Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pražské farnosti: Uprchlíky přijmeme, spíše ale křesťany

Praha - Pokud ministerstvo vnitra vyzve českou římskokatolickou církev, aby ubytovala uprchlíky, učiní tak. Přednost přitom však dá alespoň zpočátku spíše křesťanským rodinám. Česká biskupská konference tím reaguje na slova papeže Františka, který při nedělní modlitbě na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu vyzval farnosti, náboženská sdružení a kláštery v Evropě, aby se každý z nich ujal alespoň jedné uprchlické rodiny.

12.9.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Michal Fanta

S přijetím uprchlíků souhlasí i pražské katolické farnosti. Také ony však většinou považují za jednodušší, aby ubytované rodiny byly křesťanské. Uprchlíci si podle nich na nové prostředí snáze zvyknou, pokud budou stejného vyznání. Ministerstvo vnitra jedná kromě České biskupské konference také s Ekumenickou radou církví.

Pražskému deníku ochotu církve podpořit přijaté uprchlíky potvrdil generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. „Řekli jsme, že je to věc dlouhodobější integrace, se kterou doposud jako společnost nemáme příliš zkušeností. Proto je pro církev nejvhodnější zvolit si jako první krok, bylo-li by to možné, pomoc křesťanům, se kterými nás pojí jedna víra," doplnil.

Ministerstvo vnitra, které přijímání uprchlíků koordinuje, zatím nepotvrdilo, že by s ubytováním uprchlických rodin církvemi ve svém plánu počítalo. S církvemi ale spolupracuje prostřednictvím v červenci zřízené pracovní skupiny, která přesídlování a relokaci uprchlíků do České republiky koordinuje.

„V této pracovní skupině je zastoupena i církev, a to právě prostřednictvím České biskupské konference a Evangelické rady církví. S těmito církevními institucemi již také byla zahájena úzká spolupráce ve vztahu k přijímání, péči a integraci uprchlíků na našem území. Konkrétní způsoby spolupráce se budou odvíjet od aktuálních potřeb a kapacit České republiky," vysvětlila mluvčí ministerstva Hana Malá.

Čekání na výzvu ministerstva

Církve tak nyní čekají na výzvu ministerstva. „Primární je, aby vnitro sdělilo církvi své potřeby. V návaznosti na to, jaké potřeby vzniknou, se potom budou různými formami uskutečňovat," uvedl mluvčí České biskupské konference František Jemelka.

V Praze se nachází celkem 378 farností, ne všechny by ovšem měly kapacity k tomu, aby rodiny mohly přijmout. Mohly by však také motivovat svoje farníky, aby se do pomoci zapojili, ať už prostřednictvím sbírek nebo i nabídkou ubytování.

„Považuji pomoc uprchlíkům za dobrý nápad. Může se skutečně ujmout a setkat s pochopením. Samozřejmě, ne každá farnost bude mít možnosti, ale třeba některé rodiny budou ochotné ubytovat uprchlíky," uvedl administrátor farnosti Panny Marie Královny míru na Lhotce Jiří Korda.

Jasná biblická zásada

Souhlasí s tím, že by se měli přijímat všichni pronásledovaní uprchlíci bez ohledu na náboženství, z praktických důvodů by však dal přednost ubytování křesťanské rodiny. „V praxi, pokud by to měly být konkrétně katolické farnosti, by byla lepší křesťanská rodina byla by to výhoda i pro ni, protože jsme na tom kulturně a nábožensky stejně. Jejich zvyky budou stejné jako naše, naše svátky budou podobné jejich, tudíž pro praxi by to bylo jednodušší," míní.

S tím souhlasí i farář Jerzy Gapski ze smíchovské farnosti u kostela svatého Václava. „Platí zde jasná biblická zásada: Čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří s námi do rodiny víry," uvedl s tím, že by se kvůli uprchlíkům nemělo zapomínat na potřebné, kteří jsou kolem nás, pouze se jim momentálně nedostává velké mediální a veřejné pozornosti.

Naopak farní vikář farnosti svatého Tomáše v Praze na Malé Straně Juan Provecho by přijal všechny uprchlíky bez ohledu na vyznání. „Jak říkal papež František, nebudeme na víru koukat a řešit, jestli se jedná o křesťany nebo muslimy. To je jedno. Jsme otevřeni přijímat každého," řekl s tím, že řada rodin v jeho farnosti už dala najevo zájem uprchlíkům pomoci a čeká se jenom na to, až se objeví příležitost.

Zapojí se také další církve

Pomoci s ubytováním uprchlíků jsou připraveny i další křesťanské církve. „Jako lidé věřící v Boha považujeme pomoc lidem v nouzi za velmi důležitou. Proto se domníváme, že nabídnout pomoc těm, kteří prchají před násilím a válkou do Evropy, by mělo být samozřejmé," uvedla například Jana Vondrová, mluvčí Česko- bratrské církve evangelické.

Přijímat je podle Vondrové třeba všechny potřebné bez ohledu na vyznání. „Když se někdo dostane do těžkostí, je potřebné hledat cesty, jak mu pomoci a ne v první řadě vymýšlet, jak se takovým lidem vyhnout, zbavit se jich. A tak by pomoc měla mířit ke všem potřebným bez ohledu na vyznání," uvedla s tím, že českobratrská církev už aktivně shání prostory, které by mohla k ubytování využít.

Naproti tomu česká odnož pravoslavné církve se staví k přijímání uprchlíků o něco zdrženlivěji. „Podporovali bychom především řešení problémů v jejich vlasti tak, aby se uprchlíci mohli brzy vrátit domů do zlepšených poměrů. Mnozí, zvláště Syřané, by tak jistě učinili rádi," uvedl Jan Týmal ze sociálního odboru Pražské pravoslavné eparchie.

Materiální i duchovní pomoc

Přijímaným uprchlíkům jsou nicméně připraveni pomoci, podobně jako katolíci by však preferovali křesťany. „Jako křesťané můžeme poskytnout křesťanským uprchlíkům pomoc ne jen čistě materiální, ale i duchovní, a tím komplexnější. Přijímání muslimů se principiálně nebráníme, ale naše pomoc pak bude méně efektivní," doplnil Týmal.

Podle kněze Tomáše Rastislava Högera, který od roku 2012 působí v Římě, bylo jen otázkou času, než papež František vyzve evropské farnosti k aktivnějšímu zapojení do řešení uprchlické krize. Církevní instituce v Římě se podle něj o tisíce uprchlíků ve velkém starají už od začátku uprchlické vlny, která trvá už zhruba rok.

„Červený kříž s římskou diecézní charitou denně vyráží do ulic, kde jim poskytuje bezplatnou zdravotní pomoc. Z jednoho semináře blízko Říma udělali také dům pro utečence," říká Höger s tím, že ubytování přímo ve farnostech zatím v Itálii nezaznamenal, což se ale po papežově výzvě patrně brzy změní.

Koordinovaná spolupráce úřadů

Důležité podle něj je, aby při pomoci běžencům efektivně spolupracovaly církev a stát. „Základem je, aby jedna ruka věděla, co dělá druhá. Myslím to tak, aby církevní a státní úřady spolupracovaly, věděly o sobě a měly vyhrazené jasné kompetence," míní.

Česká situace je dle jeho názoru odlišná od italské, a to nejen v množství běženců. Zásadní je také to, že Česká republika je pro uprchlíky pouze přestupní stanicí na cestě dál na západ. Tomu by se proto měla přizpůsobit i forma pomoci nabízené českými církvemi.

„Pravděpodobně by bylo lepší se zaměřit na aspekty, aby se putující emigranti měli kde vyspat, najíst se teplého jídla, vyprat si věci a odpočinout si před další cestou. Držet je silou nemá význam, jen to způsobuje zbytečné napětí, jakého jsme byli svědky před pár dny v Budapešti," zakončil.

Čtěte také: Azylanti v Praze často složitě shánějí byt, pomáhá jim stát

Autor: Benedikt Lederer, Petr Schreib

12.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Peníze. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
12 15

Minimální mzda se od ledna zvýší na 12 200 korun

Rafael nadal se svou nejoblíbenější trofejí. Podesáté kraloval Roland Garros.
5

Sezona návratů pokračuje. Nadal je znovu číslo jedna

AKTUALIZUJEME

V Marseille vjel vůz do lidí, zabil jednu ženu. O terorismus nejspíš nešlo

/VIDEO/ Ve francouzském přístavním městě Marseille došlo na dvou autobusových zastávkách k incidentu, při němž vjel do lidí vůz. Zatím je potvrzen jeden mrtvý. Řidič byl zatčen. Uvedla to BBC.

Realisté navrhují na Hrad šéfa asociace obranného průmyslu Hynka

/ANKETA, FOTOGALERIE/ Realisté chtějí, aby na Pražském hradě seděl Jiří Hynek, dlouholetý šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. 

AKTUALIZOVÁNO

Španělská policie identifikovala řidiče vraždící dodávky z La Rambla

Řidič dodávky, který má na svědomí čtvrteční vražedný útok na populární barcelonské třídě La Rambla, byl konečně ztotožněn. Uvedla to agentura DPA s odkazem na španělskou policii. 

Česko si připomíná invazi v srpnu 1968

Česko si připomnělo 49 let od invaze ze srpna 1968. Pietní akce se konaly na několika místech. Pamětníci vpádu vojsk Varšavské smlouvy se shromáždili například před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Oběti tehdejších událostí si lidé připomněli také na pražském Václavském náměstí a v Brně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení