VYBERTE SI REGION

Schwarzenberský palác má v sousedství „menšího bratra"

Hradčany - „Zaujalo mě, jak je na výstavě na příkladu nejvyššího kancléře českého království Vratislava z Pernštejna a jeho původem španělské manželky přiblížen mužský a ženský svět," říká Renata Vihanová.

21.5.2012
SDÍLEJ:

V pražském Salmovském paláci na Hradčanech byla 3. května 2012 otevřena výstava – Pernštejnové a jejich doba.Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

„Šlechtic je zde vyobrazen jako politik, diplomat, cestovatel a hospodář a šlechtična jako nevěsta, manželka a matka," doplňuje ji Petra Drdová.

Obě studentky historie právě sdělují své dojmy z výstavy Pernštejnové a jejich doba, která od začátku května probíhá v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí.

Jedna z největších výstav v historii Národního památkového ústavu je součástí projektu Pernštejnský rok, který během letošního roku seznamuje na několika místech po celé republice veřejnost s historií slavného rodu, který byl ve své době nejméně stejně tak bohatý a vlivný jako jihočeští páni z Rožmberka.

Kníže Salm-Salm

Na jižní části Hradčanského náměstí, nedaleko od vstupu do areálu Pražského hradu stálo v průběhu staletí několik menších šlechtických sídel.

Ve 2. polovině 17. století se všechny zdejší domy dostaly do držení pánů ze Šternberka, kteří uvažovali o jejich celkové přestavbě na výstavní palác. Karel Ignác ze Šternberka chtěl vybudovat palác pole návrhu proslulého římského barokního architekta Calra Fontany.

Z těchto plánů ale sešlo a o klasicistní přestavbu se postaral až na počátku 19. století pražský arcibiskup Vilém Florentan, kníže Sal-Salm, který zchátralé domy získal v roce 1796.

V letech 1800 až 1811 zde nechal postavit podle návrhu Františka Pávíčka (Pawitschka) klasicistní trojkřídlou budovu palácového typu s čestným dvorem na Hradčanském náměstí.

Stavitelé jednoznačně ctili tamější genius loci, a využili například starší, zejména renesanční konstrukce původních domů.

Majetkem Schwarzenberků

Mezi Salmovským a vedle stojícím Schwarzenberský palácem stála řada drobných hospodářských staveb, které však nijak nepřidávaly náměstí na důstojnosti a proto tyto prostory uzavřela spojovací zeď, z které se však dodnes zachovala jen vstupní plochá kaplička v dórském slohu.

Palác měl mít původně funkci luxusního bytového domu, ale brzy po své dostavbě se jeho vlastníky stali zámožní Schwarzenberkové. Dnes nese tato stavba název po svém prvním majiteli Salmovský palác, ale říká se jí také Malý Schwarzenberský palác díky sousedství a historické vazbě na vedlejší známější stavbu.

Rod vlastnil nemovitost až do roku 1945, kdy byla zestátněna a využívána k obytným účelům a pro zahraniční službu. V druhé polovině 20. století postupně palác chátral a devastace, nedůstojná místu, kde stojí, vedle k nutné rekonstrukci.

Moderní vestavba

Opravu nechala i provést až Národní galerie, které areál od roku 2004 patří. Stavebním pracím předcházel archeologický průzkum, který samotnou realizaci oddálil.

Při rekonstrukci byla do prostoru dvora mezi paláci, na základě mezinárodní architektonické soutěže, provedena vestavba vstupního objektu sloužícího zároveň jako infocentrum Národní galerie v Praze. Netradiční moderní stavba vychází z návrhu architekta Josepa Louise Matea, který zanechal stopy své invence kromě Prahy také v rodném Španělsku, Portugalsku a Francii.

Pernštejnský poklad

Na konci loňského roku obdržela Národní galerie kolaudační souhlas s užíváním Salmovského paláce.

První akcí pro veřejnost v opravených prostorech je výstava Pernštejnové a jejich doba, která potrvá až do konce letošního července.

„Jedná se o výjimečný soubor poprvé shromážděný na jednom místě, zahrnující také zajímavosti a pikantní historické souvislosti, o nichž se milovník českých dějin může dozvědět jen a jen návštěvou výstavy.

Zajímavostí bude také tak zvaný Pernštejnský poklad, totiž trezorová místnost, v níž se budou v pravidelných, zhruba dvoutýdenních intervalech, vystavovat nejvzácnější exponáty spojené s tématem výstavy," zve do Salmovského paláce Zdeňka Kalová z Národního památkového ústavu.

Michal Vrbecký

Autor: Redakce

21.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies