Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoce v Africe: den začíná prací, až pak následuje zábava!

Praha/Conakry – Velikonoční pondělí. Je 7 hodin ráno a desetiletý Salifou Camara vstává z postele. Ještě včera musel pracovat na poli, aby rodina měla co jíst. Dnešek je ale jiný - těší se na den plný oslav a rodinných shledání. Po dlouhé době zase uvidí všechny své příbuzné! A není jich málo.

3.4.2013
SDÍLEJ:

Velikonoce slaví i v AfriceFoto: Pro-Contact

V afrických zemích je totiž rodina opravdu rozvětvená a tak ke slavnostní tabuli nezasedne jen pár lidí, ale desítky spolustolovníků! Tuto událost samozřejmě neprožívá jen malý chlapec. Už od páté ráno se nezastaví hostitelka, jeho máma. Na velkou oslavu totiž musí poklidit a uvařit s předstihem, aby později vše fungovalo jako na drátkách.

Ptáte se, proč vás informujeme o začátku dne dítěte, vzdáleného tisíce kilometrů daleko? Ve spolupráci s občanským sdružením Pro-Contact, které se zabývá složitou situací guinejských lidí, vám chceme umožnit alespoň trochu nahlédnout do těžkých životů obyvatel Afriky, kteří si o našich „vymoženostech," jako je čistá voda, nebo maso k jídlu každý den, mohou nechat pouze zdát. Vraťme se nyní k Salifou.

Velikonoce slaví i v Africe „To je u vás v České republice vážně povoleno o Velikonocích bít ženy? To by se mojí mamince nebo babičce asi vůbec nelíbilo…"

Salifou Camara, 10 let, hl. město Conakry

Ten musí, než se začne podávat snídaně, pořádně uklidit domácnost. Zametá a nanosí alespoň trochu nedostatkové vody. Právě snídaně je prvním „benefitem" Velikonoc. V běžné dny se v Guinejské republice zpravidla nesnídá. Dnes, ve svátek, se ale najdou nějaké zbytky po včerejší večeři.

Pak vyrazí chlapec v doprovodu svých rodičů do několik kilometrů vzdáleného kostela. Mše bývá velkou společenskou událostí a kdo nepřijde dostatečně včas, do přeplněného božího chrámu se již nedostane a musí zůstat venku. Děti se na veřejnosti pochlubí novými šatičkami, které jim rodiče nechávají ušít jen kvůli dnešnímu dni.

Pomlázka ani barevná vajíčka tu nejsou zvykem. Však se také chlapec našemu vyprávění o „vymrskání" dívek pěkně divil (viz citát).

Po návratu ze mše se všichni, kdo mají ruce a nohy, musí pod drobnohledem hospodyně povinně zapojit do příprav oběda. Hosté totiž nemohou odejít nespokojení rodina se musí ukázat jako pohostinná.

Zda se hospodyni zadařilo, se ukáže ve 13 hodin, kdy hosté zasednou ke slavnostní tabuli. Podává se rýže (kvůli nenáročnosti na pěstování jde o nepostradatelnou součást afrického jídelníčku) s omáčkou a větší porcí masa, než je běžné. Během odpoledne může přijít na oběd úplně kdokoli a musí dostat najíst proto se vše vaří v obrovském množství. Po vydatném obědě se lidé začnou veselit. Jdou na pláž a tančí za zvuků živé hudby, povídají si, co je u nich nového a atmosféru nenarušují žádné konflikty. Děti si spolu hrají a vědí, že dnešek je mimořádný. Dokonce ani nemusí jít spát tak brzy, jako ve všední dny. Malý Salifou se například těší, až bude svým kamarádům vyprávět za praskání ohně strašidelné příběhy. Zábavu pak po desáté večerní utne maminka, která zavelí, že je čas jít do postele. Odmlouvat nemá smysl tady se maminka ctí a ani tatínek si nedovolí jí vzdorovat. Tak dobrou noc, Salifou!

Guinejská republika

Státní zřízení: prezidentská republika

Vznik: 2. října 1958 (nezávislost na Francii)

Motto: „Práce, spravedlnost, solidarita"

Rozloha: 245 857 km2 (tj. 3x větší než ČR)

Obyvatelstvo: 10 601 009 (2011)

Hlavní město: Conakry

Úřední jazyk: francouzština

Náboženství: islám 85 %, křesťanství 8 %, domorodá náboženství

Měna: guinejský frank

Sousední státy: Pobřeží slonoviny, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Senegal

O projektu

Deník ve spolupráci s občanským sdružením Pro-Contact postupně vydá sérii článků, která přiblíží českým čtenářům život prostých obyvatel v africké Guinejské republice. V tématických článcích se zaměříme na události společné jak pro Českou, tak Guinejskou republiku (např. Velikonoce), i na srovnání v jednotlivých zemích (např. v přístupu ke vzdělání). Odborným garantem článků je sdružení Pro-Contact (www.pro-contact.cz).

Autor: Vladimír Barák

3.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2 8

Duel Deníku: Je lázeňská péče v Česku přebujelá?

Nezvěstný Julian Cadman
1 21

Chlapec pohřešovaný po útoku v Barceloně byl objeven v nemocnici

Malý pochod radikálů v Bostonu deklasovala masivní akce jejich odpůrců

Tisíce demonstrantů skandujících protinacistická hesla v Bostonu zcela zastínily malou skupinu pravicových radikálů. Ti týden od násilných střetů ve Virginii zorganizovali „manifestaci na podporu svobody slova“. Policie raději konzervativce přesunula pomocí vlastních vozů jinam.

Vláda a odbory projednají růst platů, ve hře je několik variant

Zástupce vlády a odboráře čeká v pondělí zásadní jednání o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odborářský požadavek podporuje. 

Libanon a Sýrie zahájily ofenzivu, chtějí vyčistit hranice od islamistů

Hnutí Hizballáh spojilo své síly se syrskými vládními jednotkami s cílem zbavit pohraniční oblasti posledních bojovníků Islámského státu. Libanonskou armádu v této operaci podporují i Američané.

Svůj první nůž vyrobil v sedmi letech. Dnes je autorem zajímavých výtvorů

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ V životě se neobejde bez manželky, přírody a tvůrčí práce. Musí něco vyrábět, aby se nezbláznil. Nožíř, výrobce hlavolamů i vyznavač šrot artu Vašek Skopek říká: „Mlácení palicí do žhavého železa je obrovská relaxace. Člověk ničí a tvoří zároveň“

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení