VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Předávkovala se prášky: „Nebýt maminky, už bych se neprobudila"

Řevnice u Prahy - Krásné dětství, které mělo pokračovat i po základní škole na vysněném oboru zlatnice. Tak si malovala svou budoucnost pětatřicetiletá Tereza. Bezstarostné dětství však skončilo záhy. Na učilišti se Tereza chytla špatné party.

21.3.2014
SDÍLEJ:

Pětatřicetiletá Tereza (vlevo) s třiatřicetiletou Petrou tvoří nerozlučnou dvojku. Spojila je nemoc, se kterou se obě snaží vypořádat. V Modrém domečku obě pracují jako kavárnice. A společně se také chystají příští rok na výlet.Foto: DENÍK/Veronika Cézová

„Naučila jsem se kouřit. Cigarety, pak trávu. A nakonec jsem začala experimentovat i s pervitinem. A to mi vyvolalo tu nemoc," říká otevřeně Tereza.

Paranoidní stavy, rychlé změny nálad, chorobný strach, bludy, vidiny. Schizofrenie udeřila naplno. Poprvé se tak Tereza dostala na psychiatrii v devatenácti letech.

Špatná diagnóza

„Ze začátku mě léčili na deprese, takže jsem brala antidepresiva. Až po čase zjistili, že mám schizofrenii a potřebuji antipsychotika."

Tereza si dlouho nepřipouštěla, že je nemocná. Chodila do práce a svůj tříměsíční pobyt na psychiatrii brala jako omyl. Před pěti lety ale Tereze utekl přítel za jinou. „Ty hrozné stavy a do toho vědomí, že bez něj nechci být…"

Jedno odpoledne tak spolykala tři krabičky léků a šla si lehnout. S vědomím, že už se druhý den ráno nevzbudí. A bude po problémech…

Mezitím přišla domů její maminka. Nakoukla do pokoje, kde už Tereza pomalu usínala. „Aha, tak ty už Terezko spíš? Tak ráno!" řekla jí tiše maminka.

Co jsem to provedla?

„Jak mi to řekla, najednou mi nějak docvaklo, co jsem provedla. A šla jsem za ní dolů do obýváku. A pak už si jen pamatuji, že jsem se probudila až v nemocnici. Mamka mě tedy zachránila. Kdyby nepřišla, už se ráno neprobudím."

Maminka - zdravotnice za Terezou chodila do nemocnice každý den. Chodily spolu na procházky, povídaly si. „V tu dobu to pro mě bylo hodně důležité. Nebyla jsem na to sama."

Až v Modrém domečku si uvědomila, že je schizofrenie nemoc jako jakákoli jiná. „Prášky musím brát, jinak to prostě nejde," je smířená Tereza, která přiznává, že brát čtyřikrát denně léky je sice otrava, ale na druhou stranu nutnost.

„Nechci do toho zase spadnout. A musím zaťukat, že teď je to stabilizované. Jsem spokojená," ťuká na stoleček před námi v kavárně v Modrém domečku, kde sama pracuje jako kavárnice. Každý den ve čtyřhodinových směnách.

Nejlepší relax

Když se Tereza zrovna nevěnuje hostům v kavárně, cvičí pilates a běhá v přírodě. „Pravidelně, mám rozpis, který dodržuji. Pondělí, středa, pátek. Vymyslela jsem si takový malý tříkilometrový okruh, který mi dělá dobře. Díky běhání si krásně pročistím hlavu," pochvaluje si.

V Modrém domečku se Tereza skamarádila s Petrou. Ta své problémy v pubertě přičítala depresím. A také si dlouho nechtěla připustit, že je nemocná. Mezitím vystudovala zdravotnickou školu, sedm let pracovala jako farmaceutická laborantka v lékárně a měla přítele.

Pak ale přišly hlasy, které Petru doprovázely od rána do večera. „Měla jsem to z duchovna," připouští zpětně třiatřicetiletá Petra, se kterou se záhy rozešel i přítel, který nechápal, co se s ní děje.

Zlé hlasy

Ani ona sama moc nechápala, proč je taková. Bydlela sama, a tak si rodina ani neměla šanci všimnout, že je něco v nepořádku. Zlom nastal, když jí „zlé hlasy" nabádaly k sebevraždě. Dostala se do Motola a tam jí lékaři napsali prášky.

„Do té doby jsem byla přírodní, nechtěla jsem užívat žádné léky. Ale teď, co je beru, je to nesrovnatelně lepší. Člověk totiž sám sebe těžko posoudí, nepřizná si, že už je na tom špatně."

Nyní žije Petra s maminkou, která jí hodně pomáhá. Kromě toho také dochází čtyřikrát týdně do Modrého domečku, kde pracuje jako baristka. „Mám pocit naplnění. Že něco dělám, že jsem mezi lidmi."

Na rozdíl od kamarádky Terezy Petra zatím moc nesportuje. „Po lécích jsem hodně přibrala, tak jsem se do ničeho moc nepouštěla. Ale je pravda, že mě Terka hodně motivuje. A příští rok spolu pojedeme na lyže do Itálie," těší se Petra.

Modrý domeček ve zkratceModrý domeček je typem integračního sociálního podniku, který vytváří pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce, zejména lidi s duševním onemocněním a mentálním postižením.

Lidé, kteří onemocněli schizofrenií, mohou vidět svět odlišným způsobem než jejich okolí. Nemocní často slyší, vidí, cítí, nebo vnímají věci, které ostatní nevnímají. Mohou být například přesvědčeni, že jim ostatní mohou číst myšlenky nebo ovládat jejich myšlení.

Pro lidi se schizofrenií pak může být těžké komunikovat s ostatními, mohou být vyloučeni z každodenních aktivit a kontaktu s okolním světem.

V rámci sociální rehabilitace si lidé se schizofrenií za podpory pracovních terapeutů osvojují dovednosti jako je plánování a organizace práce, zvládání stresových situací, komunikace, soustředění, schopnost rozhodovat se.

Kavárna má celkem 15 znevýhodněných zaměstnanců, kteří zde obsluhují, připravují kávu a pokrmy a 12 zaměstnanců (sociální pracovníci, terapeutky, provozní).

Modrý domeček je financován z více zdrojů grantů, darů, vlastní ekonomické činnosti, nadačních příspěvků.

Autor: Veronika Cézová

21.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
DOTYK.CZ

Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl, uslyšel Babiš na svém mítinku

Kybernetický útok, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
12 8

Ukrajina hlásí kyberútok. Nebezpečný email se šíří světem, zasáhl i Česko

Stříbrný tým z Eura pohledem vedoucího: Pohodář, srdcař i dva mimozemšťané

Je to takový renesanční muž českého reprezentačního áčka v malém fotbale. Stará se o chod týmu jako jeho vedoucí, trénuje gólmany, do toho na mistrovství Evropy v Brně zajištoval komunikaci se zahraničními účastníky.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies