VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Školy, které vzdělávají už po celé generace

Praha – Mnohé školní budovy v Praze, do kterých se po letních prázdninách opět vrátili studenti, mají zajímavou historii, během které se již vystřídaly generace absolventů.

9.9.2012
SDÍLEJ:

Den otevřených dvěří v pražském Karolinu. Stovky návštěvníků si mohly prohlédnout kopie zakládacích a potvrzovacích listin Univerzity karlovy, rektorské insignie, středověkou studnu a celou řadu dalších historických exponátů.Foto: Ivan Babej

Vodičkova

O známé komunikaci v centru Prahy Vodičkově ulici platí, že co dům, to cenný architektonický skvost. Vchází se odtud do Lucerny, stojí zde Hlávkovy nadační domy, či třeba členitý dům U Nováků. Ve výčtu nesmí chybět ani novorenesanční budova z druhé poloviny 19. století, kterou nepřehlédnete na jižním konci ulice, přímo u tramvajové zastávky Vodičkova.

V historickém domě s číslem popisným 22 sídlí základní škola, která vznikla v roce 1998 spojením bývalé Dívčí školy nejstarší základní školy v Praze v Jindřišské ulici. Krásná stavba zaujme kolemjdoucí především svou výzdobou.

Je vytvořena ve sgrafitu podle nákresu malíře Josefa Scheiwla. Na provedení se podílel v roce 1867 i tehdy teprve devatenáctiletý J. V. Myslbek. Do současnosti budí respekt široké chodby a pozornost si zaslouží propracované schodiště, které zdobí velký obraz „Libušin soud" od Karla Pavlíka, původně určený pro Všeobecnou zemskou výstavu v roce 1891.

Se svými deseti prostornými učebnami, pěti kabinety, sborovnou, ředitelnou a bytem pro ředitele šlo na tehdejší dobu o velikou školu. Vzdělávací instituce je už osmnáct let fakultní školou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Škola se hodně specializuje na esteticko výchovné předměty, především však na výtvarnou výchovu.

„Naše děti dosahují se svými pracemi úspěchy na českých i zahraničních soutěžích," pochlubila se ředitelka školy Dagmar Zelená. Od sedmého ročníku se zde učí počítačová grafika a i s ní sbírají žáci v konfrontaci se svými vrstevníky úspěchy. „Děti z této školy mají stoprocentní úspěšnost při přijímání na střední školy uměleckého zaměření," dodala.

Masná

V jedné z nejstarších ulic v metropoli stojí Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní. Tato vzdělávací instituce v Masné ulici má dvě budovy, označované písmeny A a B. Zmínky o „béčku" s popisným číslem 8 sahají až do 15. století. Jeho část v minulosti vedla žena měšťana Václava Rollona a pro její snědou pleť měla přezdívku, která by v dnešní době měla rasistický podtext.

Ženě, podle historických pramenů s oblibou pořádající divoké bály a pitky, se totiž přezdívalo negra černá. V průběhu let střídal dům často své majitele a především po bitvě na Bílé hoře chátral.

Dopravní průmyslovka zde vznikla až v roce 1956. Postupně se rozrůstala, přibývalo oborů a tedy i žáků. Kapacitní problémy skončily v první polovině sedmdesátých let, kdy byla „dopravákům" předána stoletá budova zrušené Střední průmyslové školy strojnické v Masné ulici 18. Budovy, v které navštěvoval v 19. století Německou měšťanskou obecnou školu staroměstskou Franz Kafka. Od roku 1973 má škola tedy dvě budovy. „Mezi áčkem a béčkem přejdete během chvíle.

I když to učitelé neradi slyší, pro většinu žáků má škola ne dvě, ale tři budovy. „Do ‚céčka', což je hostinec naproti hlavnímu vchodu školy, chodíme vstřebávat naše nabité vědomosti. A slyšel jsem, že to samé dělaly i generace našich profesorů," směje se nad půllitrem piva student čtvrtého ročníku.

V současnosti probíhá výuka v 58 učebnách, z toho je 27 odborných, upravených například pro výuku automobilní techniky, kolejové či letecké dopravy.

Karolinum

Univerzita Karlova se pyšní mnoha cennými a zajímavými budovami, ale zvláštní postavení mezi nimi má historické sídlo instituce založené Karlem IV. Karolinum. V této národní kulturní památce v centru Prahy na cestě mezi Staroměstským a Václavským náměstím se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity Veliké později Karlovy koleje.

Jeden z nejvýstavnějších staroměstských paláců sloužil nejen profesorům, kteří v něm bydleli i vyučovali, ale kolej fungovala jako shromaždiště univerzity a rezidence rektora. Tato kontinuita trvá dodnes. Největší změnou prošla budova Karolina až ve 20. století.

Po druhé světové válce bylo při rozsáhlé rekonstrukci areálu vytvořeno čestné nádvoří se slavnostním vstupem. Centrálním prostorem je Velká aula, ve které se konají také imatrikulace a promoce studentů a absolventů. Podzemí Karolina ukrývá zakládací listinu univerzity, dekret kutnohorský a další cenné dokumenty.

Prostory nejsou volně přístupné, ale čas od času ožívají výstavami.

Michal Vrbecký

Autor: Redakce

9.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Rusku probíhají demonstrace proti korupci.
AKTUALIZUJEME
6 6

V Moskvě tisíce lidí protestují proti korupci. Šéf opozice byl zatčen

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
12 58

Vojenský konvoj dnes opustil ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies