VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Praha má mít svoje stavební předpisy, řekl architekt Pleskot

Praha - Hlavní město Praha by mělo mít do budoucna i nadále své vlastní stavební předpisy. Novela stavebního zákona, která má platit od příštího roku, s vlastními předpisy pro hlavní město totiž nepočítá. V rozhovoru s novináři to řekl architekt Josef Pleskot, který v roce 2014 získal cenu Architekt roku. Za velký problém také považuje to, že od roku 1989 nebyla v Praze postavena žádná velká kulturní stavba.

4.4.2016
SDÍLEJ:

Josef PleskotFoto: archiv Deníku

Jako příklady čtvrtí, které se mění k lepšímu, uvedl dolní část Holešovic nebo Karlín. Opačně vnímá centrum města nejvíce navštěvované turisty. „Praha má mít nepochybně svoje vlastní stavební předpisy. Milionové město je hodně složitý aparát. Těsnost a semknutost zástavby vyžaduje jiné pohledy. Je tady metro, jsou tady třeba úplně jiné možnosti pro parkování," řekl Pleskot.

Stavební předpisy jsou prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu. Jeho novelu předložilo ministerstvo pro místní rozvoj na jednání vlády. Praha má své vlastní stavební předpisy jako jediné město v zemi už více než 100 let, v novele stavebního zákona ovšem zmíněny nejsou.

Pražské stavební předpisy mají především zabránit nepřiměřenému rozvolňování zástavby nebo prodlužování dopravních tras. Určují například pravidla pro odstupy staveb od hranice pozemku, zavádějí výškové limity, apod. Podrobně se věnují třeba uličním stromořadím nebo regulaci reklamy.

Žádná velká kulturní stavba

Pleskot považuje za znepokojivé, že po roce 1989 v Praze nevznikla s výjimkou Národní technické knihovny žádná velká kulturní stavba. „Dlouhou dobu jsme si mysleli, a možná ještě myslíme, že tady všechno máme. Rudolfinum, Veletržní palác, Klementinum. Ale do Rudolfina velké orchestry nedostanete. A v Praze taky nikdy nebyla velká světová výstava. Ve Vídni být může, ale tady není kde," dodal Pleskot.

Mezi jeho nejznámější realizované projekty patří například revitalizace průmyslového areálu Vítkovických železáren, návrh centra Svět techniky v Ostravě, budova ústředí ČSOB v Praze - Radlicích nebo generální konzulát ČR v Mnichově. V současné době se svojí architektonickou kanceláří AP Atelier pracuje na projektu bytového komplexu na Kavčích horách pro společnost Central Group.

Dolní Holešovice jsou teď lepší

Jako příklady pražských čtvrtí, které se po roce 1989 změnily k lepšímu, jmenoval dolní část Holešovic nebo Karlín. „Ovšem v případě dolních Holešovic to rozhodně není osvícenou činností radních Prahy 7. Je to tím, že se tady sešla konstelace soukromých vlastníků. Je tady moderní galerie DOX, divadlo La Fabrika. Na třídě Komunardů je spousta restaurací, kam můžete zajít," řekl dále Pleskot.

„V Karlíně to byl zase belgický developer Serge Borenstein. Rozhlédl se a viděl, kde těžit. Trochu mu pomohly povodně z roku 2002, ale on ten projekt rozjel už před povodněmi," dodal architekt.

Centrum je hanba

Za hanbu města naopak označil centrum, které nejvíce navštěvují turisté. „Střed města se moc netřpytí. Obchody jsou naplněny brakem, daří se tady nejrůznějším matrjoškářům. Jaká je tady luxusní třída? Samozřejmě, když chce někdo utratit hodně peněz, ví, kam má zajít. Jde do Pařížské. Ale tohle nevidím jako nejdůležitější. Důležitá je ta kulturní proměna," řekl Pleskot. Ve velmi špatném stavu je podle něj Václavské náměstí.

„Samozřejmě, není to pupek světa, ani pupek Prahy. Ale i na něm je dobře vidět, že nejsme na tak velké kulturní úrovni, jak si často myslíme. Stačí se jen podívat na ty výlohy. To je hodně ubohé," uzavřel Pleskot.

Čtěte také: Ministryně Šlechtová chce s Krnáčovou řešit stavební předpisy

Autor: ČTK

4.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Radek Štěpánek
6

Rehabilitující Štěpánek věří v comeback: Po operaci jsem spal s raketou

Ilustrační foto
16

Poplatky za přítomnost otce u porodu jsou nefér, míní rodiče

Po Manchesteru se zábava v Praze neruší. Bude se ale víc hlídat

Policistů se v metropoli objevuje víc než obvykle – a mohou mít i samopaly. Pražská policie tak reaguje na smrtící explozi po koncertu v britském Manchesteru. Podobně jako po dřívějších teroristických útocích ve městech západní Evropy mají být policisté v ulicích viditelnější – a také ozbrojenější.

Pohledem Stanislava Šulce: Složitější svět

Týdeník Economist přinesl statistiku teroristických útoků na území západní Evropy a Spojených států amerických. Připomíná, že ačkoli máme dojem permanentního ohrožení, a dokonce si myslíme, že teroristické útoky jsou na denním pořádku, v perspektivě posledních padesáti let je realita trochu jiná.

AKTUALIZOVÁNO

Vrah z Manchesteru je Salman Abedí, britský občan libyjského původu

/VIDEA, FOTOGALERIE, INFOGRAFIKA/ Celkem 22 mrtvých a minimálně 59 zraněných, vesměs mladých lidí. Taková je bilance exploze v koncertní hale v Manchesteru. Odpálil se zde sebevražedný útočník, policie vyšetřuje teroristický čin. Totožnost je známa, jde o 22letého Salmana Abedího, britského občana z Manchesteru, jehož rodiče přišli z Libye. K činu se přihlásil Islámský stát. Zatčeni byli tři podezřelí, pachatel měl patrně komplice. Zveřejněna byla zatím jména tří obětí, nemocnice přijaly 12 vážně zraněných dětských pacientů. V zemi byl vyhlášen kritický stav ohrožení terorismem.

Policejní razie u Mercedesu. Vyšetřovatelé pátrali po falšování emisí

Další automobilka se dočkala prohledávání kanceláří kvůli emisním problémům. Tentokrát zavítala německá kriminálka do kanceláří celosvětového vedení automobilky Daimler, která vlastní značku Mercedes. 23 prokurátorů a 230 policistů prohledalo jedenáct kancelářských prostor v několika spolkových zemích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies