„Potoky byly ve významném rozsahu morfologicky degradovány technickými úpravami. Něco z toho je v podstatě asi nenapravitelné jako souvislé zakrytí dolní části Motolského potoka," popisuje Tomáš Just z Asociace ochrany přírody a krajiny České republiky, jenž se zabývá pražskými toky.

Tvrdé úpravy potoků, které bude obtížné jakkoli zlepšovat, proběhly i v poměrně nedávné době. Jako příklad uvádí Just vydláždění dolního úseku Radotínského potoka v Radotíně.

Zábrana proti povodním

Situace se však spíše lepší. Pražští radní tento týden schválili úpravu koryta Mratínského potoka, který je ve většině úseků v Čakovicích ve zničeném stavu. Obnovy se nedočká jen koryto toku, ale i jeho blízké okolí.

Proměna Mratínského potoka je i otázkou bezpečnosti. Obnova koryta toku a blízkého okolí, která bude stát přes tři miliony korun, by měla zabránit škoda od povodní. Není to však jediná úprava potoků v Praze a blízkém okolí, která povede k jejich lepšímu vzhledu a přístupnosti pro lidi.

„Magistrát realizoval v posledních letech řadu revitalizačních staveb, převážně potoků, v přechodové oblasti mezi předměstími a souvislou zástavbou, kde ještě nejsou prostorové podmínky tak stísněné jako třeba na Botiči v Nuslích," říká Tomáš Just.

Místo pro relaxaci

Zároveň hned vyjmenovává několik provedených úprav, mezi kterými je třeba revitalizace zakrytého úseku Litovického potoka pod věznicí v Ruzyni a úseku téhož potoka nad věznicí a v Divoké Šárce nebo Botiče pod Zahradním Městem a kolem Hamerského rybníka.

Stejně tak se těší z proměny Litovického potůčku obyvatelé obce Hostivice na Praze-západ, kde se tento týden dovršila jeho revitalizace, jejíž přípravy začaly už před deseti lety. Nyní se dodělávají výsadby, aby se místo stalo vhodným pro relaxaci.

V budoucnu by se Praha měla dočkat dalších proměn svých potoků. „V plánu je ještě otevření zatrubněného koryta Brusnice," prozrazuje Jiří Karnecki, jenž má v magistrátním oddělení péče o zeleň na starost vodní toky.

Za deště je lepší strouha

Odborníci se shodují v tom, že změny, při nichž se potok podívá zpět na světlo světa, ze kterého byl v minulosti odstraněn, jsou krokem k lepšímu. Just však dodává, že když má koryto potoka dostat novou podobu, mělo by mít přinejmenším přírodě blízké dno.

Místo betonového koryta, kterým kupříkladu v Nuslích protéká Botič, by měly mít podle ochranáře přírody potoky členité dno. Změna koryta, kterým voda líně či rychle teče, však ještě pro lidi ve městech není tak výraznou změnou, která by je vedla k tomu, aby se potok stal místem pro jejich odpočinek. Toho lze dosáhnout až úpravou okolního prostoru, aby se dalo dojít až k vodě.

Tím by mohly z potoků vzniknout nová místa, kam lidé vyrazí, jako je tomu nyní u vltavských náplavek. Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR) si také uvědomuje, že pražské potoky mají potenciál, který je dosud nevyužitý. A to nejenom z relaxačního pohledu.

Nesrovnatelně vyšší přidaná hodnota

„Stojíme před úkolem, jak naložit s vodou, která naprší na střechy domů a silnice. Můžeme ji navést do stávající dešťové kanalizace anebo k jejímu odvodu maximálně využit stávající nebo nové přírodní prvky jako strouhy, rybníčky, mokřady, potůčky," řekl krajinářský architekt Štěpán Špoula.

„Vždycky to bude stát peníze, ten druhý způsob má ale tu výhodu, že lze přitom vytvořit nebo obnovit přírodní prostředí, které může sloužit k rekreaci, jako biotop rostlin a živočichů, jako prostor pro stromy, keře a luční porosty. Získáme tím nesrovnatelně vyšší přidanou hodnotu a o to právě jde," dodává architekt, jenž se krajinou zabývá na Institutu plánování.

Silnice zmizela, nahradila ji řeka

Instituce zatím připravuje plán koncepce hospodaření s dešťovou vodou a hledá způsob, jak v hlavním městě využít takzvanou zelenou infrastrukturu. Tato stojí na principu, že cokoli se dá řešit pomocí přírody, má přednost před umělými systémy. Jako už zmíněný příklad, že strouha je vhodná jako odtok vody při dešti. Aby se věci daly do pohybu, musí proměnu pražských potoků schválit pražští radní. Podle IPRu jsou však někteří z nich už nyní této věci nakloněni.

Vytáhnout třeba vodní tok z trubky zpátky na svět totiž může být i možností, jak se zavděčit lidem. Nejznámějším počinem je příběh z jihokorejského Soulu. Asijské velkoměsto v roce 2003 zbouralo dálnici, která vedla přes centrum na místě řeky, která byla v 70. letech zabetonována.

Odstraněním dálnice se z původně žalostného místa stala oblíbená turistická a odpočinková zóna. Řidiči dostali alternativu zkvalitněním systému hromadné dopravy a starosta, který revitalizaci prosadil, byl v roce 2007 zvolen prezidentem Jižní Koreje.