VYBERTE SI REGION

'Přistěhovalec' v Praze: Když se Řekům něco nelíbí, seberou se a vyrazí do ulic

Praha /ROZHOVOR/ - V nedávném referendu o přijetí podmínek Evropské unie za finanční pomoc by hlasoval proti. Michalis Spalas, který pochází z řecké rodiny žijící v Praze, tvrdí, že peníze z Evropy Řecko stejně nezachrání a dochází pouze k odkládání bankrotu. Země musí podle něj začít zcela od začátku. Dluh je tak vysoký, že není z čeho ho zaplatit. Mladí Řekové proto odchází za prací do ciziny.

25.7.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Mnoho Řeků, kteří dnes žijí v Česku, sem přišlo po občanské válce na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století. Je to případ i vaší rodiny?

Přesně tak, děda s babičkou sem přišli v této době i s dalšími Řeky. Bydleli na různých místech, ale pak se přestěhovali do Prahy. Tady jsem se později narodil i já.

Máte v Řecku příbuzné, jste s nimi stále v kontaktu?

Ano, snažím se jezdit do Řecka každý rok v létě alespoň na dva týdny. Žije tam rodina bratra mé babičky. Svoji dovolenou vždycky spojím i s návštěvou příbuzných.

Vaši prarodiče se po otevření řeckých hranic počátkem 80. let vrátili. Bylo pro ně příliš složité sžít se s jinou kulturou?

To si nemyslím, babička s dědou nikdy nedali na Čechy dopustit. Tady dostali to, co by v Řecku v té době dostat nemohli. Měli vzdělání a pak i spoustu přátel. Ale pořád to vnímali tak, že to byl tehdy nucený odchod, takže když pak byla možnost se vrátit, využili toho.

Zasáhla současná ekonomická krize v zemi někoho z vaší rodiny?

Můj strýc pracoval v lesnictví, jeho žena byla učitelka. Když začala v Řecku krize, klesl jim plat o třetinu, protože byli oba státní zaměstnanci. To už bylo pro rodinu se třemi dětmi znát.

Ptají se vás Řekové, jestli by se v Česku pro ně nenašla práce?

Na internetových stránkách řecké obce v Praze je kontakt na mě, proto mi dost často lidé volali s tím, že tady našli práci a ptali se mě, jestli s tím platem vyžijí. Vím, že do Česka už přijelo hodně Řeků kvůli práci. Řekl bych, že v současnosti nejvíce míří do Prahy, ale hodně jich je také v Brně, protože tam také sídlí velké mezinárodní společnosti, které nabírají hodně cizinců.

Čím to je, že u nás stále fungují řecké komunity?

Drží se to díky známé řecké hrdosti na svoji národnost a kulturu. Nejsme ale soudržní jako generace mé babičky. My se stále scházíme, ale v Praze už to není tak intenzivní. Na severní Moravě, kam se nastěhovalo nejvíce Řeků, je soudržnost větší.

Souvisí nějak řecká hrdost se současným politickým vzdorem vůči Evropské unii?

Tento podtext tam určitě bude. Pro Řecko je typické, že když se obyvatelům něco nelíbí, tak se seberou a vyjdou do ulic. To je rozdíl oproti Česku. Místy je to ale až moc.

Před dvěma týdny se konalo v Řecku referendum, zda má země přijmout podmínky eurozóny ohledně finanční pomoci. Jak byste hlasoval?

Asi bych hlasoval proti dohodě s EU, protože nevidím ve finanční pomoci budoucnost. Je to odkládání něčeho, co se stejně jednou musí stát. Nemyslím si, že se dá Řecko zachránit.

Jaké by bylo jiné řešení?

Nejsem ekonom, ale myslím, že bankrot je jediná možnost. Země musí začít od začátku. Finanční pomoc je jen oddalování bankrotu. Dluh je neuvěřitelně vysoký a nevím, z čeho se může platit. Když vezmete peníze důchodcům a zvýšíte DPH, tak vám to stejně nepomůže, aby stát fungoval a zároveň splácel dluh.

Že by unie půjčila peníze, které by se jí postupně vracely, je nereálné?

To je nereálné. Takové částky by mohl být problém splácet i pro Francii nebo Německo. Takže půjčka významně nepomůže.

Jak vnímají situaci mladí Řekové?

Mezi mladými je obrovská nezaměstnanost a dochází k odchodu vzdělaných lidí do jiných zemí, protože vysokoškolák má mizivou šanci tam najít práci. Aktuálně je nikdo nezaplatí. Statistika u mladých lidí do 30 let to dokazuje.

Jaká je podle vašeho názoru nyní pozice premiéra Alexise Tsiprase?

Co jsem viděl, tak stále má velkou podporu veřejnosti, ale já jeho krokům moc nerozumím. Jde o tak vysokou politiku, že tam už nedohlédneme a netušíme, co všechno je za tím. Mohl mít čisté úmysly, ale tlak byl zřejmě příliš vysoký. Celé straně SYRIZA hodně lidí věřilo a doufali ve změnu, ale nevypadá to, že by nějaká přišla. Věci, které naslibovali, se ukázaly jako nereálné.

Jaké jsou podle vás největší rozdíly mezi Čechy a Řeky?

V Řecku je mezi lidmi větší sdílnost, otevřenost a pospolitost. Lidé se spolu víc baví například na ulici a víc chodí ven. Asi si víc užívají život.

Že by ale místo práce popíjeli ouzo, jak kdysi naznačil bývalý český prezident Václav Klaus, to pravda není?

To není vůbec pravda, za taký výrok bych fackoval. V dnešní době ani nejde, aby v civilizovaném světě lidé nepracovali. Všechny, které tam znám, makají hodně, aby se uživili.

Vy sám se považujete za Řeka, nebo Čecha?

Já to mám schizofrenní, protože v Česku mě berou jako Řeka a v Řecku jako Čecha.

Vaříte si doma řecká jídla?

Ano, všechno možné od musaky přes stifado, tzatziki i různé řecké saláty. Rád připravuji dušená jídla vařená v jednom hrnci. Někdy si dám i řecké červené víno a v lednici mám ouzo.

V Česku vedete soubor Akropolis, co je jeho náplní?

Děláme tradiční řecký folklór, to znamená tanec, ale také zpěv. Chodí k nám nejen Řekové, ale i Češi. Jsme otevřeni všem.

Autor: Matěj Ludvík

25.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies