Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sedmdesátá léta? Pro sběratele měla kouzlo. Bylo to o vášni, ne o penězích

Letňany /ROZHOVOR/ - Poštovní známky, pohledy, staré mince. To všechno o víkendu obdivovali návštěvníci na veletrhu Sběratel. Kdo však zabloudil až na konec výstavní haly, objevil i stánek Klubu sběratelů kuriozit. A v něm úřadoval sedmdesátiletý Jiří Neruda, sběratel z Lužin.

9.9.2013
SDÍLEJ:

Jiří Neruda.Foto: Deník/Veronika Cézová

Na veletrhu máte u stánku napsáno, že jste z Klubu sběratelů kuriozit. Co všechno tedy takový sběratel sbírá?

Nejobvyklejší, co u nás je, ale kdysi to nebývalo, jsou modely autíček. Ale máme mezi sebou sběratele hasičských helem, ubrousků, hmoždířů, mlýnků či kinder figurek, dokonce i prezervativů.

Zmínil jste kinder figurky. Jak moc byly svého času mezi sběrateli oblíbené?

Vždycky, když vznikne nějaká nová vlna sběratelství, dá se říci, že je to masové. Najednou někdo něco vidí, nabalí se to. Když začínaly kinder figurky, tak jsme měli asi šedesát sběratelů, kteří s nimi chodili na burzy. Ale potom tato sběratelská vlna opadla, dnes jich tam chodí třeba deset.

Jaké druhy burz existují?

Máme burzu modelů a figurek, burzu pohledů a burzu papírových předmětů tam jsou právě ty ubrousky, nálepky z ovoce, vinné etikety. Náš předseda klubu Ladislav Likler má třeba sbírku sýrových etiket, která je největší na světě.

Kdy jste vy sám propadl sběratelské vášni?

Ve chvíli, kdy jsem začal chodit (smích). Nesportoval jsem, nebyl jsem ten typ, takže jsem si hned od útlého věku našel tohoto koníčka. Na stará kolena si dělám památkové album, jeden list je jedna má sbírka, zatím jsem u čísla 42.

A všechny sbírky ještě máte?

To ne, za čas jsem to třeba prodal, dal, nebo vyměnil, když mě to už přestalo bavit.

S čím jste jako malý kluk začínal?

Nálepky od sirek, známky, obaly od žiletek to byl nějaký třiapadesátý rok. A představte si, že ty obaly se sbírají do dneška! Akorát už je to problematické, protože se žiletky už moc nevyrábějí. Pak jsem sbíral také obaly od žvýkaček, vkládané obrázky ze žvýkaček. Pokračovalo to pivními etiketami, pivními tácky.

A váš favorit?

Modely autíček. V sedmdesátém roce jsem s nimi začal, v osmdesátém jsem sbírku zlikvidoval a v devadesátém jsem se k nim zase vrátil. Byla to ale zajímavá doba, v tom sedmdesátém… Scházeli jsme se u hotelu Šroubek na Václavském náměstí, kam chodili i odznakáři, ke kterým jsme se přidružili. V té době ale bylo těžké něco prodávat, aby se pracující neobohatili. Jenom se vyměňovalo. Vypadalo to tak, že jsem šel v neděli dopoledne třeba s dvěma kufry plnými autíček, postavil jsem se na chodník a řekl jsem někomu: Já chci tohle autíčko. A ten druhý řekl: Já ho nemám. Ale má ho tamten. A když jsem k němu šel, tak mi řekl, že ho má, ale ode mě nic nechce, a chce něco od jiného.

Takže asi muselo chvíli trvat, než jste se k tomu vytouženému autíčku dostal…

To jo. (smích) To bylo třeba patnáct směn.

Bylo pro vás pak těžké se těch autíček zbavit?

Asi v sedmdesátém devátém jsme si s kolegou řekli, že to prodáme. To už byly burzy. Šli jsme tam, vyndali jsme to na stůl a dali k tomu ceny. A celou burzu jsme jen brali od lidí peníze, takový o to byl zájem. Byli vyděšení, že si najednou mohli něco koupit. Protože když se dovážela autíčka, něco prodávali v tuzexu, něco v dětském domě, něco v hračkářství. Jenže oni přivezli třeba sortiment dvaceti autíček, ale nikdy je nedali na jedno místo někam dali dva druhy, jinam zase jen dva druhy. Takže když chtěl člověk sbírat, musel obcházet tuzex, hračkářství po celé Praze.

Mělo to svoje kouzlo?

Bylo to hezké. To totiž bylo pravé sběratelství. Dneska můžete mít největší sbírku něčeho, když vytáhnete dva melouny. Všechno je k mání. Ale v tom už není ta vášeň. Vášeň, kterou cítíte, když to sháníte, když to doplňujete. Radost, že jste to konečně sehnala.

Co přišlo po sběratelské vlně autíček?

To byla doba cínových vojáčků. Na Národní třídě bylo kulturní středisko NDR, kde v osmdesátém prvním udělali dvě výlohy plné cínových vojáčků. V Německu se totiž ta tradice udržela. A pár bláznů se v tom našlo, a začali to sbírat, tady to nebylo, a tak jsme se to naučili vyrábět. V devadesátém roce jsem pak odešel ze zaměstnání a otevřel jsem si krámek s cínovými vojáčky.

Byl jste na to sám, nebo se z toho stal rodinný podnik?

I moje žena se všechno naučila. Živilo nás to asi dvanáct let, než jsme odešli do penze.

Nechal jste si tuto sbírku na památku?

Mám akorát velkou vitrínu plnou vojáčků.

Co je pro sběratele tím pomyslným vrcholem?

Já osobně je řadím do dvou kategorií. Je sběratel lovec a sběratel pastevec. Ten druhý zásadně od malička sbírá jednu věc a pořád navyšuje její počty, až se stane jeho sbírka třeba největší v Česku, v Evropě nebo na světě. To je ten vrchol.

Spadá do této kategorie i Ladislav Likler se sýrovými etiketami?

Přesně tak. Nikam nikdy neuhnul, takže dnes má největší sbírku na světě. Výhodu měl, že byl z potravinářství a rozumí sýrům.

A vy jste ten lovec…

Lovce baví ty věci shánět. Po čase se však dostane do fáze, kdy už není co sehnat. Sbírka zůstane stát a jeho přestane bavit. Tak se vrhne na něco jiného.

Autor: Veronika Cézová

9.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
7 8

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Adam Sebastian Helcelet
5

Desetibojař Helcelet: Atmosféra v Londýně? Lepší jsem nezažil

V příštích dnech budou teploty klesat, zastaví se na 20 stupních

V následujících čtyřech týdnech budou teploty postupně klesat, zůstanou ale na dlouhodobém průměru. Také srážkově má být období přelomu prázdnin a školního roku průměrné.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

Vyšetří nenarozené dítě a rodičům ukážou, jak bude vypadat třeba ve třech letech. Prozatím neuvěřitelnou představu se snaží přivést do reality brněnští vědci.

Teror ve finském Turku: policie podnikla noční razii, zatkla pět osob

Finská policie při noční razii ve městě Turku zatkla pět osob. Zároveň oznámila, že motivem včerejšího činu, při němž osmnáctiletý Maročan pobodal nožem deset lidí, byl terorismus. Agresora střelila do nohy a zadržela. Dvě oběti na následky zranění zemřely.

Vydavatelství univerzity v Cambridge se podvolilo čínské cenzuře

Prodáváte svou duši, zní nejčastější kritika na účet akademického vydavatelství Cambridge University Press. Nejstarší nakladatelský dům na světě totiž ustoupil ve sporu s Komunistickou stranou Číny a zablokoval více než tři sta článků ze svého prestižního sborníku China Quarterly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení