VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prahou krokem: třicítkových zón přibude. Zvýší bezpečnost?

Praha - Měla by být v konkrétních ulicích omezena maximální rychlost aut na 30 kilometrů v hodině? Takovou otázku zřejmě brzy položí některé pražské radnice svým obyvatelům ve veřejné diskusi.

21.4.2014 4
SDÍLEJ:

Třicítku v Karlíně, ale případně i na jiných místech Prahy uvítají především cyklisté a chodci. Například Praha 3 uvažuje o jejím zavedení na pomezí Žižkova a Vinohrad. Případně počítá i s tím, že se na silnicích objeví obousměrné cyklopruhy.Foto: www.prahounakole.cz

V zavedení takzvaných „třicítkových zón" totiž spatřují finančně vesměs nenáročné řešení zklidňování dopravy, coby vstřícného kroku vůči chodcům a cyklistům. Taková je dílčím způsobem i současná magistrátní politika, což potvrdil nedávný seminář, pořádaný Útvarem rozvoje hlavního města.

Kdo hodlá následovat osmou městskou část, která velký dopravní experiment zavedla už předloni v Karlíně? Nejdál s přípravami je Praha 3. Ta už má podle místostarosty Ondřeje Ruta vypracovaný konkrétní projekt pro území, vymezené ulicemi Vinohradská, Ondříčkova, Jičínská a Milešovská.

To by případně radnice osadila dopravním značením a pokud by to situace dovolila, vznikly by prý v daných ulicích i obousměrné cyklopruhy. Podstatné ale podle Ruta bude, jak se k nápadu postaví místní obyvatelé. Podobně se k problému zřejmě postaví i některé další městské části. Například Praha 6 a 10.

„Třicítkové zóny" si ovšem zatím mezi Pražany mnoho příznivců nezískaly. Praha 8 přiznává, že zdaleka ne všichni řidiči maximální povolenou rychlost v ulicích Karlína dodržují. Někteří argumentují průzkumem německého autoklubu ADAC, který v souvislosti s možným zavedením třicítky varuje před zvýšením hlučnosti a zhoršením kvality ovzduší.

Na pomezí Žižkova a Vinohrad, na Petřinách, v Dejvicích a časem možná i v některých ulicích Zahradního Města. Nejen na výše zmíněných místech by se v budoucnu mohlo jezdit maximální povolenou rychlostí 30 kilometrů v hodině. Podobně jako už od předloňska v Karlíně.

Levné řešení zklidnění dopravy

Jde většinou zatím pouze o nápad, který bude mimo jiné nutné zkonzultovat s místními obyvateli. Například podle radnice Prahy 3 by však mělo jít o poměrně levné řešení zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů. Takový je i záměr magistrátu, respektive Útvaru rozvoje hlavního města.

Takzvaných „třicítkových zón“ by v Praze mohlo postupně začít přibývat. Zvyknou si řidiči? Jak takové opatření pomůže cyklistům a chodcům? A nezhorší se celková dopravní situace? Z jednotlivých příspěvků na nedávném semináři, pořádaném právě Útvarem rozvoje hlavního města, vyplynulo, že omezení rychlosti na určitých místech může být prospěšné.

Tomáš Cach z Kanceláře veřejného prostoru zde například zmínil, že „třicítkové zóny“ by na konkrétních místech mohly přinést nejen plynulejší provoz ve smyslu omezení brzdění a rozjíždění se, ale i prokazatelně vyšší bezpečnost pro ostatní účastníky silničního provozu, tedy právě pro chodce a cyklisty. „Množství vážných úrazů u nehod při třicetikilometrové rychlosti se oproti rychlosti padesátikilometrové radikálně snižuje. Až o osmdesát procent,“ podotkl.

Někdy mluví dokonce o šikaně

Poněkud odlišného názoru jsou ale někteří řidiči, kteří mnohdy zavádění „třicítkových zón“ vnímají jako zbytečné omezování vlastní svobody. Někdy mluví dokonce o šikaně.

Některým jejich argumentům zapravdu částečně dává rok a půl starý průzkum německého autoklubu ADAC, který reagoval na tendence snižovat maximální povolenou rychlost na 30 kilometrů v hodině v německých obcích. Průzkum mimo jiné uvádí, že při zavedení rychlostního limitu se v dané lokalitě spíše zvýší hladina hluku. Poroste prý spotřeba automobilů, tedy i emise znečišťujících látek v ovzduší.

Podobně jako český autoklub navrhuje ponechání stávající regulace na většině komunikací s výjimkou rozšiřování tak zvaných obytných zón, kde je maximální povolená rychlost stanovena na 20 kilometrů v hodině.

Nezanedbatelný zásah do rozpočtů

ADAC rovněž upozornil, že zavádění „třicítkových zón“ bude znamenat nezanedbatelný zásah do rozpočtů obcí. „Nejde pouze o instalaci dopravního značení. Nežli si řidiči na omezení zvyknou, což může trvat i několik let, bude nejspíš nutné osadit ulice početnými retardéry. Značné investice budou znamenat i úpravy chodníků, přechodů a zřizování zužovacích pruhů,“ uvádí průzkum.

Jisté problémy s dodržováním třicítky v Karlíně připouští i Praha 8 s tím, že si někteří řidiči ještě nezvykli. Pomohly by i zde retardéry? „Třicítku v Karlíně jsem uvítala. Já osobně bych si zde ani rychleji jet netroufla. Ale mnoho řidičů zde omezení očividně nerespektuje. Pomohly by retardéry, nebo fotobuňky s bleskem,“ myslí si studentka Tereza Bláhová, žijící v Karlíně.

„Jsem proti třicítkovým zónám v Praze. Snad s výjimkou čistě obytných lokalit. Magistrát si musí uvědomit, že Praha není uzpůsobena cyklodopravě, jako třeba Berlín, nebo Hamburg. Celé mi to připadá jako podlézání různým lobbistickým skupinám a módním občanským sdružením,“ řekl Pražskému deníku Jiří Hynek, rovněž z Karlína.

Autor: Jakub Krupka

21.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Premiér Bohuslav Sobotka.
2 5

Sobotka chce o korunových dluhopisech jednat s daňovou správou

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

První rok jsem nerozuměl nikomu, říká český Ir Gavin Huban

Naučit se zvládat dobře češtinu slovem i písmem je pro mnoho cizinců mnohdy téměř nemožné. A problém s ní nemají často jen Němci, Angličané nebo třeba Francouzi.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies