VYBERTE SI REGION

Strahovský stadion kapacitou překonal jen římský Circus maximus

Praha - S kapacitou 220 tisíc diváků byl Strahovský stadion jedním z největších stadionů světa, překonat jej měl v této kategorii podle některých údajů jen starořímský Circus maximus, který pojal asi 320 tisíc návštěv­níků. Podle dalších zdrojů se jedná také o druhou největší stavbu vybudovanou pro sportovní účely po motoristickém stadionu v Indianopolis, jenž má kapacitu 235 tisíc diváků. Strahovský stadion, který má v současné době jen velmi omezené využití, byl otevřen před 90 lety, 4. července 1926, kdy se zde konal VIII. všesokolský slet.

1.7.2016
SDÍLEJ:

Strahov. Ilustrační foto. Foto: Archiv VLP

Stadion byl vystavěn za účelem konání všesokolských sletů, v roce 1926 ale měl písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny pro diváky. Původní stadion projektoval architekt Alois Dryák. Později byl několikrát dostavován, třeba v letech 1932–1938 byla (podle návrhů architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa) vybudována západní tribuna a v letech 1960–1975 byl celý areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád.

Všesokolský slet i Spartakiády

Celková plocha stadionu je 63 tisíc m2, což představuje přibližně velikost devíti fotbalových hřišť. V době největší slávy tu cvičilo 16 tisíc až 33 tisíc cvičenců, které mohlo sledovat 137 tisíc diváků. Celková kapacita, například na koncert, je 220 tisíc míst.

Před válkou se zde konalo několik sokolských sletů a dalších veřejných vystoupení, největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci 1938, kdy tehdejší Masarykův státní stadion hostil protiválečný X. všesokolský slet.

Za druhá světové války byl stadion využíván nacisty při odsunu židů, kteří tu byli shromážděni před transportem. Po válce se zde zase shromažďovali Němci, kteří čekali na transport z českých zemí.

První celostátní spartakiáda se zde uskutečnila v roce 1955 jako oslava desetiletého výročí ukončení druhé světové války. Série celostátních a později Československých spartakiád, které se konaly v pětiletých odstupech, byla přerušena pouze v roce 1970 po vpádu vojsk na území tehdejšího Československa v roce 1968.

Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované již v roce 1990 nedošlo. Při spartakiádě v roce 1960 se na ploše vystřídalo rekordních 750 tisíc cvičenců a v ochozech na dva miliony diváků.

Stadión léta chátral 

Po pádu komunismu ale neměla dosti megalomanská stavba využití, chátrala, na hřišti rostl plevel a malé stromky a ochozy se dostaly do havarijního stavu. Objevovaly se tendence stadion zbourat, nakonec ale bylo rozhodnuto, že bude zachován.

V roce 1998 uzavřelo hlavní město Praha smlouvu s Českomoravským fotbalovým svazem o bezplatné výpůjčce na 50 let s tím, že svaz na Strahově zahájí budování Národního fotbalového stadiónu, z projektu ale sešlo a smlouva byla hned následujícího roku vypovězena.

V červenci 2002 byla podepsána dohoda o pronájmu stadionu fotbalové Spartě Praha, která na něm v říjnu 2003 za 261 milionů korun otevřela svůj tréninkový areál s osmi hřišti a moderní správní budovou.

Místo megakoncertů 

V roce 1994 se zde konal obnovený XII. všesokolský slet za účasti prezidenta Václava Havla, v květnu 1995 se zde konala bohoslužba papeže Jana Pavla II. Svým rozsahem ale nedosahoval těch předválečných a další slety se následně konaly již na Rošického stadionu.

Stadion pak plnily davy hudbymilovných fanoušků, například v srpnu 1990 navštívilo na 100 tisíc lidí koncert Rolling Stones, asi 120 tisíc lidí přišlo v září 1994 na představení Pink Floyd, na 130 tisíc diváků v srpnu 1995 opět na „Stouny" a kolem 80 tisíc lidí navštívilo v srpnu 1997 koncert irské skupiny U2.

V 90. letech byla plocha stadionu také využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. A v září 2000 sloužil stadion při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové Banky v Praze jako stanové městečko, v němž byli ubytování odpůrci globalizace, často jej využívali členové Svědků Jehovových.

Stadion, na kterém jsou poměrně složité vlastnické vztahy, má nyní jen velmi omezené využití, slouží hlavně fotbalové Spartě. Od března 2003 je na seznamu kulturních památek.

Čtěte také: Tenisová Štvanice po třiceti letech od modernizace

Autor: ČTK

1.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie dnes podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, obvinila, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy, dnes to po poledni řekl Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Z tiskové zprávy policie navíc vyplývá, že se Zadehem bylo obviněno ještě dalších pět lidí, ačkoliv mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej přímou souvislost nepotvrdil. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies