VYBERTE SI REGION

Praha má skoro tolik potoků co věží. Nejčistší je Lhotecký

Praha - Že má Praha sto věží, ví každé malé dítě, ale že má také devětadevadesát potoků, je možná velkým překvapením. Pouze třináct jich pramení mimo hlavní město a některé potoky ani nemají jména. Ty, které jména mají, nejdou pro jejich zvláštnost daleko. Například Housle nebo Zlodějka.

15.3.2014
SDÍLEJ:

Nějvětší pražský potok BotičFoto: Deník/Martin Divíšek

Prohlédněte si fotogalerii z dřívějšího jarního čištění potoka Botič a jeho okolí.

Lze je objevit v povodí Šáreckého potoka, kde vytékají jako pramenitá voda. Zmíněné potoky ještě v nedávné minulosti jako zdroj vody sloužily i přilehlým obcím.

Čas ale prameny některých potoků poněkud změnil. Třeba Košíkovský potok nyní vyvěrá na sídlišti Jižní Město, původní pramen se odhaduje kdesi v prostoru sídliště Opatov.

V hostivařském lesíku lze najít další z potočných pramenů Slatinský potok, který vtéká do Botiče. Mezi jinými lze jmenovat Báňský potok, který se vine Zbraslaví, Lhotecký potok pramení v lese Kamýk. Někteří obyvatelé Ďáblic možná netuší, že právě u nich pramení Červenomlýnský potok, který, když v Miškovicích opustí Prahu, se pak u Mělníku vlévá do Labe.

„Rokytka, Botič, dále potoky Dalejský, Kunratický a Motolský potok protékající hlavním městem jsou zase vůbec nejdelšími," uvedl Dan Frantík z odboru městské zeleně a odpadového hospodářství pražského magistrátu, který většinu potoků spravuje.

Podle Frantíka nejsou pražské potoky jen pouhé nevábné stoky sloužící k odvodu dešťových vod, ale mají plnit i jiné funkce. „Zejména funkci biologickoekologickou, ale i rekreační nebo estetickou a aby významně spoluvytvářely městské a krajinné prostředí," specifikoval Dan Frantík.

Snad žádný jiný potok na území Prahy podle dostupných informací nehrál tak důležitou úlohu v životě lidí jako právě Botič, zvaný též Vinný potok. Má spolu s Rokytkou i nejvíc, tedy osm přítoků, od nepaměti stávaly na jeho březích mlýny, jejich počet se pohyboval okolo třiceti. Mlynáři se starali o splavy, udržovali vantroky, čistili náhony. I jejich zásluhou míval potok dlouhé roky velmi čistou vodu, kterou místní pivovary, včetně toho petrovického, užívali k vaření piva.

Obětní rituály na březích Botiče

Potok Botič je obestřen i různými tajemstvími. Například v pradávných dobách na jeho březích naši předkové v posvátných hájích prováděli obětní rituály.

Potok, mnohdy taky představovaný jako říčka, co se dá v mnoha místech svého toku pouze přeskočit, představuje Rokytka. Je to však i symbol pražského vodního rozdivočelého živlu v dobách letních či jarních záplav. Opravit tento vodní tok není snadné. Komplikované bývají třeba vlastnické vztahy přilehlých pozemků.

Na krátkém úseku Rokytky nad Hořejším rybníkem část vlastní magistrát, část rytířský Řád Křižovníků s červenou hvězdou a dále i soukromníci. Pozemky navíc leží na území městské části. A ta má třeba o jejich využití jiné představy.

Asfaltovou cyklostezku si přál na louce, kde se po loňských červnových povodních Rokytka vrátila do původního koryta, zástupce starosty Prahy 9 Adam Vážanský. Investice do revitalizace Rokytky vkládá pražský magistrát poslední tři etapy městskou kasu stály 20 milionů korun.

Rokytku regulovali i námezdní Italové

Rokytka pramení jihovýchodně od Říčan v prostoru Říčanského lesa mezi obcemi Tehov a Tehovec. Prameny Rokytky jsou dva a po několika stech metrech se stékají a stávají se počátkem nejdelšího pražského potoka, který má délku na území Prahy 31,5 kilometru. Na začátku 20. století došlo k nejvýznamnější regulaci Rokytky, kdy během let 1905-1910 došlo k napřímení, prohloubení a opevnění jejího koryta od Libně po Hloubětín.

Zajímavostí je, že na tyto práce byli najímáni námezdní dělníci italské národnosti. Rokytka přitom není odbornými kruhy hodnocena jako nejčistší vodní tok na území metropole. Přesto se podle magistrátu na zlepšení ekologického obrazu Rokytky stále pracuje.

„Jestliže byla v šedesátých a osmdesátých letech dvacátého století tendence potoky napřimovat a opevňovat do betonových koryt nebo ukrývat je pod zem a zatrubňovat, je dnes snahou tato upravená technická koryta revitalizovat," poznamenal Dan Frantík s tím, že všechny prováděné úpravy jsou samozřejmě projektovány s ohledem na případné budoucí povodňové průtoky, které dříve či později opět přijdou.

„Úprava vodních toků, těch nejmenších nevyjímaje, souvisí se zodpovědností příslušného hospodáře a snaze jejich sílu v době povodní mírnit. Nic proti tomu, ale domnívám se, že člověk nad přírodním živlem stejně zvítězit nemůže," míní ekolog Svatopluk Semerád.

Za ekologickou zátěží je člověk

Podle něj přirozená samočisticí schopnost vody v dnešní industriální společnosti už dávno nedosahuje patřičného účinku. „Potoky jsou dosud víceméně ekologicky zatěžovány činností průmyslu a způsobuje to zase jenom člověk," doplnil Semerád s tím, že chválí magistrát, jak se k problémům staví čelem.

Podle odboru městské zeleně a odpadového hospodářství hlavní město Praha jako jedno z mála měst je samosprávcem většiny potoků na svém území. Od roku 1998 Praha postupně přebírá od bývalé zemědělské vodohospodářské správy a podniků povodí jednotlivé potoky do správy a pečuje o ně. Cílem Prahy je z pražských potoků vytvořit zelené tepny města, které budou sloužit k rekreaci. Zároveň je kladen důraz na dobrý technický stav a ochranu před povodněmi.

Starost o potoky ale nepřísluší pouze magistrátu necelou čtyřicítku jich takříkajíc opatruje státní podnik Povodí Vltavy. „Součástí těchto povinností je sledování stavu koryt těchto vodních toků, péče o břehové porosty na jejich březích, úprava jejich koryt pro účely plnění jejich funkcí a řady jiných činností," sdělil Hugo Roldán, mluvčí státního podniku s tím, že nejen jarní, ale celoroční péče o svěřené vodní úseky nelze nijak obcházet.

Což sice zní trochu jako obvyklá fráze, ale naštěstí nezůstalo jen u slov. Nejčistším pražským potokem je tak Lhotecký potok, brzy prý budou následovat další, byť se kvalita vody stále zlepšuje. To se zatím podle dostupných informací stále nedaří v případě Komořanského potoka podle výzkumu České geologické služby, který zkoumá znečištění českých řek a potoků, je znečištěn fosforečnany a dusičnany. Tedy látkami, které čistírny vod téměř nedokážou zachytit.

Autor: Petr Štrompf

15.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko chystá nové spalovny. Zbytečně, tvrdí ekologové

Ochránci přírody se obávají, že za patnáct let bychom museli odpady do spaloven dovážet.

Stomatolog Roman Šmucler: Máme rekordní počet zubařů

Celorepublikovým problémem je nedostatek zubařů v regionech, Příbramsko nevyjímaje. Ačkoliv řada obcí nabízí i začínajícím lékařům vybavené ordinace i byty, ne vždy se to jeví jako dostatečně lákavá nabídka. Jakým způsobem chce situaci řešit nedávno zvolený prezident České stomatologické komory Roman Šmucler?

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies