„Čidla zaznamenají, že je něco špatně. Nehoda, požár nebo kolona. A systém sám zareaguje a daný úsek automaticky uzavře." Tak odpověděl na základní otázku, podle jakých pravidel se pouští či nepouští auta do pražských tunelů, Jiří Dušek z Odboru služeb dopravní policie krajského ředitelství hlavního města Prahy.

Právě on stojí za týmem lidí, kteří pomáhají řídit pražskou dopravu tak, aby byla co nejvíce plynulá. Podle Duška může být příkladem pondělní uzavření Lochkovského tunelu a následné omezení v dalších tunelech uvnitř města.

Tunel funguje samostatně 

„Co dokáže, udělá si tunel sám. Je to, jako když víte, že si máte zavázat tkaničky, než vyjdete ven. Operátor pak jen kontroluje, zda se systém zachoval, jak měl. Tak to funguje ve většině případů. Pokud se jedná o lehčí problém a nejsou zaznamenané žádné škody, provoz systém obnovuje sám také zpátky," popsal pro Pražský deník.

V takovém případě by měli šoféři čekat, dokud se tunel neotevře. „Jenže známe řidiče, snaží se za každou cenu najít jinou trasu, aby si pomohli," podotýká Dušek.

Technika není dokonalá 

K informovanosti řidičů o uzavření tunelů slouží proměnné informační tabule. Obsluhovány jsou Technickou správou komunikací. Pokud se tunel uzavře, nemělo by v něm zůstat žádné auto.

„Vše se ale musí ještě doladit. Systém totiž nepracuje tak, jak bychom si představovali. Dáváme připomínky. Je ovšem na rozhodnutí silničního správního úřadu, zda je vezme v potaz, nebo ne. Na rovinu říkám, že tunely určitým způsobem musíme jako policie z dispečinku regulovat, protože automatické technologie jsou stále ve zkušebním provozu. Dokud se toto neodladí, lidský faktor v jejich fungování nelze pominout," poznamenal Dušek.

Doprava by měla být převedena automaticky

V ideálním případě by systémy podle něj měly pracovat tak, že by z větší vzdálenosti sbíraly data, které si následně samy vyhodnotí, a podle toho upraví režim dopravy a světelné signalizace. Povrchová i podzemní doprava by pak byla rozložená podle toho, co je v tu chvíli prioritou. Což by mohla být i veřejná hromadná doprava.

„Pokud by nastal problém a došlo na uzavření jedné, nebo i tří částí tunelů, povrchová doprava a řízení světelných křižovatek by měly být automaticky převedeny. To, co se zespoda dostane na povrch, by bylo upřednostňováno a nedošlo by k zacpání. Myslím, že kdybychom tunely vůbec neřídili, je situace horší," míní.

Tunel řidičům zkrátí projetí úseku Prahy 

Podle Jiřího Duška nedokáže kapacita komunikací v Praze dnes pobrat množství vozidel, které do hlavního města přijedou.

„Podívejte se na mapu Prahy. Od D1 jsou to čtyři pruhy, pak D8, D5, D10, D11, D6. To jsou všechno dálnice, které sem hrnou mraky vozidel. Pražský okruh je jediná možná komunikace, teď navíc z části omezená, což je velký problém. A tunel Blanka? Domnívám se, že řidiči přišli na to, že jim tunel zkrátí projetí určitého úseku Prahy, a tak to využívají. Na druhou stranu proto byl přece stavěný. Věřím a doufám, že se systémy odladí, jak mají, a ten problém se vyřeší," dodal Dušek.

Čtěte také: Na auto radši zapomeňte. Praha stojí a stát bude