VYBERTE SI REGION

Územní plánování v metropoli začíná novou etapu

Praha – Místo starého a mnohokrát pozměňovaného územního plánu dostane hlavní město zbrusu nový. Zatímco původní koncept nahrával klientelismu a developerským aktivitám, nová varianta má naopak prostor pro korupci omezit. Nový, takzvaný Metropolitní plán, bude mít dvě úrovně – jednu obecnější a další, která se bude zaměřovat na jednotlivé lokality.

8.10.2012
SDÍLEJ:

Tomáš Hudeček.Foto: archiv Deníku

Ty budou vybarveny čtyřmi barvami, jež značí funkční využití. Barvy rozlišují mezi volnou krajinou, která je nezastavitelným územím, dále územím určeným k rekreaci jako je třeba hřiště, obytnou 
a administrativní krajinou 
a produkční oblastí, která má nejvyšší zátěž na životní prostředí, protože lokalita počítá s hustou kamionovou dopravou.

Kromě toho bude dokument obsahovat i výškové kvóty pro budovy, aby se nestalo, že ve venkovské zástavbě vyroste výšková budova. Budou obsahovat i údaje o typu a charakteru objektu, nebo uliční čáře, která zohlední šířku silnice, chodníku a domů.

Nový plán nastaví jen maximální zátěž území a nebude se do podrobností zabývat územími, která jsou stabilizovaná.

„Podrobně rozpracuje jen problematická nebo nedořešená místa," vysvětlil první náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09), který zodpovídá za přípravu Metropolitního plánu.

Příprava nového územního plánu, která odstartovala teprve před měsícem, by měla být hotová do konce roku 2015. Útvar rozvoje města kvůli tomu zřídil Kanceláře metropolitního plánu.

Přizváni budou i mladí architekti

Jejím vedoucím je architekt Roman Koucký, který bude mít k ruce zhruba 18ti členný tým. Odbornými garanty týmu budou Martin Kubeš, Jan Špilar a Petr Hrdlička, kteří s Kouckým už dříve spolupracovali. Přizváni budou i mladí architekti, čerství absolventi.

„Půjde o mladý tým. Jedná se o čisté duše, které nejsou zatíženy setrvačností a přinášejí nové myšlenky," vyjádřil se Koucký. Ten chce, aby se také zlepšila komunikace s veřejností o územním plánu. Na jaře proto vznikne informační středisko, které bude představovat vize Prahy.

Veřejnosti bude také na praktických příkladech vysvětlovat to, co je možné za územním plánem vidět. Praha už v současnosti podobné středisko má, sídlí ve Škodově paláci. To je ale nevyhovující.

Kromě metropolitního územního plánu se bude kancelář podílet i na aktualizování dalších dokumentací, jako jsou analytické podklady a zásady územního rozvoje.

Součástí nového územního plánování má být i více architektonických soutěží o veřejné zakázky a větší spolupráce s Českou komorou architektů (ČKA).

„Situace při zadávání územních plánů je katastrofická. A přitom se jedná o dokument, který utváří fyzický vzhled našich měst a vesnic. Územní plán není přesně nadefinovaný produkt, co přesně má obsahovat. Je to soubor myšlenek a strategie," hodnotí stávající situaci Pavel Hnilička, člen představenstva České komory architektů.

Právě kvůli větší transparentnosti v územním plánování nabízí ČKA obcím bezplatné poradenství při přípravě soutěží. To magistrát využil při konzultaci o zadání zakázky na revitalizaci ostrova Štvanice a následně vyhlásil urbanisticko-architektonické klání. Podle Hudečka by mělo jít o pilotní projekt, který má odstartovat novou éru územního plánování.

První náměstek primátora a radní pro rozvoj města Tomáš Hudeček se v rozhovoru pro Deník svěřil:

Chceme menší podrobnost pro celek, ale větší pro detail

Přinesl prudký vítr do stávající systému územního plánování, který by rád od základů proměnil. Podle radního pro rozvoj města Tomáše Hudečka je totiž nejdůležitější dlouhodobá a jasná perspektiva, po které by se hlavní město mělo vydat. Inspirace pro rozvoj infrastruktury hledal v zahraničí.

Jak moc budete brát při přípravě územního plánu v potaz volání Pražanů po větším objemu zeleně a nižší míře developerských aktivit?

Hlasy Pražanů by nový územní plán měl určitě respektovat. Budeme se řídit posledními průzkumy i odklonem od Athénské charty, jež definuje rozdělení města do různých funkčních ploch (zásadní dokument urbanistického plánování z roku 1933, který se ale v průběhu času ukázal jako kontraproduktivní, protože přispíval ke vzniku ghett a růstu monofunkčních zón. pozn.red.). Chceme vybudovat živé město přístupné všem. Závažnou věcí, která souvisí s developerskou výstavbou, je rozvoj města do šířky. Tomu chceme zabránit. Pro nás je tedy prioritou uzavření hranic města a zintenzivnění vnitřní zástavby. Pokud to nebude nutné, neměla by vůbec výstavba v okrajových částech města vznikat, protože právě tam jde o ten úbytek zeleně nejvíce. Určitě mohu slíbit, že budeme chránit lesy jako nezastavitelná území.

Na periferii není problém zeleně tak akutní jako v centru. Lze očekávat vznik nových parků či revitalizace těch stávajících?

On pojem zeleň je velmi barevný. V územním plánu je nakresleno strašně míst jako zeleň, ale když tam přijdete, tak tam zeleň není. Je to vlastně podvod. A parky jsou ještě jiná problematika. Za prvé, když jedete kamkoliv na západ znamenají parky místa, kde si můžete lehnout na trávu. V Praze je to třeba Kampa nebo Kinského zahrada. Spousta dalších parků ale takovou kvalitou neoplývá. Navíc minulý koncept územního plánu neevidoval tzv. podměrečné parky (menší plochy než 5000 m2), takže je třeba doplnit údaje o těchto plochách. Druhá věc, je že město by mělo vlastnit pozemky, kde chce postavit park. To se neděje. Častokrát se to diktuje jako podmínka investorům. Věřím však, že v dlouhodobém horizontu se podaří ty nástroje územního plánování nastavit tak, aby těch parků bylo více.

Určitou alternativou městské zeleně by mohly být zahrádkářské kolonie. Jak se k tomuto fenoménu stavíte? Jakou bude hrát roli v dalším územním plánování?

Dnes se už nedají zařadit zahrádkářské kolonie paušálně do jedné kategorie. Zahrádkářské kolonie v záplavovém území budou vždy muset být pouze zahrádkami, protože když se z toho stane cokoliv jiného, je to vlastně špatně. Jedná se vlastně o ideální území pro zahrádkaření. Je však spousta lokalit, a není to zdaleka zanedbatelné procento, kde majitelé chtějí svůj kus půdy prodat kvůli výstavbě. Pouze čekají na to, až z toho budou spekulativní pozemky. Proto k zahrádkám volíme individuální přístup. Je totiž také otázka, jestli občan Prahy vnímá zahrádku jako zeleň. My je budeme plně respektovat v případě, že se jedná o určitý ráz lokality a charakteristiku území.

Kde v zahraničí jste se při přípravě Metropolitního plánu nechali inspirovat? A čím konkrétně?

Intenzivně komunikujeme s panem architektem Noskem, který se podílel na přípravě obdobného dokumentu v Kolíně nad Rýnem. Chceme jít stejným způsobem; to znamená menší podrobnost pro celek, větší pro detail. Zaujal nás i New York, kde mají podrobný regulační plán ke každému domu, velmi detailní měřítko. V případě potřeby obtáhnout fixou určitou oblast a revitalizují celé území. Udělají soutěž a vyberou investora, kterému nadiktují spoustu podmínek, včetně toho, jak mají vypadat lavičky nebo jak má vypadat napojení uliční sítě.

Čtěte také: Metropoli by mělo pozvednout více architektonických soutěží

Autor: Soňa Kacerovská

8.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies