VYBERTE SI REGION

Staroměstský orloj ještě skrývá mnohá tajemství, řekl jeho správce

Praha /ROZHOVOR/ - O pražském Staroměstském orloji má nějaké povědomí snad každý Čech. Jedná se o naprosto úžasný a originální hodinový stroj s astrolábem (historický astronomický přístroj - pozn. redakce). V Evropě určitě nemá obdoby. Orloj vyžaduje pravidelnou a odbornou péči.

7.2.2015 2
SDÍLEJ:

Akademický sochař a orlojář Petr Skála ze SadskéFoto: Milan Čejka

Tu mu nyní poskytuje akademický sochař, restaurátor věžních hodin, orlojník Petr Skála ze Sadské na Nymbursku.

Jak se Petr Skála stal orlojníkem či správcem orloje?

Oslovila mě renomovaná hodinářská firma L. Hainz, která má orloj v dlouholeté 
a soustavné péči, tedy od roku 1880. Tato firma ho vlastně zachránila v 19. století před zánikem a mechanismus prošel několikrát od té doby potřebnými opravami. Odborníků, kteří mají licenci na restaurování věžních hodin, u nás mnoho není a já jsem mohl nabídnout dlouholetou praxi v oboru. Do funkce jsem nastoupil po orlojníkovi, který v roce 2009 odešel do penze.

V čem hlavně spočívá vaše péče o orloj?

Pravidelně jednou za týden na orloj dohlížím a zajdu tam vlastně i při každé mé cestě do Prahy. Musím zkontrolovat celý stroj, promazat soukolí a prohlédnout postavy apoštolů. Občas je také zapotřebí něco opravit. Těch vlivů, které zde působí, je řada, například dochází k opotřebení mechanizmu, únavě materiálů a podobně.

Český národ vnímá orloj jako výjimečnou a jedinečnou památku. V čem spočívá jeho výjimečnost a jedinečnost?

Na orloji je řada zcela unikátních věcí. Jedná se o nejstarší funkční orloj na světě 
a v mechanismu funguje ještě celá řada původních dílů. Celkové uspořádání orloje 
v radniční věži má svůj jedinečný půvab. Stále zde působí duch středověkého umění. Jinde ve světě se stávaly orloje spíše součástmi církevních staveb a tím byla určena i jejich výzdoba. V Praze měli kameníci volné pole ve své tvorbě a tak jsou zde zpracovány různé náměty. Kameníci nám nezanechali písemné zprávy, ale zůstalo po nich mnoho symbolů, které se někdy daří, někdy nedaří rozluštit. Je zde také vytvořen malý model vesmíru ztvárněný podle tehdejších vědomostí. Lze na něm najít i stylový vývoj od gotiky přes renesanci k baroku. Snad nikde na světě nečekají i delší dobu tak velké davy lidí na poměrně krátké představení. Za rok jich jsou určitě statisíce.

Každou hodinu v denní dobu se ve dvou okénkách nad ciferníkem objevuje dvanáct apoštolů. Mají tyto postavičky nějaké propojení s odměřováním času?

O apoštolech se dochovala řada písemných svědectví 
a několik dokumentů. Ale 
s těmi dvanácti postavami je to pořád záhada, protože nikdo vlastně pořádně neví, odkdy jsou součástí orloje. Když půjdeme do minulosti, tak určitě víme, že na věži byly figury již před rokem 1865, kdy došlo k opravě mechanizmu. Dle svědectví 
z roku 1828 doporučovali mechanik Romuald Božek a hodinář Jan Kraus městské radě zhotovení nových apoštolů. Předtím došlo k přestavbě radnice a opravám roku 1787 za panování císaře Josefa II. a tehdy už postavičky k orloji patřily. Také se dochoval zajímavý zápis švédského cestovatele Emanuela Swedenborga z roku 1733, který zmiňuje sochy, figurky a otevírací okénka na věži. Ale když v roce 1681 český literát 
a kněz Bohuslav Balbín popisuje orloj, dodává, že tam žádné malé figurky pro pobavení lidí nejsou. Takže nám roky 1681 a 1733 ohraničují dobu, kdy se apoštolové na orloji objevili. O žádné velké opravě z tohoto období však nevíme.

A nabízí se nějaká zvláštní historická událost, která mohla být impulsem nebo důvodem pro instalaci apoštolů?

Ano, mohla to být pražská korunovace císaře Karla VI., který patřil k výrazným představitelům habsburské monarchie a velice zbožným katolíkům. Velkolepý slavnostní akt proběhl v září roku 1723 a pražská radnice tehdy neměla ve své výzdobě, kromě anděla strážného, žádné výrazné náboženské motivy. Korunovace tedy mohla být pádným důvodem k urychlenému umístění apoštolů. Jinak ale význam zobrazování apoštolů nemá s odměřováním času žádnou spojitost, jejich význam je spíše náboženský a také pro pobavení návštěvníků Prahy. Jenom připomenu, že se z toho úplně prvního osazení dochovali dva apoštolové Petr 
a Pavel a postava Krista. Současné sochy apoštolů vytvořil sochař Vojtěch Sucharda.

Co sochy na orloji, má každá 
z nich nějaký historický význam, symboliku?

Barokních dřevěných soch je celkem osm a orloj byl jimi doplněn nějakým tvůrcem 
z okruhu sochaře Jana Jiřího Bendla. Také patří k záhadám výzdoby orloje. Podle některých starých informací i podle Karla Jaromíra Erbena horní řada představovala alegorii pýchy, lakomství 
a závisti. Společnost jim dělá smrtka. Některé indicie pak nasvědčují tomu, že dolní řada je v opozici špatným lidským vlastnostem nahoře 
a sochy představují naopak ty krásné, tedy skromnost, lidskost či charitu a štědrost. Skupinu doplňuje archanděl Gabriel. A třeba postava Turka může právě svým oblečením, jako atributem, zdůrazňovat hanebnou lidskou vlastnost. Nutno však dodat, že u některých soch došlo v minulosti k určitému posunu výkladu jejich významu. Sochař Vojtěch Sucharda dal, podle své úvahy, jedné postavě do rukou psací brk a svitek papíru, takže vznikl písař, podobně to zřejmě bylo s postavou hvězdáře.

Součástí orloje je tzv. cisiojan, jedná se o méně známou část kalendaria na obvodu Mánesovy kalendářní desky.

Cisiojan umístil na orloj Karel Jaromír Erben až v roce 1865 a je umístěn po vnějším obvodu kalendářní desky. Jedná se o takovou mnemotechnickou pomůcku, jak si zapamatovat nepohyblivé svátky během roku. Dříve se totiž ve velké míře dodržovalo uctívání významných světců.

Alois Jirásek psal ve svých pověstech, že orloj zhotovil mistr Hanuš, který byl oslepen, aby nevyrobil jinde jiný stroj. Ale prý je všechno jinak? Je na této pověsti něco pravdy?

Dnes víme, že v roce 1410 postavil orloj mistr Mikuláš 
z Kadaně, čili před šesti sty pěti lety. Někdy bývá tato informace ještě doplněna hypotézou, že mechanismus vznikl na základě výpočtů schopného astronoma a matematika Jana Šindela. Na astrolábu jsou ale větší chyby, kterých by se astronom nedopustil, takže tato domněnka je velmi nepravděpodobná. Celý mechanizmus prošel svým vývojem. V roce 1552 se jeho správcem stal kněz Jan Táborský. U orloje pobýval řadu let a sháněl všemožné informace o jeho historii. Patrně tak vznikla známá legenda o mistru Hanušovi. Tento omyl je důsledkem nesprávné interpretace záznamů z té doby. Chybu později vyvrátil historik Zdeněk Horský. Objevila se totiž orlojnická kniha s opisem německé listiny z roku 1410, 
v níž radnice děkuje Mikulášovi z Kadaně za dobrou práci. Předpoklad o autorství hodináře Jana Růže, zvaného také mistr Hanuš, patrně souvisí s pozdější přestavbou Staroměstské radnice, tedy 
s úpravami a změnami, které mistr Hanuš na orloji patrně provedl. Pověst přežila staletí a podobných legend o oslepených tvůrcích orloje koluje 
v Evropě několik.

Ten Staroměstský je opředen 
i dalšími mýty…

Jistě, orloje se týkají i další legendy. Například, když se stroj zastaví, přijde válka, nebo mýtus o tom, že ten, kdo zasáhne do orloje a nějakým způsobem ho změní či upraví, zemře nebo zešílí. Je pravdou, že několik let po vytvoření nové kalendářní desky zešílel tvůrce kalendária Josef Mánes.

Žijeme v době, kdy některým lidem není nic svaté. Občas se objeví zpráva, že i orloj se stává terčem vandalů…

Vůbec nechápu pohnutky některých vandalů, kteří chtějí tuto památku poškodit. Někdy to bývá hloupá opilecká troufalost. Občas se někdo chtěl předvést a šplhal po stěně nahoru. Od jisté doby je před takovými nápady orloj chráněn určitými zábranami. Navíc je celý prostor monitorován kamerovým systémem.

Vývoj nelze zastavit a tak i nyní vznikají na různých místech další orloje…

Ano, například na Slovensku se pyšní svým prvním orlojem. Lze si ho prohlédnout v kysucké podhorské obci Stará Bystrica. Na jeho vytvoření se podíleli i Češi, kteří sestrojili astroláb a nový orloj je řízen počítačem.

A co říkáte tomu našemu zřejmě nejmodernějšímu orloji, který je k vidění v Brně?

Samozřejmě to vítám. Rozhodně jsou takovéto nápady zajímavější, než když by se stavěly nějaké repliky. V Brně má podobu menhiru. Je to sice složitější hodinový stroj, ale díky vzhledu skrývá určité tajemství. Navíc z něho vypadávají kuličky, které se stávají vyhledávanými suvenýry.

Chcete na závěr něco doplnit nebo dodat?

Staroměstský orloj ještě stále skrývá mnohá tajemství. Některá mají na svědomí středověcí kameníci. V letošním roce se tento monument zřejmě dočká z lícní strany rozsáhlejší opravy, protože mu několik desetiletí chyběla zásadní restaurátorská péče. Chtěli bychom, aby si orloj a jeho okolí dobře prohlédl zkušený kunsthistorik a vše posoudil. Je zřejmé, že se zde dochovaly prvotní partie z období kamenické huti Petra Parléře, takže bude podle mého názoru nutné kromě jiného zjistit, jak vypadal původní koncept výzdoby orloje.

Petr Skála je akademický sochař, restaurátor věžních hodin a orlojník. Od roku 2009 nastoupil do funkce orlojníka na Staroměstském orloji poté, co ho oslovila renomovaná hodinářská firma L. Hainz, která má orloj v dlouholeté a soustavné péči od roku 1880. Žije v Sadské.

Milan Čejka

Autor: Redakce

7.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies