VYBERTE SI REGION

Přesunou se trhy pod střechu? Historickou tržnici čeká úprava

Praha - Zpět do konce 19. století by se mohli dostat lidé v Praze. První městská část minulý týden povolila obnovu památkově chráněné Staroměstské tržnice, jež se nachází ve vnitrobloku mezi ulicemi Rytířská a 28. října poblíž Můstku. Přestavba by měla být hotová do 16 měsíců a místu by se měla vrátit podoba, jíž měla při svém vzniku.

28.9.2015
SDÍLEJ:

Vinohradský pavilon je jednou z nejstarších pražských tržnic.Foto: archiv VLP

Staroměstská tržnice byla postavena v roce 1897 podle návrhu Jindřicha Fialky na místě několika historických domů. „Ve své době šlo o jednu z nejmodernějších tržnic v Evropě. Dnes je poněkud zapomenutá a navíc zohyzděná pozdějšími necitlivými úpravami. Místo vizitkou je tak spíše ostudou města a to by se mělo změnit," řekl architekt Petr Kučera, jenž se zajímá o historii pražských staveb.

Nejen jemu vadí proměna tržnice, kterou prošla v roce 1985, kdy se vnitřní prostory zastropily a rozdělily desítkami příček. V současnosti je v budově supermarket, obchody a restaurace a památkovou hodnotu návštěvníkům nákupního centra připomíná jen zdobený průchod z Rytířské ulice a část střešní konstrukce, kterou lze spatřit přes skleněný pohled v jednom místě.

Úpravy provedené v 80. letech by měly při přestavbě zmizet. Zpátky se vrátí původní podoba, a tím pádem by si lidé mohli znovu prohlédnout železnou konstrukci střechy nebo unikátní duté litinové sloupy, které sloužily jako nosné prvky a současně jako větrání prostorů v suterénu. Zároveň by se podle plánů magistrátu měli do prostoru vrátit trhovci, kteří tu byli od vzniku budovy až do komunistických úprav.

Větší možnost dohledu

„Po dokončení tržnice sem byly přesunuty trhy s pražských ulic. Stalo se tak z důvodu větší možnosti dohledu nad hygienickými podmínkami a kvalitou a cenou prodávaného zboží. V ústřední kryté dvoraně bylo vyhrazeno 149 prodejních míst, v suterénu se nacházely sklady a chladírny," přiblížil historii místa Kučera. Podobný počet stánků by tu mohl vzniknout i v budoucnu.

Staroměstská tržnice však není jedinou takovou stavbou v Praze. „Kolem 19. století se začaly po Evropě stavět velkolepé tržnice. A u nás samozřejmě také. Vznikla tak kromě Staroměstské tržnice ještě Vinohradská a Smíchovská," vysvětlil architekt Petr Lešek.

Vinohradská tržnice vznikla přestavěním továrny na mlýnské stroje v roce 1902 podle návrhu Antonína Turka. Vnitřek pojal jako bazilikální trojlodí - převýšení střední části budovy s okny - což sloužilo k osvětlení a větrání. V roce 1903 se sem pak přesunuli obchodníci, kteří byli na trzích na Tylově náměstí. O necelých 80 let později byla tržnice zrušena a uvažovalo se o její demolici.

Proměnu jatek oddaluje spor

Vystřídat ji měla samoobsluha se širokým sortimentem. V roce 1986 pak budova vyhořela. Před zánikem jí zachránil Klub Za starou Prahu, který se zasadil o její zapsání na seznam nemovitých kulturních památek tuzemska. V 90. letech pak prošla budova rekonstrukcí za 230 milionů korun a nyní slouží pod jménem Pavilon jako velký obchod s nábytkem a designem.

Podobný osud má i tržnice na Smíchově, jež vznikla roku 1909. Dílo architekta Aloise Čenského má osud podobný s tržnicí na Starém Městě. I zde byla využitá litinová konstrukce, která byla, stejně jako u „starší sestřičky" na druhém břehu Vltavy přidušena komunistickým režimem.

V 70. letech se v hale vybudoval snížený železobetonový strop. Vzniklo zde nákupní středisko, a dokonce se zde natáčel seriál Žena za pultem. Až na začátku nynějšího století došlo ke změně do podoby minulé. Jako tržnice už však budova neslouží. Sídlí zde knihovna.

Pražská tržnice v Holešovicích

Možnou změnou by také mohla v budoucnu projít i Pražská tržnice v Holešovicích. Představy o její budoucí proměně má pražský radní pro kulturu Jan Wolf. „Místo by se mělo věnovat kulturně-společenským aktivitám. Už teď tam fungují kupříkladu Jatka 78," řekl s tím, že by na místě nechtěl galerie, ale živé umění, jako jsou třeba alternativní divadelní představení.

Přes den by prostor mohl sloužit jako místo pro farmářské trhy. Ve zdejších halách by pak podle radního mohla být jedna dvě diskotéky, které by však nerušily lidi v okolí, protože je tržnice relativně mimo zástavbu. Aby se představy staly skutečností, však brání jedna věc. Město je ve sporu s bývalým nájemcem, a dokud se podle Wolfa věc nevyřeší, nedá se s proměnou bývalých jatek posunout kupředu.

I bez kulturních akcí jsou tržnice ve světě často vyhledávanými místy. Třeba v Barceloně, Vratislavy či Budapešti jsou tyto místa lidmi často navštěvovány. Jestliže by se v Praze vrátila k životu zastřešená tržnice, může ji potkat stejná budoucnost.

Obrácený trend: trhy se vrací na ulice

„Trhy se nejprve přesunuly z náměstí a ulic do krytých tržnic a později do obchodních domů, super a hypermarketů. Dnes jsme ale svědky obráceného vývoje, kdy se znovu trhy vrací na ulice a těší se velké přízni. Myslím, že čas krytých tržnic ještě znovu nadejde," soudí Kučera. Podle architekta Leška by bylo dobré, kdyby takový čas nadešel co nejdříve. „S farmářskými trhy se vracíme do středověku, kdy se prodávalo na ulicích," míní.

S tím v určitém ohledu souhlasí i Kučera, neboť trhy na ulicích s sebou nesou rizika, jako horší hygienické podmínky a menší možnost dohledu nad kvalitou a cenou prodávaného zboží. „Pravidelné trhy by se měly částečně přesunout do tržnic, ale určitě by měly zůstat i na ulici, kde pomáhají dotvářet kolorit města. Osobně mám velkou radost, že se život navrací z ‚nákupních krabic' na okraji města zpět do jeho centra a veřejných prostorů," uzavřel Kučera.

Autor: Benedikt Lederer

28.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Klaus odsoudil vynucený odchod Forejta a jeho diskreditaci

Praha - Bývalý prezident Václav Klaus rezolutně odsoudil podle něj vynucený odchod Jindřicha Forejta z funkce šéfa protokolu Pražského hradu. Zacházení s ním ho lidsky velmi zasáhlo, uvedl v prohlášení, které redakci poskytl Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Forejt na svou funkci rezignoval v úterý, zdůvodnil to osobními a zdravotními důvody.

Antiislamista Konvička opustil Alternativu pro ČR

Praha - Antiislamista Martin Konvička k dnešnímu datu vystoupil z politické strany Alternativa pro Českou republiku, za kterou neúspěšně kandidoval v říjnových senátních volbách na Táborsku. Na facebooku uvedl, že k projektu přestal mít důvěru. Důvodem je i to, že strana nebyla schopná odstranit nedostatky, kvůli kterým vláda v pondělí rozhodla, že navrhne soudu pozastavit její činnost.

Nejnovější kasino v Las Vegas „hlídá“ obří drak od českých sklářů

Las Vegas /FOTOGALERIE/- Čeští skláři z Kamenického Šenova se výrazně podíleli na podobě prvního kasina v čínském stylu, které vzniklo v americkém Las Vegas. Herně s desítkami stolů a stovkami automatů totiž vévodí tunový skleněný lustr ve tvaru čínského draka od tuzemské firmy Preciosa Lighting. Kasino oficiálně otevřelo své brány minulý víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies