VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pražské dvorky se mění. Do krásy i na nevábné skládky

Praha - Skladiště, odpadky a vůbec vše nepotřebné. K tomu sloužily a někde ještě i slouží prostor ve vnitroblocích. O městský dvorek se kdysi staral domovník. Když domovníci časem vymřeli, starost o prostor měly převzít příslušné instituce bytového hospodářství. Nenahradili je ani domovní důvěrníci.

7.10.2013
SDÍLEJ:

Dvorky se mohou proměnit i ve skládky.Foto: DENÍK/ Hana Jakubcová

Bezprizorný prostor zůstal odkázán sám na sebe. Tedy do doby, dokud některým nájemníkům nedošla trpělivost. Dvorky se tak začaly proměňovat do krásy.

„Svého času jsem bydlel v činžáku Smíchově, kde si z dvorku udělala jistá nájemnice smetiště. Vybírala popelnice a na dvorku vše třídila na několik hromad. Marné byly domluvy a stížnosti, nikdo s tou podivínkou nehnul. Až když ta paní skončila na psychiatrii, konečně jsme mohli prostor od harampádí vyklidit," vzpomínal František Beránek.

Podle něho vše záleží na domluvě lidí dvorek byl pak několik let malebným koutem pro sousedská setkání. Změnou nájemníků se prostor postupem času opět proměnil do omšelého a nevábného kouta. „Schopnost nájemníků se domluvit záleží i na vůli něco změnit. V naší městské části se to povedlo," sdělil svého času Bohumil Zoufalík, starosta radnice Prahy 10.

A pak to šlo ráz na ráz. Soutěž o nejhezčí dvorek roku mezi lidmi zabrala. Snažení změnit nevábné vnitrobloky pak mělo konkrétní podobu. Do soutěže se na „desítce" přihlásilo šest dvorků. Respektive nájemnických partají. Nejhezčím letošním dvorkem roku Prahy 10 se pak stal dvorek v Ruské ulici čp. 6 a 8.

„Cílem soutěže je tradičně motivovat naše spoluobčany k údržbě a zvelebování vnitrobloků, případně předzahrádek jimi obývaných bytových domů," uvedl u příležitosti vyhlášení výsledků soutěže starosta Bohumil Zoufalík.

Na vině je i lhostejnost

Některé pražské vnitrobloky jsou pořád tlející a zapáchající odpadkový koš. Pro obyvatele domů představují i značné hygienické riziko a nic na tom nezměnilo ani tržní hospodářství. Samotní nájemníci jsou však ke stavu městských zahrad a dvorků často úplně lhostejní.

„Kdysi tady bývala moc hezká zahrada, ale nový majitel ji zavezl sutí a stavebním odpadem. Postupem času se na té hromadě uchytil jenom plevel," postěžoval si Václav Vozáb z Dělnické ulice v Holešovicích. Podle nájemníka nový majitel vždy, když něco rekonstruuje, vyskládá odpad na dvůr.

„Na ten zoufalý pohled už jsme si zvykli," doplnil oslovený nájemník. Zástupci městských částí se většinou shodují na názoru, že ke zjednání nápravy stačí mnohdy pouhá domluva s majiteli objektu. „Nemáme s tím žádný větší problém. Dvorky jako skládky, alespoň podle dostupných informací, v naší městské části nemáme," poznamenal Oldřich Lomecký, starosta Prahy 1.

Peníze nejsou problém

Jedna změna v chování nájemníků, tedy alespoň těch stálejších, se přece jen rýsuje. Životní prostor pro ně totiž není jen ulice, městem udržované parky a v neposlední řadě byt. „Náladu vám může zlepšit nebo naopak zkazit i pohled z okna. Když vám oči pohladí udržovaný dvorek, je to hned o něčem jiném," říká Marie Krebská z Jilské ulice na Starém Městě. Z dvorku v tomto vnitrobloku se prý těší už několik let.

Další velkou vnitroblokovou zahradu lze spatřit v karlínské Vítkově ulici. Vznikla zároveň se stavbou tří domů rodiny Nekvasilových na konci 19. století. Václav Nekvasil podle dostupných zdrojů zde vytvořil kombinaci okrasné a užitkové zahrady.

„Karlín je čtvrť sama pro sebe. Určitě by se našlo ještě hodně dvorků, kde se daří nepořádku," poznamenal Zdeněk Potužník ze společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Mezi mnohými nájemníky však převládá pesimismus. Je opřený o dojem, že jim úklid dvorků nikdo nezaplatí. Tak jaképak snažení, když investice do zvelebení jistě nebude malá a vlastní prostředky v dnešní době vkládat do likvidace cizího nepořádku by prý bylo čiré šílenství.

Oslovené městské části tento obecně šířený pesimismus nesdílí. Vše prý záleží na domluvě a jasném vlastnickém vztahu toho kterého objektu. Finanční prostředky pro tyto účely by se údajně taky našly.

Konečné pořadí soutěže o Dvorek roku 2013 v Praze 10

1. místo Dvorek v ulici Ruská 6 a 8., zastoupený Tomášem Sklenářem. Vítězům byly předány diplomy a poukazy na zboží a služby. První místo obyvatelům dvorku v Ruské ulici bylo uděleno za velmi povedenou přeměnu zatravněné střechy podzemních garáží na multifunkční zahradu. Za zapojování obyvatel domu do úprav zeleně, rozvíjení komunitního života, využívání recyklovaných materiálů a dešťové vody, výrobu vlastního kompostéru a za celkovou koncepci zahrady.

2. místo Dvorek Sevastopolská 331/8zastoupený Barborou Langovou. Druhé místo obyvatelům dvorku v Sevastopolské ulici bylo uděleno za efektivní využití malého prostoru, za náročnou úpravu terénu, pěstování vlastní zeleniny a bylinek, za možnost pestrého využití dvorku všemi věkovými skupinami a za zapojení většiny obyvatel domu do úprav zahrady.

3. místo Dvorek Krupská 16, 18 a 20zastoupený L. A. Engelthalerem. Třetí místo obyvatelům dvorku v Krupské ulici bylo uděleno za posilování komunitního života a stmelování obyvatel všech věkových kategorií. Za nápaditou rekonstrukci starého klepadla na zahradní stůl, za ochranu laviček před vandaly, za instalaci dětského krytého pískoviště, za péči o veřejný volně přístupný prostor a za využívání kompostérů.

Soutěž Dvorek roku Prahy 10 byla vyhlášena v rámci soutěže Město stromů pořádané Nadací Partnerství ve spolupráci s městem Strakonice. Městská část Praha 10 v této soutěži získala prestižní ocenění Město stromů 2012/2013.

Autor: Petr Štrompf

7.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
19 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies