VYBERTE SI REGION

Pražané si na Letné budou moci projít hornickou štolu

Praha – Technika, stroje, nářadí i dobývací metody. S tím vším se mohou seznámit už na podzim návštěvníci letenského Národního technického muzea. Vyrostou tu totiž ve dvou suterénních podlažích expozice hornictví a hutnictví.

15.7.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Michaela Hasíková

Lidé si navíc budou moci vyzkoušet i fárání. „Chceme, aby výstava byla zážitkem. Nebude z toho důvodu přednášková, ale zaměří se na lidské vjemy," uvádí kurátor hornických sbírek Karol Šmehil. „Kdybychom ji měli dělat výkladově, trvala by více než dvě hodiny, vzhledem k množství zajímavých faktů a těžkých strojů, které jsou v prostorách umístěny. To by ale vzhledem k malé průchodnosti expozice nebylo možné," dodává.

Návštěvníci totiž povedou svou dobrodružnou výpravu štolou. Ta je pilířem celé hornické expozice. Maketa rudného a uhelného dolu z padesátých let 20. století dnes sama o sobě tvoří unikátní soubor sbírkových předmětů a věrohodně ztvárněných diorámat. Lidi podél uhelných stěn doprovodí autentické zvuky. Důlní štola bude navíc vybavena novými světelnými prvky, které jsou vytvořeny zelektrizováním originálních důlních svítidel, karbidových lamp a elektrických kahanů.

Prohlídku ozvláštní i zvukový doprovod

„Každý návštěvník by měl do dolu sfárat s vlastní svítilnou, kterou bude na cestu vybaven," vysvětluje úmysly muzea Šmehil. K dispozici jim bude i doprovod odborného lektora. Jedním z průvodců dějin hornictví by měl být i zkušený, profesí původní horník z uranových dolů.

Reálné prostředí dolů umožní návštěvníkům pocítit nové pojetí výstavy, založené na vylepšení povrchů důlních podlah a na vybudování úseku s věrohodnými pracovišti. Zvuková kulisa a projekce z činných důlních provozů jen umocní prožitek. Expozice je doplněna montánní hernou, vhodnou i pro nejmenší. „Na tvorbě celého projektu se podílely významné společnosti z oboru hornictví z naší země, ale i ze zahraničí," upozorňuje Šmehil.

Velká expozice

Historii báňské techniky může návštěvník lépe pochopit také z vystavených archivních materiálů, důlních map a konstrukčních výkresů, doplněných o sbírkové předměty Národního technického muzea. Soudobou báňskou techniku prezentují sbírkové předměty darované českými výrobci a fotografie z našich činných dolů. V expozici je tak možné zhlédnout paleolitické parůžkové kopáče z pazourkových dolů a high-tech báňskou dobývací techniku v podobě moderního uhelného kombajnu, vyrobeného českou firmou T Machinery v roce 2013 speciálně pro expozici hornictví.

Historie hornictví patří k nejstarším v dějinách lidstva, zabírá skoro 6 000 let zdokonalování techniky, ulehčující práci při získávání potřebných výrobních i energetických surovin. Expozice bude řešená formou posloupných vývojových bloků a umožní návštěvníkům pochopit a zároveň srovnat, jak se báňská technika měnila v průběhu dějin lidstva, kdy stále udávala a udává tempo života na naší planetě.

Autor: Kateřina Chvátalová

15.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies