Soubor prací věnovala muzeu česká mecenáška a sběratelka umění žijící ve Švýcarsku Věra Neumannová. Ojedinělé dílo knižní kultury vyšlo poprvé v Paříži v roce 1899.

Hodnota sbírky je podle ředitelky muzea Heleny Koenigsmarkové těžko vyčíslitelná, pohybuje se v řádech mnoha desítek milionů korun. Umělecká hodnota je podle hlavního kurátora muzea Radima Vondráčka srovnatelná se slavnou Muchovou Slovanskou epopejí.

„Dar paní Neumannové, rodačky ze Zlína, je pro sbírky našeho muzea velice významný, protože se týká něčeho, co je pro české umění významné jak jménem autora, tak samozřejmě dílem samotným," řekla ředitelka Koenigsmarková. Darovaná sbírka obsahuje také rozsáhlý soubor fotografií Lotara Neumanna, který patří k českým autorům působícím v zahraničí.

Až se bude muzeum rekonstruovat, bude soubor pravděpodobně vystaven v Obecním domě. Dlouhodobější expozice české a evropské secese se do těchto prostor plánuje pro druhou polovinu příštího roku.

„Muchovy ilustrace k Otčenáši nejsou běžným ilustrátorským počinem, ale bylo to dílo jeho srdce, jeho niterného prožívání těchto otázek a právě tímto dílem se chtěl vymanit ze zakázek čistě komerčních z produkce druhé poloviny 90. let," řekl Vondráček. Unikátní je podle něj možnost sledovat všechny fáze tvůrčího procesu od počátečních skic až po definitivní předlohové kresby, které sloužily pro reprodukce v tištěném vydání.

V souboru jde zhruba o sedm desítek návrhových kreseb, skic a 120 nátisků, objevují se v nich figurální motivy. Kompozice doplňují fantaskní a okultní motivy i zednářské symboly. Malíř navrhl i písmo a grafickou úpravu knihy. Mísí se v něm katolická výchova v dětství a vlivy soudobých myšlenkových proudů.

Mucha přednostní výtisk Otčenáše s exkluzivním číslem 1 věnoval Charlesu Freund-Deschampsovi, jehož dceru si měl vzít za ženu. Poté dílo putovalo do kolekce prezidenta třetí francouzské republiky Raymonda Poincarého. Na veřejnosti se objevilo až na počátku 70. let, v roce 1972 se dražilo v Paříži. Manželé Neumannovi, kteří oba pocházeli z Čech, se o ní dozvěděli pozdě, ale podařilo se jim během roku kontaktovat všechny kupce, Muchovy kresby a grafiky vykoupit a spojit je znovu v jeden celek. Muchovy práce na Otčenáši již byly vystaveny v několika světových galeriích, před deseti lety také v kompletní podobě v Obecním domě.

Rovněž životní příběh mecenášů je zajímavý jako soubor samotný. Manžel Neumannové Lotar byl židovského původu. Se štěstím přežil válku pod cizí identitou, v roce 1948 s manželkou odešel před komunisty do Venezuely. Odtud se vrátili počátkem 60. let zpátky do Evropy a ve Švýcarsku zakoupili nedaleko Ženevského jezera zámek, kde začali shromažďovat unikátní sbírku umění zejména z období secese a symbolismu.