VYBERTE SI REGION

Pražská potrubní pošta míří do památkové zóny UNESCO

Praha – „Potrubní pošta je závazek přenést dědictví předků do dalších generací a věřím, že po rekonstrukci zapíšeme tento systém mezi památky UNESCO," říká nový majitel Pražské potrubní pošty, podnikatel Zdeněk Dražil, který kouzlu vynálezu propadl a investoval do něj.

28.10.2012
SDÍLEJ:

OSVĚDČILA SE VÍCE NEŽ STOLETÍ. Pražská potrubní pošta je již jediný dochovaný systém městské potrubní pošty na světě. Z provozu ji vyřadily až nebývalé záplavy v srpnu 2002.Foto: Wikipedia

„V roce 1993 jsem potrubní poštu uviděl poprvé a byla to láska na první pohled. Pramenila z úcty k lidem, kteří s jednoduchými prostředky dokázali vytvořit sofistikovaný systém, dodnes nepřekonaný v možnosti. O tři roky později jsem založil firmu zabývající se informačními systémy. Pražská potrubní pošta je poslední na celém světě, koupil jsem ji na konci roku 2011, abych ji zachránil před demolicí," vysvětluje.

Žít jako v románu Julese Verna

„Přenést předmět z jednoho místa do cíle pomocí stlačeného vzduchu - tedy větru. To jsme u dalšího důvodu. Od mládí jezdím na plachetnicích a síly na plachtě, tedy tlak a podtlak, mi připadají naprosto přirozené. Jejich využití v uzavřeném prostoru mě znovu vrátilo do století velkých vynálezů, s nadsázkou přirovnávám návštěvu potrubní pošty k vkročení do románu Julese Verna. Jedna dáma skutečně poznamenala, že si připadá jako v Nautilu u kapitána Nema. A to je další důvod mého nadšení. Potrubní pošta je dokonalá řemeslná práce z ušlechtilého kovu, kterou by měli vidět dnešní lidé z celého světa. Chtěl bych jim zprostředkovat chvíli v jiném století," říká s entusiasmem.

„Zrekonstruovat celou síť potrubní pošty, ačkoli to bylo mým záměrem, se postupně ukázalo jako nereálné. Oslovujeme sponzory a snažíme se je pro naši věc získat, ale popravdě řečeno se nám sami od sebe příliš nehrnou. Nyní je proto pro nás prioritní obnova významné historické trasy mezi Pražským hradem a centrální poštou v Jindřišské ulici, kde je umístěna také ústředna potrubní sítě," říká.

Potrubní poštu tvoří tři základní součásti ocelové trubky, dmychadla s pohonem a transportní pouzdra. Nový majitel její síť odkoupil s celým tímto příslušenstvím, které je momentálně velmi poškozené. Pražská síť měří přibližně 55 kilometrů a je pod městem rozvržena ve tvaru hvězdice. Jejím centrem byla po celou dobu právě hlavní poštovní pobočka v Jindřišské ulici. Maximální rychlost poštovního pouzdra je 36 kilometrů za hodinu, nejdelší trasa po Praze je dlouhá přibližně 20 kilometrů.

Pascalovy zákony v praxi

„V našem původním plánu bylo zprovoznit systém k 125. výročí Pražské podzemní pošty. To se nám bohužel nepodařilo. Ale věříme, že už příští rok si touto cestou budou moci lidé poslat listovní zásilku," doufá Dražil: „Je to unikát a neměl by být v provozu pro běžné účely." Jedním z jeho hlavních argumentů pro sponzory je také fakt, že potrubní pošta turisticky atraktivní záležitost. Návštěvníci Pražského hradu si mohou posílat dopisy potrubím. Stejně tak nový majitel plánuje exkurze do útrob systému. Budou určeny pro veřejnost, stejně tak ke vzdělávání budoucích inženýrů, ale i všem studentům základních a středních škol, kteří mohou vidět Pascalovy zákony, funkce tlaku a podtlaku v praxi a na živo. „Je to každopádně světový unikát a naším cílem je ho uchovat. Pokud by neměl být v provozu, ztratil by jako jediná funkční městská potrubní pošta na světě tuto pozici," dodává.

Praha schovává v podzemí unikát, poslední ve světě…

Pražská potrubní pošta je v současnosti posledním dochovaným systémem potrubní pošty na světě. První ale nebyla. Ta vznikla v roce 1853 v Londýně. Za tehdejší modernizací zásilkové služby stál se spoluautory Denis Papin, známější jako vynálezce tlakového hrnce.

První trasa Pražské potrubní pošty byla zprovozněna v roce 1887. V počátcích sloužila pouze pro vnitřní účely. Její trasa vedla z Hlavní pošty v Jindřišské ulici na poštovní úřad na Malostranském náměstí. Později byla trasa prodloužena na Pražský hrad. V té době její celková délka měřila více než pět kilometrů. Systém sloužil hlavně k přepravě telegramů a spěšných zpráv.

Vrcholem potrubní pošty byla léta první republiky, dokud její rozkvět nezastavila Světová hospodářská krize v roce 1929. Přesto až do roku 1931 vznikaly její další trasy. Systém přepravoval přes 400 tisíc pouzder ročně. V posledním roce druhé světové války byly z ekonomických důvodů zrušeny speciální modré schránky, které tehdy sloužily široké veřejnosti. Za druhé světové války potrubní pošta sehrála důležitou úlohu při zásobování obléhané budovy rozhlasu.

Ještě v devadesátých letech minulého století bylo potrubní poštou přepravováno až devět tisíc pouzder měsíčně. Její provoz, v té době už překonaný mnoha moderními technologiemi, na dlouhou dobu poprvé v její historii zcela zastavila staletá voda v roce 2002. Její síť byla zcela vyplavena. Ničivá povodeň svým zásahem ušetřila jen ústřednu na hlavní poště. Podle nového majitele Pražské potrubní pošty Zdeňka Dražila, který se pokouší obnovit její slávu i provoz, je tato tečka za její existencí a funkcí pouze prozatímní.

Autor: Kateřina Chvátalová

28.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

Barack Obama
6

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Obří aligátor vyděsil turisty na Floridě, připomínal pravěkého ještěra

Turistům v národním parku poblíž Tampy na Floridě zkřížil v neděli cestu obří aligátor. Zvíře připomínající pravěkého ještěra měřilo odhadem přes čtyři metry a vážilo 360 kilogramů, informovala americká média.

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Odškodnění za ptačí chřipku pokryje sotva třetinu ztrát, stěžuje si chovatel

Jižní Morava - Lidé, kteří přišli o drůbež kvůli ptačí chřipce, mohou požádat o odškodnění. Podle chovatelů je ale nižší než ztráty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies