VYBERTE SI REGION

Praha 5 vyzývá občany: Poraďte! Kam s problémovými květníky?

Praha – Betonové mobilní květníky, které Praha 5 rozmístila v ulicích na začátku července, se od počátku setkávaly s nespokojeností veřejnosti. 277 nádob se mělo stát prostředkem k pročištění ovzduší a ke snížení imisí o 14 tun ročně. Odborníci však upozorňují na nemožnost pěstování vzrostlých stromů v nádobách, které nemají dostačující průměr pro kořenový systém rostlin. Navíc je téměř jisté, že stromy v zimě v promrzlých květnících uhynou.

5.10.2012 3
SDÍLEJ:

Betonové květináče v ulicích Prahy 5Foto: ČTK

Několika desetimilionový projekt se setkává také s negativní odezvou obyvatel, ať už z důvodu ztíženého parkování, nepohodlné chůze po zúženém chodníku, nebo kvůli své nevzhlednosti. Květníky jsou problémové také pro vozíčkáře, kterým blokují cestu, podobně tak mohou ztěžovat přístup záchranné služby k pacientovi.

Jako první na jejich problematičnost v létě upozornila skupina mladých architektů, která tři květníky umístěné u vltavského nábřeží napustila vodou a udělala si z nich recesisticky koupaliště. „Že blokují výhled řidičům na chodce, bude se pod nimi v zimě držet nepořádek, zužují chodníky a blokují je, to je až věc druhá. Hlavní důvod, který mluví za jejich odstranění, je zcela jasný …ty květníky jsou svým záměrem naprostý nesmysl," stojí si za svým názorem architekt Vít Podráský, spolurealizátor protestního „koupacího" happeningu.

Stěhujeme to!

Ve středu se vedení městské části vyjádřilo ke změnám, na které nakonec pod tlakem veřejného mínění přistoupilo. Projekt byl prozatím pozastaven a květníky, které jsou nejvíc problematické, budou přemístěny na vhodnější místo. Radnice již v rámci nové kampaně „Stěhujeme to!" vytipovala nové lokality a u některých z nich má připraveny vizualizace, přesto s přesunem nádob čeká na odezvu veřejnosti.

„Právě aktivní zapojení obyvatel je podmínkou k transformaci projektu tak, aby vyhovoval občanům Prahy 5, a zároveň splnil účel, kvůli kterému byl realizován, tedy snížení imisí a zlepšení ovzduší v dopravně vytížených lokalitách. Rád bych prostřednictvím Vašeho deníku vyzval občany, aby nám napsali své tipy na nové rozmístění a své připomínky k projektu na adresu snizeniimisi@praha5.cz nebo www.stehujemeto.cz," říká mluvčí páté městské části Luděk Sefzig.

Odpůrci rozměrných květníků však trvají na jejich úplném odstranění. „Je to zbytečné přesouvání, které nakonec bude stát ještě více peněz," říká jeden z obyvatel Prahy 5, který podepsal petici za odstranění květníků. Té se už zúčastnilo více než sedm set lidí, z toho 450 občanů Prahy 5. Peticí, která žádá transparentnost všech podnikatelských záměrů a zveřejnění zodpovědných osob a firem za celý projekt, se musí nyní zabývat zastupitelstvo.

Květník na trávě

Kromě nevhodnosti pro daný záměr a nepraktičnosti pro občanský prostor jsou květníky také předmětem diskuse na téma financování a korupce. „Přece taková věc nemohla vzniknout bez názoru odborníků. I kdyby neměli odborné vyjádření, tak je to jasné na první pohled. Zdá se mi to celé divné. Osobně by mě zajímalo, co jim na to řekl nějaký krajinář nebo zahradní architekt," rozčiluje se petiční signatář.

„V papírech radnice se uvádí, že v případě, že strom v květníku neporoste, dodavatel garantuje výměnu rostlin po dobu 5 let. Ale jen to ukazuje na podcenění přípravy. A třeba u lihovaru nastane dle vizualizace naprosto tragikomická situace, které jsem se nejvíc obával. Truhlík tam bude stát na trávě. To je přece naprostá demagogie," reaguje na středeční prohlášení radnice Podráský.

Architektka zahradní a krajinné tvorby Radmila Fingerová z ČVUT říká: „Zlepšení kvality života ve městech přinášejí vzrostlé stromy ve volné půdě. Jen strom, který má dostatek prostoru pro svůj kořenový systém, může vytvořit adekvátně velkou korunu s dostatečným množstvím zdravé listové plochy. Při šířce a výšce nádoby 80 centimetrů je možné si snadno představit, že žádný skutečný strom se v květnících na Smíchově nemůže podařit zapěstovat. Navíc to není možné ani z důvodu stability stromu."

