VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Srpen 68 nám změnil myšlení i povahy, říkají pamětníci

Praha - Pětačtyřicet let je dlouhá doba na to, aby lidi na 21. srpen 1968 zapomněli a příliš krátká na to, abychom zase museli ztratit svobodu. Takto v debatách hodnotili mnozí senioři současný stav politiky i své vlastní zážitky z dob okupace vojsk Varšavské smlouvy. Právě toto výročí si včera nejen pamětníci, ale i někteří současní politici připomněli před budovou Českého rozhlasu, kde se po anexi odehrávaly největší tragédie s výčtem šestnácti mrtvých.

22.8.2013 1
SDÍLEJ:

Pietní připomínku obětí srpnové okupace Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968 si lidé připomněli 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze.Foto: Deník/Martin Divíšek

„Klidně bych vám k tehdejší době něco řekl, ale lidi jsou zlí, nechci být v novinách a mít potom kvůli svým názorům zase pomalované auto," obával se nejmenovaný oslovený senior. Toho zpovzdálí poslouchal Josef Škola obavy z „veřejného pranýře" rozhodně neměl. V době srpnové okupace byl zrovna na vojně.

Jsme prý národ lokajů

„Samozřejmě jsem byl z přítomnosti cizích armád silně konsternovaný. Nic jsme jako vojáci nesměli a věřte, že bychom do střetu určitě šli. Cítili jsme takovou tu vnitřní hrdost, inu mladí kluci," uvedl dnešní pětašedesátník. Po návratu do civilu se mu prý podařilo emigrovat do tehdejšího západního Německa. „Nebavilo mě tady žít, umřela kultura a to mě i jako někdejšího příznivce hnutí hippies hodně zasáhlo," specifikoval Josef Škola. Před rokem se ale už do rodné Prahy vrátil natrvalo jak říká, stýskalo se mu a jeho české manželce rovněž. Do jisté míry i chápe názor režiséra Jiřího Menzela že jsme prý národ lokajů. „Ohnuli jsme pod cizáky hřbet, ale ruku natáhnout dovedeme vždycky," zakončil své ohlédnutí za dosavadním životem.

Nic jsme změnit nemohli

Výroční mítink před budovou rozhlasu sice vzpomněl oběti vojenské anexe, ale zčásti dal přítomným hodně najevo, že nás čekají říjnové mimořádné volby. Ať už z úst primátora Tomáše Hudečka (TOP 09), či předsedkyně rozpuštěné sněmovny Miroslavy Němcové (ODS). Svoboda národa nadevše. „Na to přece v minulých volbách dostali od voličů mandát, ten prošustrovali a teď se hlásí jako zachránci?", divil se muž, který plamenné projevy v davu jiných poslouchal. „Naletěli jsme už v osmašedesátém, takže nic nového," doplnil ho Vlastislav Krčmář, profesí chemický inženýr. Jak řekl, bylo mu tehdy 16 let. „Pobíhali jsme po Vinohradské třídě se státní vlajkou a cítili jsme se strašně statečně. S odstupem času to hodnotím jako mladický naivismus. Nic jsme tím změnit přece nemohli a na ulicích umírali lidé," vzpomínal. „Okupace změnila životní postoje i názory generace na celá desetiletí. A bojujeme s tím dodnes," doplnil Krčmář.

Nejen Praha ale zažívala krvavé momenty vpádu cizích vojsk. Další větší města, jako například Liberec hlásila první oběti na životech. Tedy do okamžiku, než se rozhlasových či televizních vysílačů zmocnily sovětské jednotky. „Bydlel jsem tehdy jako patnáctiletý výrostek v Novém Bydžově, když mě ráno vzbudila matka s tím, že nás obsazují Rusové. Oponoval jsem jí, že ať nejančí, že to bude asi nějaké vojenské cvičení. No, nebylo. Ihned jsme se s kamarády zapojili do protestu vyráběli jsme rusky psané plakáty. Pak nás učitel upozornil, že v textu děláme gramatické chyby," smál se dnešní šedesátník Zdeněk Blažek s tím, že humor je tehdy rychle přešel.

„Projíždějícím ruským vojenským kolonám jsme hrozili pěstí. Pak na nás jeden z vojáků namířil samopal a končila veškerá legrace," doplnil své ohlédnutí v čase Zdeněk Blažek.

O trochu vzruchu se při výročním mítinku postaral i zastánce srpnové anexe. Horlivě diskutoval, že národ se v tehdejší době rychle „aklimatizoval" a spousta Čechů na přítomnosti vojsk profitovala. Jeho názory ukončil smích, mítink pak státní hymna.

Jak jste 21. srpen 1968 prožívali?

Josef Škola, důchodce

Jako vojáci jsme nic nesměli a věřte, že bychom do střetu určitě šli.

Vlastislav Krčmář, inženýr

Pobíhali jsme tehdy s vlajkou a cítili jsme se pak strašně statečně.

Zdeněk Blažek, technik

Vyráběli jsme rusky psané plakáty a dělali v nich gramatické chyby.

Autor: Petr Štrompf

22.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vztek, údiv, pobavení i pohrdání se včera zračilo v tváři Jiřímu Zimolovi při jednání krajského zastupitelstva o kauze Lipno.
1 6

Sobotka: Svolat rozhodčí řízení kvůli Zimolovi neumožňují stanovy

Místo, kde se v berlínském parku Teirgarten scházejí mladiství prostituti.
5 7

Prodáváme se, abychom přežili, říkají mladí uprchlíci - prostituti v Německu

DOTYK.CZ / AKTUALIZOVÁNO

Australané řeší, co s místními žraloky

Mnoho Australanů se donedávna usmívalo nad pověstí své země jakožto rejdišti světově obávaných zvířat. Byla to ale smrt místní surfařky Laeticie Brouwerové, která odstartovala zájem státních orgánů ohledně řešení, které by eliminovalo riziko útoků a zároveň nevedlo k drastickým opatřením.

Zpěvačka Špinarová byla uvedena do Síně slávy cen Anděl

Do Síně slávy hudebních cen Anděl byla dnes in memoriam uvedena zpěvačka Věra Špinarová. Majitelka nenapodobitelného hlasu zemřela letos v březnu ve věku 65 let. 

Muž se přiznal, že vláčel ženu na laně za autem

V listopadu 2016 šokoval německé městečko Hameln případ brutálního násilí kurdského muže, který se pokusil zabít bývalou přítelkyni mimořádně krutý způsobem. Uvázal jí lano kolem krku, lano pak přivázal k autu a vláčel ženu po silnici.

Odpad třídí stále více lidí. Radnice je motivují i dárky

Rok od roku Pardubice rozšiřují území, na němž mohou obyvatelé rodinných domů odkládat do samostatných kontejnerů biologicky rozložitelný odpad. Od roku 2007, kdy město s odděleným ukládáním bioodpadu začalo, ho separuje 2750 domácností. Letos byl sběr rozšířen i do okrajových částí města – do Lánů na Důlku a Opočínku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies