VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozporuplný život obyvatel: 
to je Praha za protektorátu

Praha - Dagmar Evaldová stojí v sokolském úboru před Armádním muzeem na Žižkově. Právě se otevírá výstava 
V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren. Jednou z částí je také představení osudu jejího otce, který byl popraven za odbojovou činnost za Obec sokolskou.

10.5.2015
SDÍLEJ:

Dagmar Evaldová splnila přání svého otce a stala se i podle svého přesvědčení členkou Sokola.Foto: DENÍK/Pavla Janoušková

Čtvrteční vernisáž výstavy, která potrvá nejméně do konce roku, zahájil křtem knihy Padli na barikádách ministr obrany Martin Stropnický. Poprvé se čtenáři díky této publikaci můžou seznámit 
s rozsáhlým seznamem lidí, kteří se účastnili květnového povstání.

Podzemní depozitář

Kurátoři připravovali výstavu více jak tři čtvrtě roku a odehrává se ve stísněném prostoru bývalého depozitáře muzea. Návštěvníci se do něj podívají vůbec poprvé. Menší prostory mají navodit právě náladu válečných let v protektorátu.

„Výstava zachycuje rozpor mezi navenek poklidnou atmosférou a skrytým napětím. Občané protektorátu žili zdánlivě běžným životem, ale za tím vším se jako černý stín vznášel výčet skutků, které znamenali trest nebo odeslání do koncentračního tábora," připomněl ministr obrany.

Expozice návštěvníkům ukáže několik částí. Začíná přerodem demokratického státu na protektorátní. Okupační režim obyvatele deprimoval a zastrašoval, současně se ale snažili udržet v chodu rozvinutý zbrojní průmysl.

Další části výstavy se věnují třeba radiovému spojení, což byla jedna z klíčových činností odboje, nebo holokaustu, represím a stannému právu. Jsou tu také originální předměty z koncentračních táborů včetně nástrojů, které používali dozorci na mučení vězňů.

Artefakt s příběhem

Návštěvníci uvidí i učebnici italštiny Karla Evalda, kterého věznili i v Gollnowě. Nakreslil si do ní pohled ze své cely. „Mému otci jsme mohli poslat pouze učebnici němčiny, italštiny nebo bibli. Protože se učil latinu, měl k italštině blízko. Do učebnice si psal drobným písmem poznámky a překlady. U jednoho odstavce přidal poznámku Dádě. Tak se mi tehdy říkalo," vzpomíná Dagmar Evaldová. V poznámce jí vzkazoval, aby zůstala nadále přirozeně krásná.

Nejsilnější zážitek čeká návštěvníky v malé místnosti, kde jsou dveře od cel. Pokud si člověk poodhrne okénko do cely, objeví se podobizna Čecha nebo Češky, kteří zahynuli v druhé světové válce. Na zvukové pásku se pak spustí převyprávění jejich posledních dopisů na rozloučenou.

„Tohle je asi moje poslední psaní odtud, jsem zde poslední, čekám každý den obžalobu a pak půjdu k soudu do Berlína. … Jsem v duchu stále s vámi a je mi dobře, při klidném svědomí, pevné víře a mysli, vždyť vím, že budeme brzy všichni pohromadě," uvádí Karel Evald v dopise na rozloučenou.

Setkání potomků

U cel se potkává Dagmar Evaldová s dalším potomkem sokolů. Jde o potencionální neteř Anny Novákové, která tu má také svoji imaginární celu. Anna patřila k sokolům, kteří podporovali parašutisty připravující atentát na Heydricha. Její celou rodinu popravili. Na památku zůstala hadrová panenka, která se dostala do rodiny jejího snoubence.

Osudy zobrazené v celách se týkají například předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše, který napomáhal odboji, parašutisty Oldřicha Pechala, kterého dlouho mučilo gestapo, nebo redaktorky ilegálního časopisu Boj Ireny Bernáškové.

K vidění tam jsou i motáky Josefa Mašína, jednoho z členů legendární odbojářské skupiny Tří králů. Jednou ze zastávek je pietní místnost vybarvená na červeno, na barvu krve. Věnuje se popravám během stanného práva. Další části se věnují protektorátní výrobě, bombardování, Pražskému povstání a takzvanému vyúčtování s Němci.

Příběh Karla EvaldaNarodil se v Praze v rodině zaníceného sokola. Studoval práva 
v Praze, ale v roce 1916 byl odveden a zúčastnil se bojů i na Piavě. Po návratu se přihlásil k sokolskému I. pluku a odjel bojovat na Slovensko o hranice nového státu. Po studiích působil jako soudce na Slovensku, ale po mnichovské konferenci se musel vrátit do Čech. Kvůli aktivní činnosti v Sokolu byl zatčen gestapem a seděl v terezínské Malé pevnosti. Po třetím zatčení v říjnu 1942 se už nevrátil. Jeho dcera vzpomíná, jak se s ní krátce rozloučil a řekl jí, ať se teď ona postará o maminku a že z ní chtěl mít sokolku. Později byl v září 1943 stejně jako jeho bratr Jaroslav odsouzen a popraven. 

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

10.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Derby Slavia - Sparta
52

Jako utržení ze řetězu. Slavia a Sparta byly na lovu v cizině

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies