VYBERTE SI REGION

Rekreačních plavidel v Praze přibývá, infrastruktura nestačí

Praha - Vltava v Praze vždy představovala nezastupitelnou dopravní tepnu pro nákladní i osobní dopravu. I když zlatých časů například z doby předminulého a minulého století už cestování po řece v hlavním městě asi nedosáhne, osobní lodní doprava je v posledních letech čím dál populárnější.

29.8.2015 1
SDÍLEJ:

Řeka Vltava láká nejen provozovatele velkých výletních lodí, ale i majitele menších plavidel. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Počet menších rekreačních plavidel každým rokem v Praze a jejím okolí roste. Zájem roste i o lodi všech velikostí z půjčoven a také o plavby na velkých lodích a parnících, patřících mezi populární atrakce, na které Praha láká turisty ze zbytku republiky a zahraničí. Majitelé a provozovatelé lodí si však stěžují na to, že říční infrastruktura v metropoli poptávce nedostačuje.

Dlouhodobě v Praze roste zejména počet menších lodí. „V loňském roce bylo pobočkou Praha evidováno 575 malých plavidel, celkem jich v republice registrujeme 10 260. Počet každoročně stoupá," uvedl zástupce ředitele pražské Státní plavební správy Josef Leffler.

Zvyšování počtu menších lodí potvrdil i Petr Běhounek, ředitel společnosti SP Praha, která se zaměřuje na pronájem lodí a hausbótů a další služby v oblasti říční dopravy. „Počet soukromých lodí v Praze určitě roste, většinou se jedná o menší plavidla do zhruba osmi až deseti metrů délky, motorové čluny, nafukovací gumové čluny a menší kajutové lodě dovážené zejména z Holandska. Počty větších rekreačních plavidel okolo patnácti metrů délky a charterových plavidel zůstávají velice podobné a stoupají ročně pouze o pár strojů," uvedl.

Pro rekreační plavidla se však Praha podle Běhounka snadno může stát kvůli velkému provozu pastí. „Průjezd centrální Prahou je pro malá plavidla v exponovaných časech velice problematický, ne-li nemožný," tvrdí.

Plavební komory

Menší lodě mají totiž velký problém s průjezdem plavebními komorami, klíčová je právě smíchovská. „V Praze vedou malé lodě neustálé boje s velkou plavbou, zejména o průjezdy plavebními komorami. Parníkáři si obsadili smíchovskou komoru, a tak menší plavidla musí čekat v řádech hodin," vysvětluje předseda Českého svazu vodního motorismu Jiří Pěknice.

Kapacita smíchovské plavební komory je totiž dlouhodobě nedostačující, nezvládá ani nápor velkých výletních lodí, natožpak menších rekreačních. V současnosti je připraven projekt stavby nového zdymadla u Dětského ostrova, jeho realizace ale zatím nezačala.

„Kapacita smíchovské plavební komory je opravdu problém," potvrzuje místopředseda Asociace lodního průmyslu Vladimír Toman. Dostavba zdymadla je podle něj zejména politickou otázkou a Praha si na ni ještě může dlouho počkat.

Je nicméně nutné začít rozvoj pražské říční infrastruktury koncepčně řešit, a to i z hlediska například kapacit pro kotvení. „Všechny projekty jsou dlouhodobé a na mnoho let. Třeba kotvení je zatím relativně dostačující, ale za tři roky už samozřejmě být nemusí a je potřeba to začít řešit už teď," míní Toman.

Špatná infrastruktura

A právě kotvení se může pro novopečené majitele lodí stát v Praze oříškem. Přístavišť je tu sice poměrně dost, ale velká část z nich je provozována soukromými kluby, kam může být pro „nováčka" problém se dostat.

„V posledních letech je nárůst menších plavidel poměrně značný a kapacita velmi špatná. Třeba na Smíchově musíme držet kapacitu pro velkou plavbu pro případ například povodní, čímž se kapacita pro malé lodě zmenšuje. V podstatě pořád máme zaplněno," uvedl ředitel veřejných přístavů na Smíchově a v Radotíně Petr Klauda.

Situaci je podle Klaudy potřeba řešit, ale stěžuje si na nedostatečně aktivní přístup ze strany státních orgánů. „Snažíme se něco dělat, měnit zažité struktury a lépe vše nastavit, aby stání bylo víc, ale jedná se spíš o dlouhodobější projekt. Kdyby tady byla rozumná dohoda s dohledovými orgány, tak by kotviště více vznikala, ale to se zatím neděje," uvedl.

Rekreační plavba po Vltavě je tak sice na vzestupu, v Praze však majitelé menších plavidel narážejí na řadu překážek. Kromě kapacity plavebních komor či kotvišť zde chybí i další nutná infrastruktura. „Bohužel tu chybí infrastruktura a podpora orgánů, například Povodí Vltavy a Státní plavební správy," míní Pěknice.

Vypouštění fekálií

Majitelé menších plavidel tak v hlavním městě mají problém například i s tím, kde natankovat nebo vypustit odpady. „Není tu nic, nejbližší možnost pro malou loď, kde vypustit fekálie, je v Nelahozevsi. Natankovat legálně, což by se mělo dělat na břehu, v Praze vůbec nejde. Provoz benzínky se nikomu nevyplatí, musela by kvůli tomu, jak jsou nastavena pravidla, prodávat litr benzinu tak za 60 korun, aby se jí vstupní investice někdy vůbec vrátila," doplnil.

S tím, že podmínky pro plavbu v Praze zatím nedosahují ideálních parametrů, souhlasí i Štěpán Rusňák, ředitel Pražské paroplavební společnosti, která v Praze provozuje pětašedesát procent osobní vodní dopravy. „Přístavní infrastruktura pro přistávání i noční kotvení v centru města není u nás zatím na úrovni plavebních velmocí, kterou je například Holandsko. Dobudování veřejné maríny, vývazišť na náplavce a míst s připojením na elektřinu, vodu a odpad zatím stále chybí," popsal současný stav.

Pražský Institut plánování a rozvoje minulý rok vydal dokument s názvem Koncepce pražských břehů, jehož přípravy se účastnili i odborníci z Povodí Vltavy či Státní plavební správy. Dokument by měl při dalších projektech sloužit jako návod pro investory, například městské části, pro návrhy úprav vltavských břehů.

‚Kapitánem bez řidičáku'

Větší počet soukromých lodí na řece občas dělá hlavu kapitánům velkých lodí, kteří se musí potýkat s méně zkušenými účastníky říčního provozu. „Maríny rostou jak houby po dešti, lidi si půjčují lodě a nemají zkušenosti. Pronajmou si loď a pijí u toho třeba alkohol. Půjčovny mají hesla typu ‚kapitánem bez řidičáku', takže se kolikrát můžou stát i karamboly. Mně osobně se zatím ale naštěstí žádný nestal," popsal situaci na řece kapitán parníku Vltava Karel Mikšovský.

Podle Lefflera z pražské Státní plavební správy však s půjčovnami příliš špatných zkušeností nemají. „Půjčovatel by měl vůdce plavidla podrobně seznámit s obsluhou plavidla a naučit ho i jak odjíždět, vyvázat loď či zakotvit, a také nejdůležitější pravidla plavebního provozu. Pokud proběhne v pořádku proškolení, tak s nimi problémy obvykle nejsou," uvedl s tím, že spíše než v Praze jsou problémy třeba s alkoholem na přehradách.

„V hlavním městě jsou vůdci plavidel, kteří nemají průkaz způsobilosti, často vyjukaní ze silného provozu na řece a natolik vyděšení, že jsou obezřetní a mnoho přestupků nedělají," zakončil Leffler.

Problémy malých plavidel v Praze- nedostatečná kapacita plavebních komor, zejména smíchovské
- málo kotvišť
- absence čerpacích stanic
- chybí místa s připojením na odpady, vodu a elektřinu
- špatná infrastruktura pro přistávání

Autor: Petr Schreib

29.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies