Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V muzeu hudby zaujaly nádherně vyřezávané téměř dvoumetrové harfy

Praha - Když se někdo rozhodne hrát na hudební nástroj, častou volbou bývá kytara, klavír nebo housle. Jedná se však jen o malý zlomek ze všech možností, pro které se člověk může rozhodnout. Studentka Fakulty informačních technologií Klára Drhová začínala na základní škole se zobcovou flétnou.

23.7.2014 1
SDÍLEJ:

Harfistka Klára Drhová.Foto: archiv Kláry Drhové

„Tenkrát mě to příliš nebavilo a nebrala jsem to moc vážně. Klavír byl tedy první hudební nástroj, na který jsem se opravdu něco naučila,“ říká dvacetiletá slečna. S ním začínala přibližně ve třinácti letech. Je to už tak dávno, že si to sama přesně nepamatuje. „Vhodnější by samozřejmě bylo začít dříve, ale lepší pozdě nežli později,“ dodává.

Dnes na něj skládá i vlastní melodie. Její srdce si po nějakém čase získala i harfa.

Začalo to 
v muzeu hudby

„Jednou jsme byli se třídou 
v Českém muzeu hudby a mě tam velice zaujaly nádherně vyřezávané téměř dvoumetrové harfy,“ vysvětluje Klára Drhová. Od té doby bylo jejím snem na nějakou hrát. „I když mám doma mnohem menší a ne tak ozdobenou harfu, tak mohu říci, že se mi sen splnil,“ dodává.

První harfu si přivezla z Německa před necelými čtyřmi lety. „Harfu lze koupit například 
v Anglii nebo Americe a nechat si ji dovézt. Dále samozřejmě přes internet, kde se poměrně levně dají sehnat harfy vyrobené třeba v Pákistánu, které sice nejsou tak kvalitní, ale na takové to začátečnické hraní to úplně stačí.

Jsem spíš takový průkopník

Svou první harfu jsem si pořídila právě takto a ničeho nelituji,“ říká. Z jejích dvou harf je to ta větší. Sehnat tento hudební nástroj však lze i od českých výrobců. „Harfy dělané u nás se vyrábějí ručně a rozhodně mají své kouzlo.“

Původně uvažovala o tom, že by si alespoň základy nechala vysvětlit od někoho zkušenějšího. Když ale zjistila, že u nás hráčů na harfu moc není, rozhodla se zkusit to nejdříve sama. Navíc měla dobré teoretické základy z hodin klavíru.

„Náročnost hraní na harfu bych srovnala asi s klavírem. Pro mě osobně bylo poněkud snazší začít s harfou než s klavírem, ale to jen díky tomu, že jsem už měla obecně s hraním nějaké zkušenosti,“ vysvětluje.

Struny postavené kolmo

Harfa patří k nejstarším hudebním nástrojům vůbec a od ostatních strunných nástrojů se liší především konstrukcí. Zatímco většina strunných nástrojů má struny postavené k rezonátoru rovnoběžně (například kytara nebo housle), harfa je má postavené kolmo. „Nejvíce připomíná lyru, ale i mezi nimi je spousta rozdílů.“

Klára Drhová hraje na harfy, které mají do třiceti osmi strun a ladí se pomocí připevněných háčků. Jedná se o takzvané háčkové harfy. Jsou jednodušší a levnější než harfy pedálové, s těmi zkušenosti zatím nemá. 
U ní v rodině nikdo profesionálně nehrál.

„Jeden děda hrál v dětství na housle a druhý byl samouk na kytaru, ale ani jeden už dnes nehraje. Takže jsem spíš takový průkopník. Moc jsem toužila po tom naučit se hrát. A musím poděkovat rodině, která mě v mých, občas i bláznivých, nápadech vždy podporovala.“

Klavír a harfa nejsou jedinými nástroji, s nimiž si Klára Drhová „tyká“. Doma má i zajímavější nástroje, jako je například Panova flétna, ukulele nebo okarína. „Netroufám si ale říci, že bych na ně uměla, spíše umím na každý zahrát pár melodií,“ říká mladá talentovaná hudebnice.

Klára DrhováDvacetiletá hudebnice z pražských Modřan letos úspěšně zakončila první ročník na Fakultě informačních technologií na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Kromě hraní na některé hudební nástroje má ve stejné oblibě i práci s počítačem, který je nedílnou součástí jejího studia. Je rovněž chovatelkou a zároveň majitelkou dvou psích plemen.

Sabina Dudová

Autor: Redakce

23.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
13

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Laver Cup nezklamal. Co dál? Prestižní show může tenisu pomoci

Potlesk dozněl, opona padla, premiéra Laver Cupu je definitivně minulostí. Tenisové hvězdy se z Prahy rozletěly do všech koutů světa, už teď se ale živě diskutuje o budoucnosti akce, která zpočátku vzbuzovala nemálo pochyb a během uplynulého víkendu nadchla jak vyprodanou O2 arenu, tak i miliardu diváků u televizí.

Smrtelné nehody chodců. Nejvíce jich umírá v noci

/INFOGRAFIKA/ Nejdříve ta lepší zpráva: počet mrtvých při dopravních nehodách obecně spíše klesá. Ta horší: pořád se výrazně nedaří snížit úmrtí chodců. Loni zemřelo při nehodách 545 lidí (nejméně od roku 1961), z čehož 111 bylo chodců. A viník? V 90 případech to byl řidič, chodec v 21 případech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení