VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prašnou bránu zachránila na svou dobu kontroverzní rekonstrukce

Praha - V druhé polovině dvacátého století se památka stala základnou recesistů a vyznavačů zdravého pohybu.

17.3.2012
SDÍLEJ:

Prašná brána.Foto: archiv Deníku

„Na Prašné bráně dobře vidíme, jak se v druhé polovině 19. století hlavní město vyznačovalo módou kopírovat tradiční architektonické styly,“ vypráví bývalý průvodce Pražské informační služby a dálkový chodec Juraj Puci, který padesát let vodil na věž stojící vedle Obecního domu turisty a příležitostně zde i prodával lístky.

Naráží tak na rekonstrukci brány a její dostavbu v pseudogotickém stylu, kterou v letech 1875 až 1876 provedl Josef Mocker. Tento architekt restauroval i řadu dalších středověkých památek, přičemž byl vyznavačem takzvaného purismu úsilí o stylovou čistotu v architektuře, které sice zachránilo rekonstruované stavby před rozpadem a přeměnou ve zříceniny, ale zároveň poškodilo jejich historickou podobu.

Pryč s hodinami!

„Mockerova úprava Prašné brány byla ve své době vnímána kontroverzně, protože těch zásahů bylo docela dost. Nová plastická výzdoba, síťová klenba průjezdu a především dlátková střecha s nárožními věžicemi, díky kterým se stavba dostala na dnešních 65 metrů a převyšovala okolní stavby. Na tehdejší dobu se dalo mluvit o výškové stavbě, na což Pražané nebyli moc zvyklí,“ pokračuje Juraj Puci.

Při rekonstrukci byly z vrcholu věže odstraněny hodiny, které zde začaly ukazovat čas jen pár desítek let předtím.

V historii Prašné brány však nešlo o první ani poslední změnu podoby. Na jejím místě stála od 13. století brána Horská, později kvůli neudržovanému stavu nazývána Odraná. V druhé polovině 15. století místo ní začala vznikat nová reprezentativní brána, která si však na své dokončení musela počkat více než sto let. Generální oprava byla provedena v letech 1961-63, dílčí oprava sochařské výzdoby pak v roce 1992.

Dělová koule

Když v roce 1757 obléhali Prusové Prahu, poškodili i Prašnou bránu. Jedna z dělových koulí zde setrvala další dvě století a stala se součástí stálé expozice pro turisty.

„Po roce 1960 jsem z recese zavedl zvedání staré desetikilové koule dochované po Prusech. Byl to zajímavý trénink, který si získal oblibu po té, co o něm napsal tehdejší tisk. Díky medializaci sem přicházelo dost lidí, ale brzy kouli bohužel někdo ukradl,“ vypráví Puci.

Recesisté na věži

Od jara do podzimu prováděl turisty po Praze a pravidelně je bral i na Prašnou bránu. Během zimy prodával na historické věži vstupenky.

„V sychravých měsících často nepřišlo ani deset návštěvníků za den,“ pokračuje dvaaosmdesátiletý chodec. Aby si zkrátil čas ve studené věži, vymyslel s mladými lidmi „Nonstop klub Prašná brána“. Jednalo se o neorganizované společenství nadšenců, kteří fandili vznikajícímu fenoménu tehdejší doby politického i společenského tání poloviny šedesátých let dálkovým pochodům.

Zvýšeného ruchu na věži si všimli i lidé z Vlastivědného střediska Pražské informační služby, pod které průvodce spadal, a někteří nepřející z nich si dokonce stěžovali řediteli „pisky“, že za Pucim chodí do Prašné brány návštěvy a on prý je určitě pouští na věž zdarma.

Dokonce vyčíslili škodu, kterou údajně volnomyšlenkář hlavnímu městu způsobil, a požadovali po něm náhradu v řádu stovek korun.

„Tehdejší ředitel Jiří Dvorský však myšlence klubu fandil a tak jakýkoli postih zamítl,“ směje se Juraj Puci.

Dálkový pochod

V červenci 1968 zorganizoval sto kilometrů dlouhý pochod Praha (osada) Amerika se startem od Prašné brány. O tehdejší popularitě stokilometrových čtyřiadvacetihodinovek svědčí, že se fyzicky náročné akce zúčastnilo na výzvu novin 117 lidí, z toho 95 mužů a 22 žen.

Tři roky před tím končila na Prašné bráně jedna z etap patnáctidenního pochodu, během kterého ušel Puci z východu na západ Československa 1018 kilometrů. „Prašná brána zdraví svého kastelána,“ informovali o pražské zastávce pochodu noviny.

Počet schodů

Prašná brána: 186

Staroměstská mostecká věž: 138

Malostranská mostecká věž: 146

Věž chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně: 215

Petřínská rozhledna: 299

Jindřišská věž: 174

Věž Novoměstské radnice: 221

Bývalý průvodce Juraj Puci Deníku vyprávěl o neobvyklých přání turistů: Chtěli se pomilovat na ochozu

Bývalý zaměstnanec Pražské informační služby Juraj Puci se svěřuje, jaké to bylo, když prováděl turisty po Prašné bráně.

Proč bychom si v „stověžaté Praze“ měli vybrat k návštěvě právě Prašnou bránu?

Neuvidíte odtud na tak velkou část Prahy jako z mnoha jiných věží, ale o to víc je tento pohled zajímavější a výšlap na ochoz určitě stojí zato.

Když jste tu dělal průvodce před rokem 1989, turisté jaké národnosti sem chodili nejvíc?

Němci a historický výklad zajímal tak stěží desetinu z nich. Většina si chtěla především pořídit fotografie z vrcholu.

Vzpomenete si přesto na nějaké pikanterie?

Opakovaně se mi stalo, že po mne smíšené páry zahraničních turistů za úplatu chtěli, abych kromě nich nikoho nepouštěl na ochoz věže, kde se chtěli pomilovat.

Vyhověl jste jim?

Ano, lásce se nemá bránit, ani té fyzické.

MICHAL VRBECKÝ

Autor: Redakce

17.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

San diego, střelba
1 5

Střelba u bazénu v San Diegu: jeden mrtvý, sedm zraněných

Ilustrační foto.
1 8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

Pořád se cítím jako ten kluk ze mlejna, říká herec Václav Helšus

/ROZHOVOR/ Václav Helšus nedávno oslavil 70. narozeniny. Kulaté jubileum nebylo jediným důvodem k rozhovoru.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Strany, anarchisté i recesisté pořádají prvomájová shromáždění

Některé strany, anarchisté i recesisté v pondělí pořádají prvomájová shromáždění. Komunisté se sejdou tradičně na pražském Výstavišti, občanští demokraté na Petříně a sociální demokraté na Střeleckém ostrově v Praze. Jejich předseda a premiér Bohuslav Sobotka bude slavit 1. máj na akcích ČSSD v moravských městech, v Brně a ve Vyškově, společně s odboráři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies