VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spokojenost s polistopadovým vývojem je znát nejvíc v Praze

Praha - Vznik pluralitního systému politických stran, rozpad Československa, vstup České republiky do euroatlantických struktur do NATO a Evropské unie, růst životní úrovně z hlediska ekonomického, sociálního, kulturního, ale i morálního. To jsou kritéria, proč více než šedesát procent obyvatel hlavního města vnímá pozitivní přínos listopadových a následných událostí z roku 1989.

23.11.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Martin Divíšek

Poměr spokojenosti a nespokojenosti s vývojem změn je v Praze přitom přibližně opačný, než ve zbytku republiky. Jak uvedla agentura pro průzkum veřejného mínění Median, až čtyřiapadesát procent všech Čechů má pocit, že jejich očekávání po pádu totality naplněna spíše nebyla.

Naproti tomu vnímání samotné sametové revoluce je dle dat Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd veskrze pozitivní. A to pro celé dvě třetiny Čechů. V Praze pak tento poměr vyznívá pro sametovou revoluci ještě o něco lépe.

„Je to dáno i tím, že v Praze se jednak o něco dříve nastartovalo fungování takzvané občanské společnosti. Lidé se více zapojují do veřejného života, a tím nabývají přesvědčení, že aktivním přístupem mohou cosi změnit. Neztrácejí tolik naději, že jsou jen pouhými voliči," míní sociolog Petr Urbánek.

Dalším důležitým faktorem je pak podle něj jistá vyšší životní úroveň a výrazně nižší nezaměstnanost v rámci Prahy v porovnáním se zbytkem republiky. „Můžeme použít už okřídlené označení stát ve státě," dodal sociolog.

Revoluce? Vybřednutí z marasmu

Konec vlády jedné strany, volba Václava Havla prezidentem svobodné Československé a posléze České republiky, volná soutěž politických stran. To vše obyvatelé Prahy hodnotí pozitivně. Dokonce pozitivněji, než obyvatelé ostatních částí republiky.

Nejzásadnější a bezprostřední výsledky sametové revoluce spatřuje, coby kladné, něco kolem pětašedesáti procent Pražanů. Ještě větší počet pak vítá, že výše zmíněné jim navrátilo politické i občanské svobody a lidská práva.

Dvě třetiny poukazují na to, že se sametovou revolucí přišlo „vybřednutí z kulturního, hospodářského a morálního marasmu husákovské normalizace." Zhruba stejné množství pak sametovou revoluci vnímá pozitivně jako celek. Tedy, že přinesla posun pozitivním směrem.

Toto číslo koresponduje také s celorepublikovým poměrem. Ovšem, co se individuálních očekávání porevolučního vývoje týče, výsledky jsou o poznání horší, přičemž mimopražští obyvatelé České republiky jsou kritičtější, než Pražané. Naplnění představ porevolučního vývoje se dočkalo asi šedesát procent lidí žijících v hlavním městě. Mimo Prahu je ovšem podle průzkumu agentury Median přibližně čtyřiapadesát procent Čechů v tomto ohledu nespokojeno.

Vzdělání, informace, svoboda slova

Podle Pauliny Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd lidé obecně nejvíce vyzdvihují zlepšení přístupu ke vzdělání a k informacím obecně. Zásadní je prý posun ke svobodě slova a vyjadřování názorů. A v neposlední řadě také možnost cestování včetně studia a práce v zahraničí.

„Přinejmenším přístup ke vzdělání a možnost cestování je ale u mnoha lidí spojována hlavně s ekonomickými možnostmi. A právě ekonomický posun po listopadu 1989 vnímá pozitivně o poznání méně lidí," připomněl sociolog Petr Urbánek.

„Výsledky průzkumu Medianu jsou logické. Optimističtější v otázce polistopadového vývoje jsou lidé z větších měst, s vysokoškolským vzděláním a příjmem nad dvacet tisíc korun měsíčně," popsal sociolog s tím, že díky sociologické skladbě obyvatelstva, nižší míře nezaměstnanosti a naopak vyšší míře občanské angažovanosti „myslí nejpozitivněji z celé České republiky právě Praha."

„Lidé obecně pasivnější, jak v občanském, společenském, tak třeba i v profesním životě jsou pochopitelně zklamanější a pesimističtější. A z logiky věci vyplývá, že nejhůře je na tom venkov a pohraniční oblasti České republiky. Tam, kde není mnoho práce, kultury, peněz, motivace," zhodnotil Urbánek.

Konkrétní dopady lidi rozdělují

Společnost je prý poměrně rozdělená v názoru na některé konkrétní dopady „osvobození se naší země od komunistické diktatury." Jde především o rozdělení Československa, ale třeba i o vstup České republiky do Severoatlantické aliance, nebo do Evropské unie.

„Co se týče rozdělení Československa, jde spíše o vyjádření jakési nostalgie střední a starší generace. Nikoliv o nějaký konkrétní pocit nespokojenosti. Mladší a nejmladší generace už tento problém logicky neřeší. A to odpovídá i výsledkům sociologických průzkumů, bez ohledu na konkrétní místo v České republice," vysvětlil sociolog.

Míní, že otázka vnímání členství České republiky v NATO souvisí s politickými názory každého jednotlivce. Zatímco pravicově smýšlející lidé v tomto faktu vidí spíše výhody, u levicověji založených lidí je to přesně naopak.

„A jak je známo, Praha je obecně pravicovější, než zbytek republiky. I když i Praha v poslední době přichází o označení pravicová bašta. Nicméně v souvislosti se současným děním na Ukrajině se společnost více polarizuje, přičemž většina přehodnocuje svůj postoj k NATO v pozitivním smyslu slova," předestřel sociolog.

EU tak oblíbená není

Pohled na členství v EU má podle něj opačnou vývojovou tendenci. Alespoň momentálně. Podle průzkumu agentury CVVM je s členstvím vysloveně spokojeno přibližně 28 procent Čechů.

„Tendence je klesající. Mnoho lidí, bez ohledu na to, zda žijí v Praze, nebo mimo ni, si EU nešťastně spojují s nárůstem byrokratické zátěže, což má negativní konotace s předlistopadovým stavem v naší zemi. Ale i zde se dá říci, že poměr spokojených je v Praze vyšší, než ve zbytku České republiky.

Autor: Jakub Krupka

23.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Šárka Strachová ve slalomu SP v Záhřebu.
AKTUALIZOVÁNO
7

Konec. Slalomářská mistryně světa Strachová se rozloučila s lyžařskou kariérou

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Českou televizi chce řídit dvanáct lidí včetně současného šéfa Dvořáka

Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele České televize se přihlásilo 12 zájemců. Je mezi nimi i současný ředitel Petr Dvořák, který televizi vede od podzimu 2011. Mezi uchazeči o místo je i bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák nebo exšéf televize Prima Martin Konrád. První kolo volby proběhne 12. dubna, nového ředitele rada zvolí 26. dubna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies