VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pražským školákům obědy chutnají, 'UHO' už neznají

Praha - Tymiánové kuře s rajčaty a smetanou, pizza se šunkou a kukuřicí, jáhlová kaše s jablkem a skořicí, ale také lososová polévka nebo steak ze žraloka. Takové menu najdete nejen v restauracích, ale už i ve školních jídelnách v metropoli.

28.9.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Přestože většina z nás si při vzpomínce na školní stravování pravděpodobně otřese odporem, současní školáci si většinou nemají na co stěžovat.

Nevábný pach, umakartové ubrusy, mastné prsty kuchařek či kousek hmoty v neidentifikovatelné nahnědlé omáčce, jsou dávno minulostí. Školáci se mohou těšit z obědů, které je nasytí a zároveň i dobře chutnají.

Samozřejmostí je výběr minimálně ze dvou hlavních jídel. Součástí obědů je polévka, nápoj, ovoce, desert, nebo mléčné výrobky. V některých jídelnách mají dokonce i salátový bar.

„Naším cílem je, aby si dítě pokrm nejen vybralo, ale také ho snědlo. Musíme mít proto hodně rozmanitou a pestrou nabídku," říká ředitelka školní jídelny v Uhříněvsi Hana Vrbová.

V zařízení, kde se denně stravuje okolo 1500 strávníků, nabízejí výběr ze dvou polévek a pěti hlavních jídel. „Zmapovali jsme, co dětem chutná a co nikoliv a podle toho sestavujeme jídelníček," popisuje Vrbová.

Jídelna v Uhříněvsi se snaží, aby se jídla moc neopakovala, i když jich týdně připravují přes 25. „Zohledňujeme i sezónní suroviny. Máme to těžké v tom, že ve školství je daný spotřební koš a cenový strop," popisuje Hana Vrbová.

Ohled je třeba brát na velké množství kritérií

Právě spotřební koš je rozhodujícím faktorem při sestavování školních jídelníčků. Zohledňuje věk dítěte, doporučené denní dávky živin a nutričních hodnot, stanovuje množství některých surovin na dítě a den a školní jídelny jsou povinny jej dodržovat.

„To znamená, že dítě by mělo mít například dvakrát za měsíc tmavé maso, čtyřikrát vepřové, minimálně uzeniny a že brambory by měly být v přílohách zastoupeny zhruba 60 až 70 procent ," přibližuje Jaroslav Vrtiška, ředitel jídelen na Praze 10. Jeho organizace sdružuje 17 provozoven a denně obslouží okolo osmi tisíc strávníků.

Žádné polotovary

Skladbu jídelního lístku navrhuje nutriční specialista ve spolupráci s vedoucími jednotlivých jídelen. „Neděláme nic z polotovarů, nedáváme do jídla žádná nedoporučená dochucovadla, ani éčka, takže u nás knedlíky z prášku nebo kupované knedlíky rozhodně nenajdete," tvrdí Vrtiška.

Také ostatní oslovené vedoucí prý pracují pouze s minimem polotovarů či dochucovadel. Dodavatelé jim prý téměř denně přivážejí čerstvé zboží. „Jde o to najít dobrou surovinu za dobrou cenu, ale také stejné řidiče, abychom je nemuseli navigovat a pomohli nám složit zboží," popisuje Dana Vondráčková, vedoucí jídelny ZŠ Campanus na Praze 4.

Jenže ani čerstvé suroviny nemusejí být zárukou toho, že děti budou spokojené. Stále existují jídla z nepopulárních surovin, jako jsou luštěniny a ryby, nad kterými malí strávníci ohrnují nos.

Přesto existují triky, jak je naučit jíst. „Jde především o nápad. Z luštěnin se dá udělat třeba karbanátek, který vypadá úplně stejně jako ten z masa. Důležitý je i servis, protože pokrm musí nadchnout. Někdy stačí třeba jen snítka petrželky na kopečku rýže," domnívá se Vrtiška.

Žralok na talíři

V jídelnách, které provozuje, proto dělá speciální akce. „Kuchařky dostanou jinak barevné čepice a zástěry, na chodbách a v jídelně vyvěsíme plakáty," popisuje ředitel a dodává, že tímto způsobem dětem servírovali žraloka a že pro mnohé to byl velký zážitek, protože ho jedli poprvé v životě. Velké experimenty se naopak neosvědčily dalším osloveným.

„Nevaříme jim žádnou indickou nebo thajskou kuchyni, protože to jsou chutě, na které nejsou zvyklé," říká ředitelka uhříněveské jídelny.

Děti mají rády stereotyp

A co školákům chutná? V tom jsou vedoucí jídelen za jedno. Rajská, svíčková, knedlíky, buchtičky se šódo nebo krupicová kaše. Oblíbené jsou i těstoviny, nebo třeba řízky. „Děti máji rády jednoduchá a poctivá jídla. A také stereotyp. Nejraději by jedly stále stejná věci dokola," shrnuje Hana Vrbová.

Zkušenosti personálu školních jídelen jsou dokonce takové, že pro mnohé z dětí je školní oběd asi jediné teplé jídlo za den. Rodiče je často odbývají studenými nebo nezdravými jídly. „Domnívám se, že je to otázka osvěty. Maminky a tatínkové nechápou, proč jejich děti nedostanou na talíř pizzu, hranolky a kečup nebo 15 knedlíků a tři plátky masa. Většina dětí má totiž špatné stravovací návyky," upozorňuje Vrtiška.

„Oni kolikrát neznají ani názvy jídel. Vybírají si je pouze podle toho, jak vypadají ve vitríně. A když jsem se jednou zeptala jedné z holčiček, co jedí doma, tak mi odpověděla: Přeci Giussepe. Nevěděla jsem, co to je, dokud mi kuchařka nevysvětlila, že mražená pizza," vypráví Vrbová.

Kolik stojí školní oběd?Reálná cena oběda se tedy skládá ze tří částí: surovin, provozních nákladů a mezd zaměstanců. V praxi to pak vypadá tak, že rodiče platí pouze suroviny, na zbylou režii přispívá stát. Služba školního stravování je veřejná služba dotovaná státem. Jeden oběd vyjde cca na šedesát až sedmdesát korun, rodiče ale stojí pouze třetinu této částky. Je to dáno finančními limity stanovenými ve školské vyhlášce.

Oběd pro žáka prvního stupně se podle nich musí vejít do ceny 17 až 32,50 korun, u žáka druhého stupně na 19 až 34,50 korun, u středoškoláka na 20 až 37 korun. Čím větší jídelna, tím se její provozní náklady snižují.

Od 1. ledna 2015 vstoupí v platnost nová vyhláška, která umožní jídelnám zavést přípravu jídel pro děti se speciálními dietami

Zdroj: MŠMT, jidelny.cz

Autor: Soňa Kacerovská

28.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies