VYBERTE SI REGION

Squatting opět ožívá s Klinikou

Praha /ROZHOVOR/ - Případ bývalé polikliniky na Žižkově, ze které alespoň prozatím vyroste sociální a kulturní centrum, po čase znovu upoutal pozornost veřejnosti k tématu squattingu i problematice chátrajících nemovitostí. Právě tomu je nově věnována výstava s názvem „Nebe vysoko nad námi je naše", která je nově k vidění až do konce dubna na zdi Letenských sadů na nábřeží Kapitána Jaroše v Praze 7.

23.2.2015
SDÍLEJ:

Plakáty na podporu squatterského hnutí, kterou byly vytvořeny v rámci výstavy „Nebe vysoko nad námi patří nám“, vycházejí z vietnamské válečné propagandy.Foto: umělecká skupina Nová věčnost

Projekt znázorňuje sedm nemovitostí, které pro autory umělecké skupiny Nová věčnost představují určité milníky v prostředí českého squattingu.

Nyní už žádné squaty v hlavním městě nejsou. Alespoň ne v původní podobě, jaká byla v 90. letech minulého století. Podle některých tím posledním zůstává už jen statek Cibulka v Košířích na Praze 5, kde squatteři pobývají tři roky. Právě zde se konce minulého týdne konala vernisáž zmíněné výstavy.

Novým životem by naopak mohlo začít znovu žít zchátralé zdravotnické zařízení v Jeseniově ulici na Praze 3. Už za měsíc by zde totiž mohlo začít fungovat Autonomní sociální centrum Klinika, které bez dotací plánuje provozovat například lidovou jídelnu, knihovnu, kavárnu, cyklodílnu, tělocvičnu, nebo klub pro rodiny s dětmi. Pražskému deníku to řekl mluvčí iniciativy Klinika Arnošt Novák.

„Nejdřív musíme zprovoznit přívod vody a následně elektřinu. Buď použijeme generátor, nebo přípojku, ale to je zatím otázka. Vše musíme řešit v součinnosti s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových," sdělil Novák.

V pátek právě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který budovu spravuje, oznámil výsledky soutěže na prozatímní bezplatné využití objektu. „Vítězem výběrového řízení se stala fyzická osoba s předloženým projektem Autonomní sociální centrum Klinika," informoval mluvčí úřadu Robert Hurt.

Zbytečné peníze pro agenturu

Původně byli zájemci tři, jednoho ale úřad vyřadil pro formální chyby, druhý nakonec sám odstoupil. „Jsme rádi, že jsme kliniku dostali alespoň do krátkodobé výpůjčky, což jsme navrhovali už před dvěma měsíci a úplně zbytečně se tak doteď vynakládaly prostředky bezpečnostním agenturám za hlídání," reagoval na výsledky mluvčí iniciativy a dodal, že by vzájemná smlouva měla být podepsána tento týden.

Kromě vody a elektřiny však aktivisté neplánují další větší zásahy do budovy. Tím, že jde o krátkodobou výpůjčku nemá podle Nováka smysl investovat do rozsáhlé rekonstrukce.

Co bude dál zatím není vůbec jasné. Budova by měla být převedena na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která o ni už loni projevila zájem. Proto také bezplatná výpůjčka platí pouze do doby, než se sem inspekce začne stěhovat.

Aktivisté se ale nechtějí smířit s tím, že by zase za rok jejich veřejně prospěšná činnost měla skončit. „Ještě není nic rozhodnuté, přestože už je převod na GIBS domluvený. Bude to ještě věc jednání v nejbližším půlroce, privatizace ani převod zatím nebyl ukončen," dodává Arnošt Novák.

Díla upozorňují na represe

Výstava „Nebe vysoko nad námi je naše" na úbočí Letenských sadů má právě také poukázat na odmítání a někdy dokonce i na represivní postup vůči alternativnímu využívání chátrajících budov ze strany státu.

Samotná díla skupiny autorů „Nová věčnost" pak vycházejí z vietnamských válečných plakátů: zvednuté pěstí, vlající vlajka či rudá barva. Kromě toho jsou plakáty doprovázeny hesly, jež částečně vycházejí z původních squatterských sloganů.

Autoři sami říkají, že vychází z „retra", a tak by se dalo trochu pohlížet i na samotný squatting.

Jeho základní princip spočíval v ilegálním obsazování nevyužívaných budov, jenže aktivisté z kliniky tento týden podepíší nájemní smlouvu a v rozpadlém domě na Cibulce je to obdobné.

„Jsme tu na domluvu s vlastníkem, takže o squat vlastně ani nejde," tvrdí squatter Vilém (na jeho přání neuvádíme pravé jméno pozn. red.), který v místě bydlí. Zároveň nové squaty nemohou už tak snadno vzniknout. Potenciální lokality má totiž pod dohledem městská i státní policie, případný zásah provádí státní policie.

Lepší než zůstat na ulici

Vilémovi se nynější situace nezamlouvá. Chtěl by, aby stát squattery naopak podporoval. Stejně jako je tomu podle něj ve Španělsku. „Pro stát je squatting lepší, než aby měl kvůli vysoké nezaměstnanosti občany na ulici," říká s ohledem na situaci na Pyrenejském poloostrově, kde je nezaměstnanost okolo 27 procent, zatímco v tuzemsku „jenom" sedm procent.

Ačkoli nechce prozradit, jak dlouho pobýval ve španělských squatech, líčí, že tamní obyvatelé vnímají potřebu bydlení jako něco nad soukromím vlastnictvím. Přestože zde takové vnímání není, existuje podle Viléma cesta, jak ukázat lidem své „dobré úmysly". A to dělat něco pro společnost.

Cestou jsou pro něj v poslední době často skloňovaná alternativní centra. Jedno z nich chce právě vybudovat iniciativa Klinika. „Jsou pro město přínosem a měl by jim být poskytnut dostatečný prostor i u nás," doplňuje kurátorka galerie Lenka Kukurová. Sám Vilém tvrdí, že lidé mají zájem o podobná zařízení. Na podobném principu funguje i usedlost Cibulka.

Zde se snaží provozovat komunitní zahradnictví s obyvateli z okolí a pořádají kulturní akce. Funguje zde také free shop, kde si lidé v nouzi mohou vzít oblečení. Podle squatterky Emy tu muselo toto hnutí na začátku vše uklidit od nepořádku. „Byla to skládka. Vyhodili jsme spoustu injekčních stříkaček," uvedla.

Majitel Oldřich Vaníček, který nemovitost v 90. letech privatizoval, se dušuje, že do roka by měl být schválen projekt a jednou z variant je prý i přestavba na domov pro seniory.

Desítky budov v Praze chátrají

Cibulka však není jediná nemovitost, která v Praze chátrá. Kromě jiných bývalých squatů jako vila Milada v Troji nebo Ladronka na Břevnově jsou v centru Prahy další desítky opuštěných a chátrajících budov.

Podle starostky první městské části Oldřicha Lomeckého (TOP 09) však nemají městské části páku, jak majitele budovy přimět k tomu, aby nenechali budovu chátrat. „Můžeme jen tlačit, aby vlastník budovu zrekonstruoval," říká starosta. Rozhodnutí je ale prý už jen na majiteli.

Autorům ze skupiny Nová věčnost však přijde neaktivita úřadu jako podivná. „Jak je možné, že když se staví dálnice, tak vyvlastní babičku s generačním políčkem za půl roku, zatímco tady ten barák hnije už čtvrt století a nikdo s tím nic nedělá," podivuje se jeden z umělců Pavel Karous.

„Existuje liga na ochranu zvířat, která mazlíčka majiteli sebere, když se o něj špatně stará," říká další umělec Adam Stanko a dodává, že když jde o budovy, tak to najednou nefunguje.

Kauza Klinika- na začátku prosince 2014 vyklízejí a obsazují objekt squatteři s cílem vybudovat nezávislé komunitní centrum.

- policie následně aktivisty z budovy vyhání.

- za velkého zájmu veřejnosti se o případ začínají zajímat někteří zástupci radnice Prahy 3 a magistrátu.

- v polovině ledna kliniku navštěvuje ministr financí Andrej Babiš (ANO).

- ÚZSVM vypisuje výběrové řízení na bezplatnou výpůjčku na jeden rok.

- 20. února 2015 je vítězem vyhlášen projekt Autonomního sociálního centra Klinika.

Čtěte také: Stát půjčí polikliniku za Žižkově iniciativě Klinika

Právník Pavel Čižinský: Squatteři využívají přebytky společnosti

Právník Pavel ČižinskýV jednom z nejznámějších případů, který se dostal až před soud, zastupoval v roce 2009 právník Pavel Čižinský squattery, kteří vnikli do domu na Albertově. Podle něj tito lidé jen využívají přebytky, které společnost není schopna využívat.

Existují dějiny squattingu?

Například na počátku první republiky existovala jakási svépomocná revoluční praxe zabírání prázdných bytů, v nichž se pak ubytovávaly potřebné rodiny. Dělala to třeba žižkovská anarchistická organizace Černá ruka, píše o tom také Ivan Olbracht v románu Anna proletářka. Zajímavé je, že podle některých zpráv tito nucení nájemníci normálně platili nájem. Že má někdo prázdný a nevyužívaný prostor, jiný ho naopak potřebuje a nějak se to řeší, je ale věc stará jako lidstvo samo.

Jak se změnil do současnosti?

Squatting se v Evropě později posunul více k alternativně kulturnímu a politickému aspektu. Řešení situace v oblasti bydlení je stále důležité téma, ale zůstává ve druhé řadě. Angažují se především mladí, alternativně smýšlející lidé podle západních vzorů. Definičním znakem squattingu je vždy to, že se obsazují výhradně nevyužívané prostory. Po roce 1990 byly v České republice maximálně desítky squatů.

Změnil se nějak přístup státu k tomuto směru?

Důležitý milník byl kolem roku 2000, kdy stát začal znemožňovat squaty. Například v Praze ve vile Milada nebo na Ladronce fungovaly před vyklizením opravdu dlouho. V devadesátých letech byl stát poměrně málo represivní, což se následně začalo měnit. V roce 2009 pak vznikla nová vlna, kdy malá skupina squatterů začala dělat demonstrační obsazení, aby poukázala na absurditu chránění opuštěných a nevyužívaných domů. Tehdy jsem se nachomýtl k Albertovu.

Soud vám dal tehdy za pravdu. Jaký byl váš argument, když jste zastupoval osoby, které bez povolení obsadily cizí objekt?

Trestnost squattingu měla spočívat v takzvaném neoprávněném zásahu do práva k domu. Ale pokud někdo něco neužívá, tak tím, že to užívám já, mu nemohu způsobit majetkovou škodu.

Nastal v souvislosti s případem bývalé kliniky na Žižkově nový zlom?

Situace je nová v tom, že vlastník, kterým je stát, přiznává, že není schopen využít nějaký majetek a nemá argumenty, proč se bránit využití tohoto majetku pro veřejně prospěšný projekt. Průlom je také v tom, že nejmocnější a pravicový politik v zemi (ministr financí Andrej Babiš pozn. red.) se squattery jedná.

Není změna i v samotných squatterech a jejich programu, když nyní nabízejí společnosti otevřené kulturní centrum?

Ta část squatterů, kterou jsem potkal, se vždy chápala jako společensky prospěšná a prostory nikdy nechtěli pouze pro vlastní bydlení. U kliniky to spíš lépe propracovali a medializovali. Je otázka, jestli společnost o aktivitách squatterů dříve něco věděla, protože byli brutálně démonizováni.

Jaká je základní myšlenka této komunity?

Využívat přebytky, které společnost má a není schopna se o ně postarat. A přitom poukazovat na systémové problémy ve společnosti a zkoušet alternativy.

Squatting v číslech90 - v 90. letech minulého století se squaty příliš neřešily, represe začaly až po roce 2000.

518 - ve squatu na Ladronce kdysi pobývali i umělci, jako je Vladimír 518, Jakub Hošek nebo Anežka Hoštková.

2012 - když před třemi lety obsadili squatteři chátrající vilu Milada, zasahovalo stovka policistů a vrtulník.

Autor: Matěj Ludvík, Benedikt Lederer

23.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies