pořádkové jednotky.

Už v sobotu k dočasně obsazenému domu ve Štítného ulici na Žižkově přijeli policisté přivolaní správcem, poukazujícím na fakt, že nezvaní hosté překonali zámky a další zabezpečení bránící nepovolaným osobám ve vniknutí do budovy. V podobných případech ale policie zpravidla nepřistupuje k okamžitému ráznému zákroku. Obyčejně nastupuje taktika spolupráce se zástupcem vlastníka, ale současně i vyjednávání s organizátory akce o tom, že uvnitř zdevastovaného objektu nebudou způsobeny další škody ani zanechány odpadky – a po skončení programu účastníci spořádaně odejdou. V tomto případě návštěvníci respektovali policejní výzvu, aby objekt opustili, a odešli.

Mluvčí dlouhodobě chystané akce squatterů René Pytlíček se ale k dění ve Štítného ulici nepřihlásil. Do programu Vzpomínek na budoucnost prý nepatřila; prý někdo pronikl dovnitř pod vlivem „jejich" kampaně. Spontánně. Své předem připravované akce uspořádali squatteři v objektu na Pohořelci (s nímž zřejmě mají rozsáhlejší plány i do budoucna – ty však očividně narazí na odpor majitele i policie), dále v ulicích Křižíkova, Křesomyslova, Přístavní, Rytířská a Dukelských hrdinů. Původně zamýšleli obsadit větší počet budov, proniknout se jim ale podařilo pouze do některých. Také tamějšímu dění věnovali policisté pozornost. Neúspěšná byla snaha squatterů v případě někdejšího vyšehradského nádraží a ve Washingtonově ulici; také v Petrské vše skončilo vyvěšením černých praporů.

Došlo i na omezení dopravy v okolí

Na Pohořelci setrvali návštěvníci až do nedělního odpoledne, kdy do té doby poklidnou akci ukončili policejní těžkooděnci. Poté, co se dopoledne obrátil na policii zástupce vlastníka se žádostí o vyklizení objektu od nezvaných hostů, kteří tam nemají co pohledávat, policisté – dokonce za osobní přítomnosti zástupců vedení pražské policie – vyzvali účastníky happeningu k opuštění objektu. Tři čtvrtě hodiny po poledni stanovili půlhodinovu lhůtu; ta pak byla ještě dvakrát prodloužena. Bez ohlasu. Protože tři desítky přítomných se k odchodu neměly ani po dvouhodinovém vyjednávání a opakovaných upozorněních na protiprávnost svého jednání, přijely k objektu vozy s příslušníky speciální pořádkové jednotky. Policie uzavřela přístup a okolí ohradila páskami se zákazem vstupu; došlo i na omezení dopravy v okolí. Na místě zasahovali také strážníci.

Čtyři desítky těžkooděnců doprovázených i policejními psy pak dorazily s jednoznačným úkolem: lidi ze zchátralého objektu, který má být podle zástupce vlastníka prázdný, vevést – a to i proti jejich vůli. Tedy vyklidit prostor silou, za pomoci donucovacích prostředků. Do akce, která byla dokončena za půl druhé hodiny, šly ve čtvrt na tři. Třebaže došlo na hmaty a chvaty a vyvádění pomocí páky, nikdo neutrpěl zranění – ani z řad příznivců squattingu, ani mezi policisty. Počínání policie sledovala skupinka příznivců squatterů, kteří hlasitě dávali najevo svoji nelibost. Ti nejaktivnější dokonce přetrhli policejní pásku; do konfliktu ale nešli. Jen se sezením na vozovce snažili bránit odjezdu aut se zajištěnými.

Budovu bude střežit bezpečnostní agentura

Stoupenci squattingu připomínali i rázné policejní zákroky z minulosti, známé například z Ladronky či třeba z neméně legendární vily Milada, kde squatteři a jejich příznivci hovořili o nepřiměřenosti zákroku. To, jak vše skončí, nicméně bylo možno předpokládat; právě na základě dřívějších zkušeností s podobnými akcemi.

Šestadvacet vyvedených osob, z nichž některé dostaly pouta, policisté umístili do aut. „V té chvíli se pak jedna žena snažila vběhnout i přes výzvu zpět do domu. Mladou ženu policisté rovněž zajistili," připomněla Jana Rösslerová z ředitelství pražské policie. Všechny zajištěné následně policisté převezli k výslechům na služebnu; k úkonu nazývanému podání vysvětlení. Neznamená to ale, že by dotyční byli z čehokoli obviněni. Rösslerová také uvedla, že po výsleších bylo postupně všech 27 propouštěno; poslední z nich opustil služebnu v 18.50. Podezřelí jsou ze spáchání přestupku, konkrétně z neuposlechnutí výzvy policisty. Ve správním řízení by mohli dostat pokutu v řádu několika tisíc korun. Z minulosti jsou nicméně známy obdobné případy, které v Praze skončily bez trestu. A to dokonce i kauza, jež původně začínala jako přelíčení před soudem. Padla také bloková pokuta. „V jednom případě ji policisté uložili osobě, která u sebe měla návykovou látku. Drogu policisté odebrali – a následně dojde k její likvidaci," uvedla k tomu Rösslerová.

Vyklizený objekt obhlédli policisté se zástupcem vlastníka. Majitel zajistí jeho zabezpečení proti dalšímu vniknutí a budovu pak bude střežit bezpečnostní agentura. Policisté mu objekt předali v 17.45.

Nový život mrtvým domům. I ulicím a čtvrtím…
Počínání squatterů, vycházejících ze zásady, že uplatňování vlastnického práva nesmí brát domům život a lidem jejich prostředí, se setkalo se značným ohlasem. A nejen ze strany kolemjdoucích; obsazené domy navštěvovali i lidé, kteří se ke squattingu bezprostředně nehlásí. Nechyběli ani rodiče s dětmi či lidé, kteří už zrovna nepatří k mladé generaci.

Zájemci se tak mohli seznámit s představami squatterů: rozhodně nejde o to nabourat se do cizího domu, zaplnit jej odpadky, dovybydlet, co se dá, a zchátralou stavbu proměnit v doupě feťáků a pochybných existencí (kdy si okolí může gratulovat, pokud jde pouze o lidi dělající nepořádek při vybírání popelnic a kradoucích železo). Ne! Třeba v případě zchátralého a značně zanedbaného na Pohořelci, který v neděli násilně vyklidili policisté, mají vizi vytvořit z něj kulturní centrum, které by ale mělo být doplněno i sociálním bydlením. Upozorňovaly na to už transparenty visící z oken. „Mrtvé domy města pražského" či „Squatting je slušnost", hlásali squatteři ve zkratce. Naznačili přitom nejenom problém, ale i svoji vizi: „Domovy bez lidí? A Lidé bez domova".

Podporu a slova uznání nacházeli squatteři nejen mezi příchozími či kolemjdoucími. Ke schvalování jejich počínání se Deníku přihlásil i historik, fotograf a zastupitel z Prahy 8 Petr Vilgus, ze Strany zelených, stínový radní hlavního města pro památky a kulturu. Ocenil, že podle webu http://vzpominkynabudoucnost.squat.net squatteři chtěli mimo jiné kritizovat bytovou politiku, kde stojí právo na vlastnictví prázdného bytového domu nad právo člověka na bydlení. Připomněli vysoké ceny nájmů – a současně nekončící výstavbu poloprázdných domů na předměstích, špatný stav řady památkově chráněných domů včetně Nádraží Vyšehrad, Paláce Svět v Libni nebo staveb v památkové rezervaci. „Nenásilné obsazení dlouhodobě opuštěných budov jako akt protestu proti současné bytové a sociální politice má moje sympatie," připomněl Vilgus. „Squatting je způsob, jak mohou aktivní občané oživit místa, která jejich majitelé zanedbávají. Pokud opuštěný dům obsadí skupina lidí, kteří nebudou hledat konflikt ve vztahu k okolí, může se ze squatu stát místo alternativní kultury a inspirativního životního stylu," míní – a připomíná, že na některých místech v evropských metropolích dokonce příchod squatterů dal nový život nejen domům. Také ulicím, a dokonce i celým čtvrtím! „Nejznámější je příklad berlínského obvodu Kreuzberg," nabízí Vilgus příklad od nejbližších sousedů.

Myšlenka squatterů, že nelze připustit, aby centrum metropole změnilo z žijícího organismu ve skanzen pro turisty a že se čtvrti nesmí zbavovat svých chudých, aby se na ně bohatí nemuseli dívat, ostatně sklízela poměrně značný ohlas. Sobotní počin se přitom zamlouvá i lidem z Klubu za starou Prahu. Jeho jménem to naznačil Jakub Bachtík. „Chátrání památek, a to přímo v historickém centru, je v Praze velký problém," zdůraznil. „Je dobře, když na něj někdo upozorňuje – byť pro někoho možná radikální formou," konstatoval Bachtík.

Pražští organizátoři velkého squatterského mejdanu koordinovali svoji akci také s kamarády z Brna. Tam se akce jmenuje Kulturou proti chátrání. I tak se dají vyjádřit cíle squatterů, jimž se nelíbí „mrtvé domy" ve městech – ale také přístup establishmentu k chudým, k příznivcům alternativy. Odmítají vládu peněz, kvůli nimž není vidět člověka. 

(zw)

Autor: Redakce

1.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdravotní sestra. Ilustrační snímek
6

Nemocnice jako farmy na bakterie. Nakazí se v nich desetitisíce Čechů

Jaroslav Tvrdík

CEFC končí spolupráci s Empresa Media a Médeou

AUTOMIX.CZ

Řadit při parkování jedničku, nebo zpátečku? A je dobré vždy zatahovat „ručku"?

Kdo jezdí s manuální převodovkou, má většinou svůj zažitý proces, kterým zabezpečuje auto po zaparkování proti rozjetí. Mnoho z nás to dělá už zcela podvědomě. Ale když budeme nad tímto zdánlivě jednoduchým úkonem více přemýšlet, můžeme se vyvarovat nechtěných nákladů.

Bezpečnostní agentura se ohradila proti tvrzením ředitele Národní galerie

Bezpečnostní agentura ABAS IPS Management, která vypověděla smlouvu Národní galerii (NG) v Praze, se ohradila proti tvrzením jejího ředitele Jiřího Fajta, že při její ostraze galerijních budov byla poškozena vystavená díla a ostraha měla fyzické konflikty s návštěvníky. Agentura v pondělí sdělila, že uvedené výroky ji poškodily, chce se proto proti nim bránit právními kroky a od Fajta požaduje veřejnou omluvu.

Věra Jourová: Na prezidenta by měl kandidovat Martin Stropnický

Na sněmu ANO sklidili velký potlesk zástupci hnutí v evropských strukturách, eurokomisařka Věra Jourová, místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička a europoslankyně Dita Charanzová. Vystupovali jako kompetentní zastánci českých zájmů v EU, kterou vnímají coby jediné možné řešení pro Česko. Deník hovořil se zakládající členkou ANO Věrou Jourovou, jež má v hnutí stále silnou pozici.

HMD Global po 17 letech vzkřísila legendární Nokii 3310

Finská společnost HMD Global, která vyrábí telefony značky Nokia, uvede ve druhém čtvrtletí na trh pokračovatele legendárního tlačítkového modelu 3310. Telefon bez operačního systému přichází na trh téměř 17 let po svém předchůdci a má stát 49 eur, tedy asi 1350 korun. HMD to dnes oznámila před zahájením veletrhu MWC v Barceloně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies