Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starostové: Nesouhlasíme se slučováním, poškodí to lidi

Praha – V loňském červnu způsobil magistrát neklidné spaní starostům malých městských částí. Údajný záměr primátora Bohuslava Svobody je sloučit malé části s velkými kvůli zefektivnění státní správy. Jednoduše řečeno, sloučení by mělo ušetřit peníze. Počáteční nevole dotčených starostů se ale utopila v čase, čekalo se na ekonomické analýzy vybraných městských částí, které měly sloužit jako ekonomický vzorek.

25.4.2013
SDÍLEJ:

Škodův palácFoto: Deník/Jaroš Milan

Konkrétně na tři velké a osm malých radnic mířil audit města, který by měl posoudit náklady na provoz. „Analýzy stále ještě probíhají, myšlenka slučování je pořád aktuální. Domnívám se zároveň, že v tomto volebním období slučování nebude ještě reálné," sdělil Deníku radní Lukáš Manhart. Pro některého starostu je to dobrá, pro jiného špatná zpráva.

"Máme informaci, že pan radní Manhart se svojí idey stále nevzdal. Náš odmítavý postoj ke slučování pořád trvá. Nepřineslo by nic pozitivního," řekl Miroslav Malina, starosta malé městské části Dolní Chabry s tím, že je potřeba si uvědomit, že vzdálené radnice se nebudou zabývat jejich problémy.

Řeč je o radnici velké městské části Praha 8, která by se s Chaberskými sloučila. Ta Deníku prostřednictvím své mluvčí Heleny Šmídové vzkázala, že se slučováním nesouhlasí.

Starostové velkých městských částí zda by stáli o nové obyvatele a území nejsou ani po téměř roce v názoru jednotní. Například starosta Prahy 4 Pavel Caldr, který by si „vzal pod zámek" městskou část Libuš a Písnici, sloučení nakloněn není.

„Protože se úřady před časem rozšiřovaly, aby byl blíž občanům, nepovažuji slučování za dobrý nápad," vzkázal magistrátu. Stejnou řečí hovoří starosta zmiňovaných malých částí Jiří Koubek. Podle něho jsou náklady na chod jeho úřadu mnohem menší, než u velkých městských částí. „U malých totiž není jediná, která by prošustrovala miliony," glosoval starosta Koubek.

Praha si dovoluje velký luxus

Z velkých městských částí je proti slučování i Pavel Klega, starosta Prahy 15. „Naopak, malé by měly dostat víc kompetencí. Už jen z hlediska významu servisu tamním občanům. Mají svého starostu, který dovede hájit jejich zájmy, a to nemluvě o řadě jiných věcí spojených s výkonem státní správy," sdělil rezolutně.

Stejný názor však nesdílí Jana Černochová, starostka Prahy 2. „Domnívám se, že si Praha dovoluje velký luxus financovat malé městské části. Výsledky analýz ale ještě neznám, abych mohla záměr posoudit detailněji," poznamenala Černochová.

Žádnou správu prý nevykonávají

Vůbec nejradikálnější postoj nezměnila ani po čase Marie Kousalíková, starostka Prahy 6. V loňském červnu se netajila názorem, že malé části žádnou státní správu nevykonávají. Tu pro ně dělají ty velké. Mají samosprávu sestávající ze školy, školky, jednoho parku, a když třeba staví školu, dostanou od města 45 milionů jako dotaci, přitom jejich rozpočet jsou dva miliony, což, podle Kousalíkové, je ekonomická blbost. Jaký má starostka „šestky" aktuální názor?

„Ano, stále možné slučování podporuji," sdělila Deníku Kousalíková. Poněkud opatrnický, až diplomatický postoj zaujala radnice velké městské části Prahy 9. Ústy místostarosty Tomáše Portlíka zaznělo, že jakékoliv úspory ano, ale návrh na sloučení by se měl nejdříve připomínkovat.

„Je třeba ho ale nejdřív předložit," řekl Portlík. Což nijak nemění na přesvědčení Zbyňka Richtera, starosty Dolních Počernic, kterého by sloučení dostalo „pod zámek" právě Prahy 9.

„Velké městské části neměly, nemají a nebudou mít takový vztah obyvatelstvu, jako na těch malých máme my. Prostě se ti lidé na velkých částech ani vzájemně neznají a těžko někdy dojde k opaku," uzavřel starosta vzorek „analýzy Pražského deníku".

Téměř shodně starostové z malých městských částí hovoří o potřebách spravovaného veřejného života. Například místní lidé si tak na „svých malých radnicích" bez problémů vyřizují občanské průkazy, stavební povolení a mají starostu, který je bude v případě potřeby náležitě bránit.

Dále prý zde vyvstává nebezpečí, že v případě sloučení lační a všehoschopní developeři už nebudou mít tolik překážek v získávání nových pozemků. Ať už se záměrem výstavby nových bytů nebo třeba golfových hřišť, jak třeba v Klánovicích.

Další oslovení nejmenovaní starostové bezmála z celého spektra městských částí hodnotí záměr pražského magistrátu ještě jinak. A to, že myšlenku slučování i s jejím přívržencem radním Manhartem jednou pro vždy pravděpodobně smetou příští volby.

Autor: Petr Štrompf

25.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

VIDEO: U Belgie našli zachovalou ponorku z 1. světové války. I s posádkou

Ruské vojenské helikoptéry během manévrů Západ 2017 na cvičišti u Petrohradu.
9 5

Při cvičení Západ 2017 došlo k nehodě, střela zamířila mezi novináře

Svět by měl zasáhnout proti terorismu, řekl Zeman v OSN

Prezident Miloš Zeman vystoupil na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku. Upozornil zde na boj s terorismem. Svět podle něj stále nedokázal rozhodně zasáhnout, k čemuž je mimo jiné potřeba i silný úřad OSN, který by byl schopen použít i vojenskou sílu. Vyzval také k zastavení migrace.

Začíná kampaň Číst Havla. Dětem přiblíží Havla jako literáta

Knihovna Václava Havla dnes spustila kampaň Číst Havla, která chce žákům základních a středních škol pomoci poznat Václava Havla nejen jako velkou postavu české historie, ale především jako čtivého a podnětného spisovatele.

Na sdílení kol půjde 20 milionů. Města mohou žádat o dotace

Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace ze Státního fondu životního prostředí. Na takzvaný bikesharing je určeno 20 milionů korun. O peníze mohou žádat města, dopravní podniky i soukromé firmy. Dalších 20 milionů půjde do osvěty pro ekologicky čistou dopravu. 

Česká meziválečná avantgarda boduje. Toyen, Šíma a Kupka stojí miliony

Na zahraničních aukcích se z českých autorů stále nejlépe prodávají jména spojená s meziválečnou avantgardou. Mezi nejdražšími bohemiky první poloviny letošního roku figurují obvyklá jména, tedy Toyen, Josef Šíma a František Kupka. Mezi desítkou nejdražších děl českých autorů mají každý po dvou dílech. Ke koupi deseti nejdražších bohemik by případný zájemce potřeboval 2,2 milionu eur, tedy asi 57 milionů korun, uvádí server Artplus.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení