VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prahou proplul devadesátimetrový dřevěný vor, míří do Hamburku

Praha /FOTOGALERIE/ – Prahou dnes proplul devadesátimetrový dřevěný vor, přes propust Šítkovského a Staroměstského jezu se vydal na 760 kilometrů dlouhou cestu do Hamburku. Vor je zhotovený stejnou technologií jako v minulém století. Posádka vyplula 11. července ze Štěchovic.

13.7.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
15 fotografií

Devadesátimetrový dřevěný vor zhotovený stejnou technologií jako v minulém století, proplul 13. července Prahou. Posádku, která vyplula 11. července ze Štěchovic, čeká trasa dlouhá 760 kilometrů až do německého Hamburku. Foto: Deník/Martin Divíšek

„Projekt výstavby vorového pramene vznikl asi před třemi lety jako nápad lesnicko-dřevařské společnosti LESS k dvacátému výročí existence společnosti," řekla za organizátory Andrea Pondělíčková.

Pětitabulový vor, který je a bude kvůli předpisům tažen vlečným remorkérem, byl vyroben ze smrkových klád podle historických postupů. Klády stavitelé ručně odkornili, z mladých smrčků natočili houžve, kterými klády svázali a pro výrobu použili i plaveckou sekeru, takzvanou oušnici, okovec nebo plavecký nebozez, takzvaný pochop.

„Bylo těžké získat svědectví pamětníků a archivní dokumenty, abychom dodrželi všechny postupy, které jsou při stavbě potřebné. Sestavení samotného pramene trvalo tři týdny a podíleli se na něm tři lidé," řekla Pondělíčková o stavbě voru. Jeho posádku tvoří minimálně vždy šest plavců a během cesty se k nim přidají další zaměstnanci firmy, kteří mají chuť si plavbu vyzkoušet.

Podle kapitána tažného remorkéru Vladimíra Weinlicha čeká na plavce nejrizikovější úsek na Labi mezi Střekovem a Děčínem. „Úplně klidná by měla být plavba z Drážďan. Zatím mě jen překvapila nízká rychlost, která je asi pět kilometrů v hodině. Až budeme na Labi, tak bude rychlost vyšší," uvedl Weinlich.

Přestože si posádka jízdu na voru užívá, komfort není velký. Plavidlo je na vodě celý den a kotví se vždy až večer, poté posádka přenocuje ve velkém stanu nebo „pod širákem". Do cíle trasy by měl vor dorazit 21. července. „Dřevo, ze kterého je vorový pramen vyroben, se nakonec prodá německé firmě," vysvětlila Pondělíčková.

První doložená písemná zpráva o voroplavbě na Vltavě je z roku 1316. Vory však připlouvaly do Prahy již o 300 let dříve. Ve 14. století byly upraveny jezy a koryta řek pro snazší průchod vorů. Největší rozmach voroplavby nastal v 18. a 19. stol, vory tehdy měřily i přes 300 metrů. Se svým posledním opravdovým vorem se Vltava rozloučila v roce 1960.

Jízdu na vorech přiblížil začátkem 50. let režisér Václav Wasserman ve filmu Plavecký mariáš s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli.

Autor: ČTK

13.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marine Le Penová
6 9

Le Penové opět hrozí ztráta imunity

Ilustrační foto.

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

AKTUALIZOVÁNO

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Hlavní město postihly rozsáhlé výpadky elektřiny. Podle mluvčího Pražské energetiky Petra Holubce způsobila asi půlhodinový výpadek technická závada na rozvodně Praha - Jih v Chodově. Proud podle něj nešel v městských částech Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 9 a Praha 10.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies