VYBERTE SI REGION

Praha - město vína? Slaví se vinobraní

Praha – Víno z Prahy. Spojení, které ještě nedávno mohlo budit posměch. „Vždycky mě mrzelo, že se tady přes tradici, kterou Praha už z dob Karla IV. měla, neprodukovala žádná dobrá vína," říká sommeliér Ivo Dvořák. Loni byl jedním z šesti členů odborné poroty, která v premiérovém ročníku soutěže o nejlepší pražské vinařství ochutnávala, co se v metropoli urodilo. A stejně jako jeho kolegové teď říká: „Naštěstí se to od začátku 90. let hodně změnilo."

14.9.2012
SDÍLEJ:

Vinohrad PrahaFoto: Deník/Dimír Šťastný

Doba, kdy si metropoli veřejnost spojovala s Pražským výběrem nebo Buškem z Velhartic je pryč. „Za minulého režimu bylo zvykem, že všechno, co se v Praze vypije, se musí odněkud dovézt," popisuje předseda Cechu českých vinařů Jiří Čábelka.

„V Praze byly lisovny, do kterých se vozilo víno z Bulharska, Rumunska, Maďarska, z celé RVHP. A protože lidem chutnala hlavně sladká vína, byly velkým hitem doslazované kupáže, třeba dodnes známý Sklepmistr. Dnes se tady vyrábějí dobrá pražská vína z pražských hroznů. A Sklepmistr víc táhne mimo Prahu, i když si troufám říct, že i on už je z kvalitnějších surovin než tehdy," zmiňuje základní rozdíl Čábelka.

Pražská vína podle něho nezaostávají za větší konkurencí. „Na Moravě je mnohem širší sortiment, mohou vyprodukovat mnohem víc vína. Vezměte si, že v Praze je necelých 12 hektarů vinic a na Moravě je jich kolem 18 000. Ale třeba zdejší ryzlinky nebo hibernaly se tamním vínům mohou směle postavit," říká.

„Například skutečnost, že se vinice svaté Kláry v Botanické zahradě dostala na letošní soutěži Vinař roku mezi osm nejlepších, považuji za fenomenální úspěch," uvádí sommeliér Dvořák.

Praha bude patřit vínu

A právě tento víkend bude v metropoli patřit vínu. Hned na sedmi místech, od Vinohrad, přes Pražský hrad, Troju až Modřany, se konají vinobraní. A nebude se na nich zdaleka jen lít dovoz z Moravy. Se svým vínem se pochlubí v Grébovce nebo v Botanické zahradě v Troji.

Co stojí za touto obrodou pražských vinic? V první řadě velké osobní nadšení jednotlivců. „Antonín Tureček vysazoval a zveleboval vinohrady v Troji i v Grébovce. Na Máchalce se zas dala dohromady parta lidí díky aktivitě Vítězslava Hubáčka. Každý člověk tam má jeden nebo dva řádky a z nevzhledného kopce je krásná vinice," vypráví Čábelka.

Pro městské části díky tomu vinice dobrou vizitkou. „Když zvažuji, kam pozvat svoje známé, napadá mě automaticky Grébovka," netají se starostka Prahy 2 Jana Černochová. „Podobně je to v zahradě u Pražského hradu. Dřív to bylo neprůchodné křoví, teď jde i díky vinici o místo, kam se turisté i místní moc rádi podívají," říká Čábelka.

„Když vidíte udržovanou vinici, působí to na vás kulturně, řeknete si, že tam asi je pracovitý lid, podle mě je na takové místo zkrátka hezký pohled," dodává.

I proto stoupá prestiž pražského vína. „Pro řadu lidí je zážitek dát si v centru Prahy pražské víno. A co teprve dát si ho přímo na vinici," zmiňuje sommeliér Dvořák.

Poptávka roste

Díky tomu roste poptávka. Pražané už nevolají jen po pivu či tvrdém alkoholu. A změny v chování konzumentů vína si všímají i provozovatelé restaurací. „Viděl jsem to v zahraničí," popisuje Jan Tauer, který minulý týden na Letné otevřel neobvyklý koncept pohostinství: koštovnu. „Lidi tam bavilo rozpoznávat nuance ve víně, ochutnat několik odrůd, neopíjet se, ale srovnávat a pochutnávat si. A mám pocit, že teď už něco podobného může uspět i v Praze," slibuje si.

Právě záliby určité části spotřebitelů si dobře všímají samotní vinaři. „I mezi těmi málo lidmi, co v Praze produkují víno, roste konkurence, každý se snaží udělat něco zajímavého," říká Dvořák. „U nás je například takovou specialitou slámové víno, které jsme letos premiérově uvedli na trh," popisuje Martin Beránek z Vinice svaté Kláry.

Slámové víno představuje i v celorepublikovém kontextu specialitu. K jeho výrobě je třeba velmi vyzrálých a sladkých hroznů, víc než dvojnásobně cukernatých, než stačí k výrobě řadového stolního vína. A tyto hrozny musejí minimálně dva měsíce ve zvláštních podmínkách schnout.

V Grébovce pracuje na plný úvazek

Iveta Bulánková se s manželem Pavlem starají o vinice v Grébovce. Na vinobraní letos dodají 2000 litrů burčáku

Zanedbané vinice, kolem kterých jste narazili na zahrádkáře, ale i uživatele lehkých drog. Tak vypadala Grébovka začátkem 90. let, když zde tehdy studující Iveta Bulánková chodila se svým tátou Antonínem Turečkem. Dvacet let poté patří Grébovka v Havlíčkových sadech na pomezí Vinohrad a Vršovic k výstavním místům.

„Sídlili tady zahrádkáři a většina vinic byla v havarijním stavu," vzpomíná dnes Bulánková, která se o vinice stará se svým manželem Pavlem. Na celý vinohrad jsou dva, jen v sezóně si najímají brigádníky. „Nechtěl bych tady pracovat, je to dřina, všechno se dělá ručně," říká s úsměvem předseda Cechu českých vinařů Jiří Čábelka. Dovolal jsem se mu právě, když byl na návštěvě ve zdejší vinici. Také on si vybavuje, že na Grébovku za minulého režimu a začátkem 90. let nebyl pěkný pohled.

Radnice Prahy 2, která má místo na starosti, tehdy řešila problém, co s někdejšími vzhlednými vinicemi udělat. „A moje předchůdce tehdy jako první napadl pan Tureček, který se staral o vinice v Botanické zahradě a byl už mezi vinaři respektovanou osobností," popisuje starostka Prahy 2 Jana Černochová.

Tureček se vinic, které ani náhodou nepřipomínaly to, co zde budoval Karel IV., chopil v roce 1992. Svah nechal osázet téměř 13 000 keři. Vedle tradičních odrůd, jako byly Rulandské modré a šedé či Ryzlink rýnský, vsadil i na méně obvyklé Dornfelder a Hibernal. Celkem čtyři modré a čtyři bílé odrůdy.

Od roku 1997 už Tureček sklízel hrozny pro výrobu vína. A o dalších 12 let později, v roce 2009, se mu pak splnil dlouholetý sen: V Grébovce tehdy vybudovali výrobní sklep, díky čemuž mohl hrozny zpracovávat přímo na místě. Až do té doby bylo totiž nutné odvézt je do výrobny.

„Od tohoto okamžiku je to plnohodnotné vinařství. Škoda jen, že si toho táta moc neužil," říká Bulánková. Na konci října 2011, pět týdnů po pátém Vinobraní na Grébovce, totiž Tureček zemřel. Tehdy se vinic na plný úvazek chopili jeho dcera s manželem. Oba se už tehdy nějaký čas v oboru pohybovali, takže šlo o logickou volbu.

„Je to většinou manuální práce. Teď, zhruba od začátku září do konce října sklízíme a lisujeme. Pak budeme rýt, kolem Vánoc začínáme řezat, což je odborná práce, kterou se často učíte i několik let, takže na to brigádníky nepustíme. Chce to zkušenosti," vysvětluje Bulánková. Letos ji s jejím mužem na Grébovce čeká „jejich" první vinobraní. „Musíme zajistit kolem 2000 litrů burčáku. Věříme, že bude chutnat," říkají.

Autor: Ondřej Leinert

14.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies