VYBERTE SI REGION

Před dvěma a půl roky ji srazil tramvají. V pátek si ji bere

Praha - Píše se 4. duben 2012. Pro třiadvacetiletého řidiče tramvaje Víta Malého je to obyčejný čtvrtek s odpolední dopravní špičkou. Když střídá svého kolegu, ještě prohodí, že v takové dopravní džungli se nehoda může stát raz dva…

19.9.2014 9
SDÍLEJ:

Řidič tramvaje Vít Malý a jeho přítelkyně Monika Kováčová se spolu s redaktorkou Pražského deníku Veronikou Cézovou vydali zpátky na místo, kde se 4. dubna 2012 setkali.Foto: DENÍK/Veronika Cézová

Do konce směny mu zbývá jen pár desítek minut. Po páté hodině odpolední s dvaadvacítkou vjíždí do zastávky Břevnovský klášter.

Naproti v zastávce stojí další tramvaj, tak raději přibržďuje a preventivně i zvoní. Co kdyby zpoza druhé tramvaje napadlo nějakého chodce vběhnout pod tramvaj… A najednou ji uvidí. Rusovlasou dívku, která mu neohroženě vstupuje do jízdní dráhy.

„Následovala automatická reakce. Brzdu jsem prošlápnul až do podlahy, zvonil jsem, zuby nehty se s vyvalenými bulvami držel madla na panelu a doufal jsem, že neuslyším ránu." Ta nakonec přišla.

„Těsně předtím, než mi zmizela pod vozem, se stačila leknout a udělat půlkrok zpět. To ji zachránilo, byl z toho „jen" boční střet. Upadla na obrubník protějšího ostrůvku a dost si namlátila jak o tramvaj, tak o chodník. A ulomila svým ctěným ramínkem tramvaji krytky obrysovek a směrovek," vzpomíná na střet Vítek.

Tramvaj zabila, vlak usmrtil, stroj zmasakroval… Jen pár vteřin po nárazu viděl tramvaják před očima všechny ty novinové titulky, které při podobných neštěstích zaplavují stánky a trafiky. „Udělalo se mi trochu šoufl. V mžiku jsem se viděl pro všechny ty zpropadené paragrafy za katrem.“

Přišla úleva. Je živá!

Po chvíli však viděl, jak se zrzka zvedá a mátožně kráčí 
k lavičce na protější zastávce. Přišla úleva. Je živá! Když na místě se záchrannými složkami situaci vyřešil, vrátil se na vozovnu. A již cestou zpět ji viděl před očima. Jak tam schoulená sedí na zastávce.

„Bylo mi jí trochu líto. Kolik roztržitých, spěchajících 
a nepozorných lidí se sluchátky v uších a mobily v rukou dnes a denně pobíhá po křižovatkách, přelézá mezi vozy 
a všelijak si koleduje o zdraví. 
A jedna taková na první pohled sympatická drobná slečna na klidné zastávce mimo centrum dostane takovou lekci? Přišlo mi to nespravedlivé a už večer jsem si říkal, že bych se s ní chtěl setkat.“

Měl tolik otázek, na které se jí chtěl zeptat. Co se jí třeba honilo hlavou, když tam vbíhala? „Chtěl jsem si rozšířit obzory, proč nám lidé neustále skáčou pod kola. A zkusit tak napravit alespoň jednoho chodce.“ Už v tu chvíli v tom ale bylo i trochu víc. „I z té krátké chvíle mi byla sympatická. 
A ani nevadilo, že byla tak zelená,“ směje se Vítek, který jedním dechem dodává, že byl v té době půl roku po rozchodu. „Jaro na krku a tohle byla výzva jako blázen!“

Protože měl její adresu trvalého bydliště jako údaj 
o protistraně, napsal jí dopis. Ten se ale minul účinkem, protože se slečna na této adrese na Slovensku již nezdržovala. Protože však policie neměla čas sepsat protokol na místě nehody, oba je předvolala k výslechu.

„Já jsem váš řidič, jak se máte?"

„Při diktování zápisu 
z průběhu události jsem si povzdechl, že mi to přijde od života trochu nespravedlivé 
a doufám, že je v pořádku. Na to mi policista sdělil, že to mohu snadno zjistit, když si chvilku počkám, protože jde vypovídat hned po mně.“ Jak tak postával před budovou policie a viděl ji přicházet, přišla mu ještě sympatičtější. Věděl, že nemá co ztratit. „Dobrý den, já jsem váš řidič, jak se máte?“

Přiznal se k dopisu, který sepsal, ale ke zdravotní sestřičce Monice nedorazil. „Hbitě jsem tedy poprosil 
o e-mail, dopis jsem přepsal do elektronické podoby a ve stručné odpovědi jsem se dozvěděl, že setkání může být!“

Po pár schůzkách věděl, že je to ta pravá. Od kolegů si kvůli tomu vysloužil nejen smích 
s údivem, ale 
i uznání originality. „Hned žertovali, jak se mi to povedlo. A ať jim poradím, jak na to… Když se pak v médiích objevily další zprávy o sražení chodkyň, občas jsem postřehl poněkud černý humor, že se snad nemusím dále seznamovat, když už přítelkyni mám.“

Před rokem se jeho kolegovi „povedla“ podobná nehoda. Šestadvacetiletá slečna navíc na tramvaji nechala otisk své rtěnky. „Docela by mě zajímalo, jak on uchopil svou příležitost,“ usmívá se Vítek.

Sám ji každopádně uchopil pořádně. V pátek 19. září ve 13 hodin jim zazní svatební zvony.

Čtěte více: Jak zdravotní sestřička ke srážce (a manželovi) přišla

Autor: Veronika Cézová

19.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

AKTUALIZOVÁNO

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Okresní soud v Chebu se bude kauzou korupce zabývat znovu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies