VYBERTE SI REGION

S každým dopisem či esemeskou hned utíká za tlumočníkem

Karlín - Mluvila na něj, ale on nereagoval. Vladimírovi byl právě rok. Mamince to bylo divné, a tak vzala syna na vyšetření. Tam se od lékařů dozvěděla, že na ni Vladimír ani nemůže reagovat, protože ji neslyší. 
A nikdy ani slyšet nebude.

23.6.2014
SDÍLEJ:

Neslyšící dvaašedesátiletý Vladimír ze Šestajovic hrál dříve fotbal, v současnosti už dává přednost sledování zápasů v televizi. Znak, který je zachycen na fotografii, přímo značí slovo „fotbal“.Foto: DENÍK/Veronika Cézová

„Maminka hodně plakala. Byl jsem totiž v široké rodině jediný neslyšící. Neměla ani tušení, co bude obnášet starat se o člověka se sluchovým postižením,“ zmínil pan Vladimír.

Znakový jazyk se rodina nenaučila

Znakovat se Vladimír naučil 
v mateřské a základní škole, vyučil se i strojním zámečníkem. Své rodiče ani bratra však znakový jazyk nikdy nenaučil. „Zkoušel jsem to, ale třeba otec pracoval jako rolník 
v JZD, krmil dobytek, byl pořád v práci… Ani bratr a maminka se to nenaučili. Nevím, asi k tomu neměli předpoklady.“

Než se přestěhoval do Prahy, pracoval sedmnáct let 
v Hradci Králové jako autoklempíř. Stejnou dobu byl zaměstnán i v hotelové kuchyni v Praze, kam přišel v roce 1996. Koncem předminulého roku mu ale zaměstnavatel oznámil, že ho na začátku roku 2013 propustí.

Výpověď krátce před důchodem

„Byl to pro mě šok. Do starobního důchodu mi totiž chyběl necelý rok a půl. Ale hlavně 
- měl jsem naplánovanou splátku úvěru ze stavebního spoření tak, aby mi skončila 
s odchodem do důchodu.“

Vladimír sice dostal dvouměsíční výpovědní dobu, během které již do práce nedocházel, a poté i tříměsíční odstupné, přesto ale potřeboval co nejrychleji najít práci, aby mohl dál splácet své závazky.

„Nakonec mi Svaz neslyšících a nedoslýchavých zajistil práci díky evropskému projektu na podporu zaměstnávání osob se sluchovým postižením, ve které jsem byl zaměstnán jako pracovník úklidu.“

Svaz mu pomohl nejen s hledáním vhodné práce, ale i s vyřizováním náležitostí ohledně nového bytu, jednáním 
s bankou…

Bez tlumočníka 
ani ránu

„Je toho hodně, co bych sám vůbec nezvládl. Neslyšící člověk musí být obzvlášť opatrný, aby neudělal chybu. Aby nepodepsal něco, čemu nerozumí. Proto je pro mě důležité na všechny schůzky chodit 
s tlumočníkem, díky kterému mohu komunikovat a plnohodnotně klást otázky. Když je nějaký text, tlumočník mi ho musí přetlumočit, já sám bych to nezvládl.“

Vladimír komunikační bariéru s okolím překonává hlavně tím, že se snaží mluvit nahlas a píše si poznámky na papír. „Někdo mi díky tomu rozumí, někdo méně. A někdo třeba vůbec.“

Čeština je až tím druhým jazykem

Tlumočnice Monika Boháčková vysvětluje, proč to tak je. „Je to podobné, jako když se slyšící učí druhý jazyk. Stejně tak to mají neslyšící, pro které není čeština mateřským jazykem. Tím je znakový jazyk.“

Smsky, které lákají na výhodné půjčky, dopisy se „super“ nabídkami… To je jen pár příkladů toho, co slyšící vymaže, zahodí do koše a dál se tím nezabývá. Vladimír však takhle jednat nemůže.

„Pořád mi chodí nějaké nabídky, dopisy, esemesky. Jakmile něco takového dostanu, hned s tím utíkám za tlumočníkem. Bojím se, abych něco důležitého v té záplavě nedůležitých věcí nevyhodil. Abych neudělal chybu.“

Přiznání důchodu

Bez tlumočníka to nešlo ani na úřadu práce, kam od ledna musel několikrát přijít. „Práci mi za pět měsíců nenašli, ale teď od začátku měsíce mi přiznali starobní důchod. V květnu jsem tam byl tedy naposledy. A jsem rád, že už tam chodit nemusím,“ směje se Vladimír. Za chvíli ale zvážní. A vypráví neuvěřitelný příběh.

O tom, jak si šel nedávno do pojišťovny zrušit pojištění. Opět ho doprovázel tlumočník, vše, co bylo potřeba, podepsal. Proto byl překvapený, když mu pojišťovna poslala najednou dopis. „Tak jsem ho hned přinesl tlumočníkovi. A od něj jsem se dozvěděl, že se mám s pojišťovnou telefonicky spojit.“

Prostřednictvím tlumočníka znakového jazyka tedy zavolali do pojišťovny. Operátorka chtěla po Vladimírovi plnou moc, ale on nechápal proč, když mu na osobní schůzce řekli, že vše pro zrušení pojištění již udělal.

Práskla s telefonem

„A výsledek našeho hovoru? Operátorka práskla s telefonem! Byl jsem v šoku, tak jsem se rozhodl, že raději na pobočku dojdu s tlumočníkem, abych se dozvěděl, co se děje. A na pobočce pracovník pojišťovny přes počítač zkontroloval, že je ukončení pojištění úplně v pořádku…“

Na operátorku sepsal s pracovníkem pobočky stížnost. „Když mi jako neslyšícímu pošlou dopis, že mám volat, tak nemám ani jinou možnost, než prostřednictvím tlumočníka znakového jazyka. A to jsem také hned na začátku hovoru operátorce prostřednictvím tlumočníka zdůraznil. Ona to ale asi nebrala v potaz.“

Vladimír obdržel před několika dny dopis z oddělení stížností, kde ho vyzývají, aby uvedl přesný čas a z jakého telefonního čísla volal.

Když má neslyšící zavolat…

„A pak to posoudí. Je ale zajímavé, že na to adekvátně nezareagoval už pracovník na pobočce, když věděl, že ke komunikaci potřebuji tlumočníka. Že poslali neslyšícímu dopis, aby jim zavolal. Přestože bylo všechno z mé strany řádně vyřízeno…“

Svaz neslyšících a nedoslýchavých 
v ČR ve zkratceLogo seriálu Deníku Pražské neziskovky.Je největší organizací, která v rámci České republiky hájí práva, potřeby 
a zájmy neslyšících a nedoslýchavých a poskytuje sociální služby podle zákona o sociálních službách.

SNN v ČR sdružuje ve svých 76 pobočných spolcích cca 4 500 členů.

Mezi jejími cíli je odstraňování informačních, komunikačních a integračních bariér prostřednictvím sociálního poradenství a tlumočnických služeb, a pomocí realizace programů zdravotní, sociální a pracovní rehabilitace pro sluchově postižené osoby všech věkových kategorií, členy i nečleny organizace.

Pražská pobočka na Karlínském náměstí, která je zároveň sídlem ústředí organizace, zaměstnává celkem devět kmenových pracovníků (ředitel, vedoucí sociálních služeb a sociální pracovnice, projektová manažerka a sociální pracovnice, administrativní pracovnice, čtyři tlumočníci znakového jazyka, účetní).

Kromě toho se svaz snaží vytvářet v rámci projektů pracovní místa i pro osoby se sluchovým postižením - ti pracují například jako figuranti při překladech informací do znakového jazyka.

Organizace je financována výhradně z dotací. Sociální služby díky dotacím MPSV a dílčími dotacemi městských částí a krajů.

SNN v ČR je aktivním členem mezinárodních organizací neslyšících a nedoslýchavých - Světové federace neslyšících, Evropské unie neslyšících či Světové a Evropské federace ohluchlých a těžce nedoslýchavých osob.

Roční provoz ústředí SNN v ČR a poboček sociálních služeb registrovaných v Karlíně byl v roce 2013 téměř 5 milionů korun. Z toho 3,5 milionu byly dotace na poskytování sociálních služeb a zbytek tvořily evropské dotace.

Autor: Veronika Cézová

23.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies