VYBERTE SI REGION

Rádce z problémové lokality má jen Praha 14. Možná přibudou další

Praha /ROZHOVOR/ - Ač pracují u policie, nejsou jejich zbraní pistole, ale vlídná slova a mnoho přátel. Řeč je o asistentech prevence kriminality, kteří pomáhají obcím v předcházení trestným činům v problémových místech. V těch často bydlí lidé z řad menšin. Ze stejného sousedství jsou i preventisté, díky čemuž znají celou lokalitu a rodin.

4.4.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv Deníku

Při obchůzkách se mnohdy dávají se známými do řeči a zjišťují různé informace, ke kterým by se běžný strážník ani nedostal. „Díky asistentům prevence kriminality má police vhled do té lokality," říká Rudolf Rubeš, mluvčí městské policie v Praze. Právě pod policií asistenti fungují.

S fungováním tohoto programu se seznámily kromě jiných částí republiky i města středních Čech. Na Kladně mají čtyři asistenty prevence kriminality. Zkušenost má i Kutná Hora se třemi asistenty. V Praze sice taky tento program běží, ale asistent je tu však jeden. A ten má na starosti Černý Most na Praze 14.

Před několika týdny byli dva, jednomu však skončila smlouva. Zda přibude nový, není zatím jasné. Podle ředitele pražské pobočky Člověka v tísni by se by bylo vhodné, aby se projekt rozšířil i do jiných koutů města.

„Víme, že se o tento projekt zajímaly i jiné městské části," prozrazuje Irena Kolmanová, radní Prahy 14, která má na starosti bezpečnost. Zároveň však dodává, že zatím Prahu 14 v tomto smyslu nikdo neoslovil ke spolupráci. Přestože se k tomuto kroku zatím jiné části neměly, měl by nastat zlom.

Praha nemá sociálně vyloučené lokality

Důvodem, proč v hlavním městě není tolik asistentů prevence kriminality jako v jiných českých městech, je ten, že Praha nemá sociálně vyloučené lokality. „Na jednom místě je soustředěno více osob, které vykazují stejné rysy. V tomto případě chudobu nebo porušování pořádku," vysvětluje pojem Václav Kučera, ředitel pražské pobočky organizace Člověk v tísni. Právě pro taková místa byl program v roce 2009 vytvořen ministerstvem vnitra.

Podle Kučery tyto lokality už ve svém smyslu slova v Praze nejsou. V důsledku stěhování, třeba kvůli povodním, se smrskly jen na bloky domů. Největším místem, kde žijí často chudí, nepříliš vzdělaní a nezaměstnaní lidé, je pak už zmiňovaný Černý Most na čtrnácté městské části.

„Vnímáme určité zklidnění na úrovni veřejného pořádku, a to zejména v sídlištních lokalitách. Nejviditelnější je to v teplých měsících, kdy zpravidla počet prohřešků proti veřejnému pořádku narůstá," prozrazuje dosažené úspěchy spojené s asistenty prevence kriminality radní Irena Kolmanová, jež má na starost bezpečnost na Praze 14.

Odbor bezpečnostní a prevence kriminality

Přestože jiné části Prahy nemají tak podobně velké místo, jako je sídliště na Černém Mostě, mělo by podle Kučery význam asistenty prevence kriminality rozšířit. Alespoň na Libeň na Praze 8 a na Smíchov na Praze 5.

K druhé jmenované městské části ředitel pražské pobočky neziskové organizace říká ve spojitosti s asistentem prevence kriminality: „Odmítali se tím v minulém období zabývat, protože by tak prý přiznali, že tu je problém."

Nynější vedení radnice však už samo přiznává, že v otázce bezpečnosti a prevence, které se věnuje, není vše růžové. „I proto jsme nově zřídili Odbor bezpečnostní a prevence kriminality. Nyní v jeho rámci začínáme s přípravou programů řešících jednotlivé aspekty této u nás naléhavé problematiky," míní starosta Prahy 5 Radek Klíma.

Přestože městská část považuje prevenci kriminality za naprosto zásadní součást veškerých aktivit, která může zlepšit městskou část, není vznik asistenta prevence kriminality jistý. Jelikož teprve Praha 5 s přípravou projektů začíná, neumí zatím říct jejich konkrétní podobu.

Starosta Prahy 8 by měl zájem

Starostu osmé městské části Romana Petruse projekt asistenta prevence kriminality velice zaujal. Alespoň podle mluvčí Prahy 8 Anny Patočkové. „Určitě se chceme dozvědět více, proto budeme komunikovat s Prahou 14," sděluje Patočková.

Jestli se však asistenti, i přes zájem starosty, rozšíří také do další části hlavního města, není doposud jisté. Až po zjištění bližších informací a konzultaci s tamní městskou policií se vedení městské části rozhodne, zda je vhodné se do projektu pustit.

Ostatní městské části, které na svém území nemají moc lidí romské národnosti, jež se v sociálně vyloučených lokalitách často nachází, se do projektu ani pouštět nechtějí.

Obchoďák je pro děti jako magnet

Asistenti prevence kriminality však mají kromě předcházení trestné činnosti i vliv na začleňování menšin do většinové společnosti. Jejich působení pak má největší dopad hlavně u dětí a mládeže. „Tady u nás se jedná hlavně o záškoláctví," přibližuje situaci na Praze 14 zdejší strážník Michal Dlouhý, jenž je s tímto projektem spjat už od jeho začátku. Ten na čtrnácté městské části začal před třemi lety a Dlouhý byl mentorem asistentů, kteří zde pracovali.

Místem, kam děti za školou často chodí, je Centrum Černý Most, které na školáky podle policisty působí jako magnet. „Mají tam všechny možné atrakce, za předpokladu, že mají aspoň trochu peněz. Když nemají, tak i wifina zadarmo je prostě láká," líčí Dlouhý.

Díky tomu, že preventista zná lidi ve své lokalitě, může si pak o neřestech dětí promluvit s jich rodiči. Tím, že už pak děti mají strach, aby zase neměli problém, tak raději do školy chodí. Postupně si mohou záškoláci na pravidelnou docházku zvyknout. „Může to být dobré i do budoucnosti, dosáhnou vyššího vzdělání," tvrdí mluvčí pražské městské policie Rudolf Rubeš.

Což ostatně potvrzuje i Kučera s tím, že se tak děti pomalu začleňují do společnosti. Když má zároveň asistent respekt komunity, může se stát pro děti a mládež vzorem, ke kterému by vzhlíželi. To co funguje u dětí je u starších těžší.

Dospělí jsou neohebný strom

„Na dospělé už po tisíce let funguje jen represe. Strom se může ohýbat, dokud je mladý, ve stáří už to nejde. Pokud je nějaký letitý kriminálník, tak mu můžeme těžko domlouvat, co má dělat," míní strážník Dlouhý. I přesto může mít preventista vliv i na dospělé.

Stejně jako děti, i staří v něm mohou vidět vzor. Sami mohou vnímat asistenta prevence kriminality tak, že pracuje u policie.

„Komunita začne přispívat k tomu, že ji veřejný pořádek začne také zajímat. Protože on tam dělá i ten asistent, tak přeci jeho nepodrazí," popisuje Rubeš. Ne vše však funguje zcela idylicky, proto i nadále strážníci řeší v lokalitě nějaké problémy. I tak došlo za dobu programu ke zklidnění okolí, což pozitivně chválí i obyvatelé.

Asistent prevence kriminality sklízí protichůdné názory lidí

S projektem asistent prevence kriminality v Praze 14 je strážník Michal Dlouhý spojen už od začátku, tedy od doby před třemi lety. Díky asistentům, se kterými pracoval, se mu dostalo mnoha informací. A důvěry.

Co obnáší den s asistentem?

Vykonávám normální běžnou činnost, kterou bych dělal i bez něj. Obejdu si okrsek a zjistím, co je kde za problém, projdu si úkoly stanovené na týden. S tím mi pomáhá v rámci svých znalostí. Zná spoustu lidí, které já ne. Získávám tak v průběhu služby informace.

Chodíte společně. Nemůže vaše přítomnost ovlivnit sdílnost lidí s preventistou?

Samozřejmě to vliv má. Kdyby však chodil sám, informace mi zůstanou utajeny. Nesepisuje žádné úřední záznamy. Když s ním ale obcházím ulice a potkáme jeho známého, nechávám je si povídat. Tím získám mnoho informací, takže je to přínosné.

Stoupá ve vás důvěra těch lidí, když chodíte s jedním z nich?

Určitě a to podstatným způsobem u jejich komunity. Už předtím jsem se vždycky snažil každému měřit stejným metrem, takže už předtím se spousta lidí romské národnosti se mnou bavila. Ale dneska je těch lidí mnohem víc. To jsou všemožní Arabové, nějaký Armén a další, kteří by si se mnou dříve vůbec nepovídali. Tahle jsme se poznali během pochůzek.

Jak dlouho povídání na ulici trvají?

Někdo by to mohl vnímat tak, že k naší práci to úplně nepatří, ale jeden z cílů okrskářů je poznávat lidi. Když se s nimi nebudete bavit, tak vám nic neřeknou. Není to tak, že bychom někde půl hodiny stáli. Ale když prostě někoho potkáme, tak se na deset minut zastavíme, oni pohovoří a jdeme dál.

Jaké jsou reakce veřejnosti?

Spíš se jedná o překvapení. Když někdo vidí našeho asistenta v uniformě, která se podobá policejní uniformě, ale ze zákona nemůže být stejná, tak většinou otevře ústa a není schopen uvěřit tomu, co vidí. Lidi se mě ptají, co se to u nás děje, koho bereme. Mají řadu předsudků, a co si budeme nalhávat, ne vždy neoprávněných. Jiní lidí zase asistentovi gratulují k jeho práci, když nás potkají.Názory jsou a dost protichůdné.

Autor: Benedikt Lederer

4.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pamlsková vyhláška? Nesmysl, shodují se ředitelé škol na Mělnicku

Mělnicko - Takzvaná pamlsková vyhláška, která od 1. ledna 2017 zakazuje v základních školách prodávat výrobky s příliš vysokým obsahem soli, cukrů a tuků, možná zruší mnohé školní bufety a kiosky. Ředitelé škol na Mělnicku se shodují na tom, že vyhláška je příliš přísná, a pro provozovatele bufetů tak nebude finančně zajímavé dále je ve školách provozovat.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies