VYBERTE SI REGION

V Národním muzeu byl objeven vzkaz řemeslníků z minulosti

Praha - V historické budově Národního muzea v Praze byl v souvislosti s přípravou na rekonstrukci při demontáži původních vitrín objeven nápis, zanechaný tu řemeslníky před více než sto lety. Uschován byl tak, že až do současnosti ho nikdo nenašel. V pátek o tom informovala mluvčí muzea Tereza Petáková.

5.12.2014
SDÍLEJ:

Budova Národního muzea na Václavském náměstí v Praze.Foto: DENÍK/Ivan Babej

„Řemeslníci, najatí tehdy na zhotovení vitrín, si ve vzkazu stěžují, že nedostali zaplaceno. Je dokonce možné, že pracovali načerno a nebyli proto schopni svou mzdu ze zaměstnavatele dostat," řekla Petáková.

Úkryt pro své „poselství příštím generacím" zvolili velmi dobře. Zatímco svrchní část vitríny, používaná v muzeu na rozměrné grafické listy, byla už v minulosti demontována, nápis byl skryt pod další deskou, pod kterou nemohl být při běžné manipulaci objeven.

„Prokleta budiž ! ta černá práce ! za 560 zl. zhotovena od 4 dělníku. pruměrný výdělek 11 zl. týdně 9 hodin deňě práce.! pan Šef foršus dat nechce. a doplatek taky ne. hanba mu. zítra štědrý den. Kde jsou prachy na ryby," zní přepis jejich stížnosti. Nechybí ani datum 23. prosince 1899 a podpisy Pavel Hons, Chlad Vincenc, Levý Jos a Swoboda Frant. Na jejich tajný zápis se přišlo až po 115 letech.

Jedenáct zlatých týdně

„Řemeslníci v něm uvedli, že jejich mzda byla jedenáct zlatých týdně. V té době se však už zlaté nerazily – byly nahrazeny v roce 1892 korunovou měnou. Zůstávaly však nadále v oběhu a jejich hodnota byla oproti koruně dvojnásobná," uvedla Petáková.

A co si za tento obnos mohli koupit? „Například v roce 1906 stál litr mléka či chléb v přepočtu 0,15 zlatých, boty šest zlatých, pánský oblek z konfekce od 12 do 24 zlatých a kráva 110 až 140 zlatých. Jak je vidět, nežili si řemeslníci, kteří se podíleli na výrobě vitrín pro Národní muzeum, na vysoké noze," dodala mluvčí. Nápis bude použit v rámci nových expozic po rekonstrukci muzea.

Podle Lubomíra Sršně z Oddělení starších dějin Národního muzea v Praze je objevení takového nápisu výjimečné. „I když v soše maršála Radeckého jsme našli láhev od mléka z doby první republiky, ve které byl vložen zápis o tom, kdo ji sestavoval," podotkl.

Nápis by mohl naznačovat finanční těžkosti při stavbě. „Je to překvapující zjištění, protože podle archivních materiálů probíhaly práce včetně jejich zadávání i organizace precizně. Podle archivních dokumentů splátky firmám probíhaly podle plánu," řekl Sršeň.

Pokrok ve výstavní praxi

Vitríny vyrábělo několik pražských firem ještě dvanáct let po oficiálním otevření muzea veřejnosti v roce 1891. Vyžádaly si nečekaně vysokou sumu 400 tisíc zlatých, což činilo šestinu celkového nákladu na novostavbu. Vysoká cena však umožnila vznik účelného a esteticky dokonalého mobiliáře, který znamenal velký pokrok v dosavadní výstavní praxi.

Umožnily totiž vystavovat i vzácné exponáty bezpečně, bez většího počtu dozorců, a dokonale je chránily před prachem. V horní prosklené části byly exponáty vystaveny pohledům návštěvníků, v dolních uzavřených skříních byly sbírky k dispozici badatelům. Většina z vitrín sloužila až do ukončení provozu v roce 2012.

Novorenesanční mobiliář navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Jeho projektům předcházely cesty muzejních kustodů po šestnácti evropských muzeích, jejichž smyslem bylo vytipování nejvhodnějších podob mobiliáře. Schulz pak navrhl asi třicet typů vitrín podle potřeb různých druhů sbírek. Byl projektantem i stavitelem muzejní budovy, které vtiskl jedinečný a jednotný autorský rukopis od první architektonické skici až po poslední detail zámku u vitríny.

Autor: ČTK

5.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
9 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies