VYBERTE SI REGION

Školy a školky na okrajích Prahy hlásí: Máme plno!

Praha - Kam s ním? Tuto otázku musejí řešit čím dál častěji rodiče na okrajích Prahy, kde se staví nové rodinné domy a byty. Jenže kapacita školek a škol se nezvyšuje. Nejhůře jsou na tom Běchovice, Zličín, Kunratice či Klánovice.

25.1.2014
SDÍLEJ:

Proti jiným městským částem na okraji Prahy Újezd nad Lesy hlásí: my máme míst dostatek! Minulé září přibyly v mateřských školách tři třídy. Z nových prostor se tak radovaly například děti v MŠ Sluníčko.Foto: Městská část Újezd nad Lesy

90 Tolik rodičů chtělo dát své ratolesti do mateřské školy v Běchovicích. Školka má však kapacitu 28 dětí, takže přetlak byl více než 300 procent.

Minulý rok na Zličíně přistavěli dvě nové třídy pro 56 předškolních dětí. „Jenže zhruba stejný počet jsme museli také odmítnout. Stále se k nám stěhují hlavně mladé rodiny s dětmi, ale peníze na nové školy a školky nám město dát nechce," zlobí se starostka Zličína Marta Koropecká.

Naštvaní jsou podle jejích slov i rodiče, kteří rozvážejí své ratolesti, kam se dá. Hlavně do Řep či Stodůlek. „Vím ale i o rodičích, kteří děti vozí do lokalit, kde pracují, nebo dokonce děti nahlašují k trvalému pobytu k prarodičům v jiných městských částech, kde je možnost místo ve školce získat," popsala včera Pražskému deníku starostka Marta Koropecká.

Ta se nyní děsí jediného developeři mají na Zličíně postavit další byty. „Půjde o zhruba šest tisíc dalších lidí. A opět lze předpokládat, že se bude jednat především o rodiny s malými dětmi. Přitom už nyní bychom potřebovali novou školku nejméně o čtyřech třídách," dodává starostka Zličína. Lépe však na tom nejsou ani v Běchovicích, Klánovicích či Kunraticích.

Kunratice: výstavba s nedostatečnou infrastrukturou

Ilustrační foto.Podobný problém jako na Zličíně řeší i v Kunraticích. Zatímco v roce 1991 zde žilo 3 321 obyvatel, na konci roku 2012 už jich bylo bezmála devět tisíc. „Přes nesouhlas naší městské části povolilo město zahušťovat výstavbu Kunratic bez zajištění dostatečné dostavby stávající infrastruktury," prozradila Lenka Alinčová, zástupkyně starostky.

Současná kapacita mateřské školy je 224 dětí, kapacita základní školy 690 žáků. Podle Lenky Alinčové by tedy byla optimální dostavba dvou tříd MŠ a minimálně čtyř tříd ZŠ.

Alarmující stav hlásí též Běchovice, kde přetlak u mateřské školy byl dokonce tři sta procent. Školka má kapacitu 28 dětí, žadatelů bylo devadesát.

„Poptávku místních se však uspokojit podařilo. To ale neplatí bohužel u základní školy, kde jsme museli odmítnout tři rodiny. A to vše při naplněnosti první třídy třiceti dětmi, což není vskutku optimální," upozorňuje starosta Běchovic Ondřej Martan, který by rád rozšířil kapacitu prvního stupně o jednu třídu na každý ročník. Kvůli nedostatku peněz to však nebude dříve než v příštím roce.

Klánovice: na zvýšení kapacity školky se podíleli rodiče

Prázdniny mohou předškoláci strávit i ve školičkách. Jednatřicet míst ve školce a sto míst na základní škole. Takové navýšení by si přál starosta Klánovic Petr Soukup, který Pražskému deníku prozradil, že se i sami rodiče finančně podíleli na zvýšení kapacity mateřské školy. „Bez podpory rodičů by v minulém roce nebylo přijato celkem 52 dětí, což by činilo polovinu kapacity školky," zmínil Petr Soukup.

Doteď nemají základní školu, ještě před třemi lety neměli ani tu mateřskou. Taková je situace v Březiněvsi. Místní děti dříve chodily do mateřské školy v Ďáblicích, která byla historickou spádovou oblastí pro Březiněves.

„Již před třemi lety však jen stěží pokryla požadavek na volná místa pro děti z Ďáblic. A na naše děti už místo nezbylo. Proto jsme to museli řešit výstavbou školky vlastní," vysvětluje starosta Březiněvsi Jiří Haramul.

Školka se ale rychle zaplnila, hned první rok na sto procent. „A už v loňském roce jsme museli zamítnout 25 žádostí. Dle naší demografické studie bychom každý další rok potřebovali navýšit kapacitu míst ve školce cca o patnáct procent. To znamená, že když máme nyní ve školce 53 dětí, míst bychom potřebovali sedmdesát, pro příští školní roky je to osmdesát míst. A do budoucna to bude dohromady 130 míst," vypočítal starosta Březiněvsi.

Radotín: pravidelně vyhodnocují vývoj demografické křivky

Ilustrační foto.Co bude v budoucnu, řeší i v Lochkově. „Jestliže se podaří developerský záměr výstavby bytů Lochkov Towers, se kterým počítáme ve výhledu do pěti let, budeme usilovat o zvýšení kapacity o jednu až dvě třídy," řekla Pražskému deníku zástupkyně starosty Eva Filipová.

A zatímco do zdejší školky chodí 52 dětí nejen z Lochkova, ale i Slivence, Radotína či Zbraslavi, místní žáci vzhledem k absenci základní školy naopak dojíždějí do Radotína či Velké Chuchle.

Radotín naopak podle slov starosty Karla Hanzlíka nedostatkem míst ve školách a školkách netrpí. Důvod? „Pravidelně sledujeme a vyhodnocujeme vývoj demografické křivky, především dlouhodobým monitorováním porodnosti v městské části," řekl Karel Hanzlík.

V Újezdě nad Lesy mohou být rodiče dětí také klidní. V tomto školním roce se dostaly na základní školu všechny děti, od září se navíc kapacita školy zvýší z 900 na 980 míst. „Minulé září navíc přibyly i tři třídy v mateřských školách, takže jsme mohli umístit i některé tříleté děti," pochvaluje si Iva Hájková, vedoucí odboru školství a kultury z Újezdu nad Lesy.

Autor: Veronika Cézová

25.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Lidé o teletext nepřijdou, bude i v novém TV vysílání

Do čtyř let všechny domácnosti v ČR přejdou na vysílání ve formátu DVB-T2. Textové zpravodajství to nakonec „přežije". Jestli si myslíte, že v době internetu je teletext „mrtvé médium", jste na omylu.

Muslimové v Česku nejsou dle knihy monolit, ale pestrá skupina

Brno - Muslimská komunita v Česku je mnohotvárnější a etnicky pestřejší, než jak ji vidí většinová společnost. Její členové se také liší v přístupu k víře a pravidlům. Vyplývá to z obsáhlého souboru studií, který pod názvem Muslimové v Česku vydalo brněnské nakladatelství Barrister&Principal.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies