Praha v roce 2050: město seniorů. Ale má mít víc obyvatel než dnes

Právě Praha s Středočeský kraj si populační stabilitu po dalších 36 let údajně poměrně slušně udrží.

„Je potřeba si ale uvědomit, že mladší ročníky rozhodně nebudou převažovat nad staršími. Takže hlavní město sice bude stárnout jako ostatní kraje, ale mnohem pomaleji," vysvětloval Josef Škrabal, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.

Podle ředitele měla Praha k letošnímu lednu bezmála 1,250 milionu obyvatel a v roce 2050 jich má mít 1,385 milionu.

„Nárůst obyvatel rovněž záleží na postoji magistrátu, bytové a sociální politice s ohledem na vyšší porodnost. Praha má taky totiž jednu velkou zvláštnost tou je nejnižší počet obyvatel na jeden byt," sdělil ředitel Josef Škrabal s tím, že v bytě spolu v průměru žijí pouhé dvě osoby.

Otázka porodnosti je v tomto ohledu zcela klíčová a zřejmě jen s velkými obtížemi při současném vývoji společnosti dojde k maximům narozených dětí.

Porodníci zažívali boom především v letech 2008 až 2010. A to nehledě na to, že ve všech krajích se podle Terezie Štyglerové z oddělení demografické statistiky ČSÚ bez výjimky zvýší podíl 65letých osob. Praha ale na tom ještě nebude tak špatně podle Štyglerové k tomu přispěje migrace a příliv mladších obyvatel. Průměrný věk Pražanů by tak v budoucnu vzrostl o necelé tři roky, kdežto v jiných regionech podle ČSÚ až o devět let.

Na růstu se podílejí hlavně cizinci

Praha už nicméně „nejstarším" regionem je: na 100 lidí ve věku nad 64 let zde připadá 77 dětí do 15 let, čímž má metropole nejnižší podíl dětí ze všech regionů. „Je to dáno například tím, že je tu hodně seniorů, kteří stále pracují a zůstávají ve městě, naopak rodiny s dětmi anebo mladí lidé, kteří chtějí rodinu založit, bydlí často mimo město," uvedla vedoucí pražské části sčítání Eva Vojtová s tím, že na růstu počtu obyvatel se podílejí hlavně cizinci, kteří tvoří už 14 procent obyvatel, zejména Ukrajinci, Rusové a Slováci.

Faktem také je, že lidé žijící v Praze se hodně stěhují mimo město do středočeského regionu, takže počet dětí proti minulému sčítání vzrostl jen o 3,5 procenta. Praha je také tradičně nejvzdělanějším městem, žije tu nejvíce vysokoškolsky vzdělaných lidí téměř 25 procent, dalších 34,5 procenta má střední vzdělání s maturitou. Negramotných je podle statistik asi 0,3 obyvatel. „Jde o ne zcela definitivní výsledek, podrobnosti v tomto ohledu budou známy po definitivním rozboru," uvedla Vojtová.

Model rodiny zatím nelze určit

Výsledky sčítání ukazují i na to, jak je to se závazky obyvatel. Nejvíce je v Praze svobodných mužů vhodných na ženění. Je to 44 procent všech mužů. Žen je svobodných 36 procent, bohužel Praha drží také prvenství, pokud jde o rozvody. „Model pražské rodiny se zatím nedá přesně podle dosud zpracovaných výsledků sčítání určit, zcela jasno bude až po dopracování detailů o domácnostech," upozornila Vojtová. V Praze také v okamžiku sčítání žilo zhruba 69 500 vdov a přes 14 100 vdovců.

Zda si populační stabilitu či případný znatelný nárůst obyvatel Praha nadále udrží, taky záleží podle statistického úřadu na vývoji společnosti. Tedy jestli bude nadále pokračovat současný trend zmenšování domácností nebo se naopak nastartuje trend zvětšování rodin.

Kde a jak nadále stavět

Může i netušeně dojít k populační explozi, s tím i související problém bytového fondu. Tím se nastolí další otázka. Tedy kde a jak nadále stavět, protože možnosti územního plánování v metropoli dřív nebo později dojdou ke svému konci. Stalo se tak už například v Singapuru, Tokiu či v australském Sydney. Staví se tam především do výšky a mnohdy i do hodně velké.

„Je zcela jasné, že Praha takzvaně nafukovací není a nebude. Tendence města je především zahušťování zástavby a zachování zeleně. S tím už mají problém třeba satelitní městečka," uvedla Jitka Cvetlerová, ředitelka stavebního odboru a územního plánu na pražském magistrátu. Podle Cvetlerové však do roku 2050 mrakodrapy v metropoli určitě nevyrostou.

„Lokality zde mají výškové omezení a tak to i zůstane," řekla Jitka Cvetlerová. Podle ředitelky totiž nelze ani dovolit zánik neopakovatelného panoramatu města na Vltavě a sídlem českých králů na Hradčanech. S trochou nadsázky Jitka Cvetlerová doplnila, jak asi budou v roce 2050 velepočetní Pražané na sebe reagovat.

„Respektive už reagují, neboť pro některé obyvatele představuje například Střížkov cosi jako neznámou ostrovní zemi. Dotyčný se svého známého ze Střížkova ptal, zda se do jeho čtvrti jezdí na občanku nebo už je třeba mít cestovní pas," ohlédla se za nedávno vyslechnutým rozhovorem u jistého obchodního domu.

Obavy vyženou do měst stále více lidí

Zmíněnou nadsázku ale nijak nepodceňuje například architekt Václav Beneš. „Velkoměsta poskytují i velkou anonymitu, zároveň ale člověka do jisté míry odlidšťují. Jiné to nebude, dirigentem života je teď ekonomika. Tomu přizpůsobujeme i požadavky na bydlení. Jeden chce vilu, druhý ji chce nekriticky vybudovat z garsonky" poznamenal Václav Beneš s tím, že obavy z budoucnosti vyženou do měst stále více lidí.

„Klid k bydlení v roce 2050 už nebude nikde, ani na příslovečném venkově. Tam je ticho jen v zimě, kdy nevrčí motory sekaček na trávu ze všech stran. Civilizace zrychluje své tempo, každý to lehce porovná sám na sobě. Za nějakých šestatřicet let zatím netušené technologie život v mnohém usnadní, ale v jednom určitě ne. Člověk bude osamocen v obrovském davu," prorokoval architekt Beneš