Skutečný strom se ve smíchovských květnících nemůže vypěstovat

Architektka zahradní a krajinné tvorby Radmila Fignerová vzdělává budoucí urbanistické architekty. Studenti ji mají rádi mimo jiné pro její skromnost a vstřícnost. Ani v případě kauzy květníků na Praze 5 nebyla nekompromisní, ale vlídně vysvětlila, proč je celý projekt neperspektivní a odkázaný k neúspěchu. Nespokojené občany a aktivisty, kteří se vzbouřili proti umístění betonových kvádrů do ulic, podpořili na posledním zasedání městské rady Prahy 5 také někteří zastupitelé. Vedle těchto oficiálních hlasů a vyjádření aktivistů, kteří veřejně na problematiku projektu soustavně upozorňují, přináší Deník proto názor odborníka.

Jakou mají květníky tradici?

Nejsou ničím novým. Mobilní nádoby se objevovaly už ve starověku, kde byly součástí promyšlené kompozice soukromých zahrad. Ve veřejném prostoru měst se začaly používat poprvé viditelně ve švédském Stockholmu koncem 60. let minulého století. Měl v té době velice pokrokovou strategii rozvoje, v rámci které se město mělo propojit s okolní přírodou „zelenými prsty" pronikajícími až do jeho středu. Velká pozornost se tehdy věnovala možnostem příjemného pobytu a prostranství. Místa určená k odpočinku byla doplňovaná mobilními nádobami s výsadbou barevných letniček. Na zimu se nádoby odnášely do zázemí zahradnických podniků, a to ze dvou důvodů. Aby nebránily odklízení sněhu a aby mohly být na jaře znovu kvalitně osazeny.

Švédové si tradičně považují přírodních prvků a jejich země je známá svým designem. V té době tam prakticky neexistoval vandalismus. Díky tomu všemu se nádoby staly jakýmsi šperkem, který dovršil celkové řešení prostoru města. A ze Švédska se pak rychle rozšířily do Evropy. K nám se dostaly pravděpodobně už začátkem 70. let. Předpokládám, že v té době se i tu používaly uváženě, čili na místech, kde nebylo možné vysadit rostliny do volné půdy. Postupně se ale stalo, že se země „zaplevelila" nekvalitními nádobami s neudržovanou zelení, ve kterých přežívají jen zvlášť odolné jalovce. Nejčastěji se dnes umisťují jako bariéra, která má zabránit vjezdu vozidel, také nesmyslně do plochy trávníku, kde komplikují sečení a kde by bylo možné vysadit rostliny do volné půdy, což je levnější, jak na pořízení, tak na údržbu.

To je zřejmě omyl Prahy 5.

Zeleň v mobilních nádobách je nejdražším vegetačním prvkem. Důvodem jsou vysoké pořizovací náklady na vhodnou nádobu, náklady na technologické vybavení, čili drenáž, speciální půdní substrát, půdní kondicionéry a další nutná opatření. Hlavně ale nákladná následná údržba zahrnující zálivku s ohledem na průběh počasí, hnojení umělými hnojivy a péči o rostliny. Rozdíl mezi péčí o rostlinu pěstovanou v nádobě a ve volné půdě zná každý, kdo má jakoukoliv květinu nebo bylinku v květináči, a zároveň tu stejnou vysazuje v záhonu na zahradě. Pokud jde o stromy v mobilních nádobách, je péče ještě náročnější. Jedná se tedy o nejdražší způsob, jak dostat vegetaci do města.

Nestálo za to, vynaložit větší finance, aby město rychleji bojovalo se špatným ovzduším?

Pokud bylo původním úmyslem osadit nádoby stromy s tímto cílem, je nutné si uvědomit, že schopnost stromů produkovat kyslík, pohlcovat kysličník uhličitý, zachycovat prach, zvlhčovat ovzduší nebo snižovat hlučnost je přímo úměrná velikosti listové plochy stromu. Čím větší strom s velkým množstvím zdravých listů, tím větší účinky. S tímto faktem například pracovali projektanti parku v centru Pekingu, který se otevíral před zahájením olympijských her. Základními kriterii dlouhodobě promýšleného návrhu bylo vhodné umístění parku.

Existuje vůbec plán na míru?

Žijeme v době, kdy toužíme všechno spočítat a vědecky dokázat. Ale dokazovat přesná čísla užitečnosti stromů je obtížné. Ani světová organizace krajinářských architekt IFLA nemá k dispozici tyto údaje. Přesto o nezbytnosti zdravých stromů nepochybovali lidé v minulosti, kdy byly stromy vždy ve velké úctě, a snad ani ti dnešní. Například se uvádí, že vzrostlý stoletý buk spotřebuje za jednu hodinu 15 kilogramů kysličníku uhličitého a uvolní asi dvě kila kyslíku. Jeden hektar smrkového lesa dokáže vázat 32 tun prachu, borového lesa 37 a bukového dokonce 68 . Stromy odpařováním množství vody zvyšují vlhkost vzduchu, která je ve městech oproti volné krajině nižší. Zároveň nejlépe v kombinaci s podsadbou živého plotu dokáží ovlivnit nepříjemné proudění vzduchu v těsné blízkosti výškových budov. Proto mají podstatný význam a ozelenění je dobrým krokem. Ekologicky i pro život. O nezbytnosti vzrostlých stromů ve městech nemusí rozhodovat vědecké výzkumy, na to stačí obyčejný selský rozum. Z toho, co jsem uvedla, vyplývá, že zlepšení kvality života ve městech přináší vzrostlé stromy ve volné půdě. Jen strom, který má dostatek prostoru pro svůj kořenový systém, může vytvořit adekvátně velkou korunu s dostatečným množstvím zdravé listové plochy.

Jak se kořenová zóna měří?

Je to plocha půdy pod korunou stromů, zvětšená o jeden a půl metru od obvodu koruny. Při šířce a výšce nádoby 80 centimetrů je snadné si představit, že žádný skutečný strom se tu nemůže podařit pěstovat. Navíc to není ani možné z důvodu stability stromu.

Jak docílit záměru, který má Praha 5, tedy efektivní snižování imisí?

Při keřových výsadbách se požadovaný ekologický účinek velice výrazně snižuje, navíc přibývá problém s průchodnou šířkou kolem mobilní nádoby. Při osázení je nutné postupovat „výstavním" způsobem. To znamená velikost a množství rostlin volit s ohledem na proporce nádoby, a to tak, aby byl prakticky okamžitě docílen výsledný efekt správných proporcí mezi nádobou a rostlinou.

Můžete uvést i některé důvody nevhodnosti květníků z hlediska provozu v ulicích?

Například rozmístění na chodnících, kde výrazně snižují šířku chodníku. Úzký chodník není nikdy příjemný pro pěší chůzi. A to ani tehdy, pokud splňuje normu 150 centimetrů šířky. Pohodlný a bezpečný pohyb lidí po chodníku je zásadní pro to, aby lidé více a rádi chodili pěšky. To si málokdo uvědomuje. Ale není vůbec nesnadné porozumět původní dobré snaze městské části udělat alespoň něco pro zlepšení.

Co je jedním z hlavních překážek výstavby do země?

Vysazovat stromy do ulic je v situaci, kdy je město zaplněno podzemními inženýrskými sítěmi včetně jejich ochranných pásem, téměř nadlidský úkol. Najít místo pro výsadbu stromu tak, aby splnilo všechny požadavky včetně těch na bezpečnost dopravy, je jako hledání jehly v kupce sena. A tak místa, která se často při pohledu shora zdají pro výsadbu stromu vhodná, se musí po zakreslení všech podzemních sítí vyloučit. To je faktor, který není na ulici vidět okem.

Jak byste tedy situaci, ke které došlo, shrnula tak, abyste zároveň nabídla jiná východiska? Kde se mělo původně začít?

Mobilní nádoby zásadní problém zlepšení životního prostředí nemohou vyřešit. Je nutné především omezit zbytečnou automobilovou dopravu. Tu neomezíme do té doby, pokud nebudou města příjemná pro pěší a cyklisty a nebude vedle toho fungovat příjemná, levná a spolehlivá veřejná doprava. Praha 5 má k tomu velkou výhodu sousedství Vltavy a již existujících porostů na jejích březích.

Jak dosáhnout toho, aby mělo ozelenění svou funkci?

Otázka kvality života ve městě je záležitost dlouhodobé strategie a našich společných priorit. Zatím bohužel většinou máme každý jiné priority. Navíc v dnešní době trochu pokřivené evropskými dotacemi. Myšlení obyvatel Stockholmu, kde mobilní nádoby začaly svoji pouť po evropských městech, je nám asi ještě příliš vzdáleno. Ale možná všichni toužíme po městě zdravém a krásném.

Autor: Kateřina Chvátalová

5.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Česko chystá nové spalovny. Zbytečně, tvrdí ekologové

Ochránci přírody se obávají, že za patnáct let bychom museli odpady do spaloven dovážet.

Stomatolog Roman Šmucler: Máme rekordní počet zubařů

Celorepublikovým problémem je nedostatek zubařů v regionech, Příbramsko nevyjímaje. Ačkoliv řada obcí nabízí i začínajícím lékařům vybavené ordinace i byty, ne vždy se to jeví jako dostatečně lákavá nabídka. Jakým způsobem chce situaci řešit nedávno zvolený prezident České stomatologické komory Roman Šmucler?

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies