VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vodní zdroj pro Prahu výrazně změnil okolí Želivky

Praha - Spása pro Prahu a řadu dalších obcí, ale také tvrdý zásah do životů tisíců lidí. I tak by se dalo charakterizovat vodní dílo Želivka (Švihov) na stejnojmenné řece, které vzniklo jako obrovská zásobárna pitné vody. Její pravidelné dodávky do české metropole byly zahájeny před 40 lety, 1. února 1973.

29.1.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv VLP

Stavbu přehrady si vynutil především hrozící nedostatek pitné vody v rostoucí pražské aglomeraci. Poměrně vzdálená řeka Želivka, která jako potencionální zdroj pitné vody figurovala již v dřívějších plánech vodohospodářů, byla vybrána proto, že nabízela nejčistší vodu a z dostupných toků relativně nejsnazší možnost její ochrany. Protéká totiž poměrně řídce osídleným územím s malým průmyslovým zatížením. Řadu let před definitivním rozhodnutím o stavbě se na Želivce prováděly rozbory vlastností vody a byla zde vybudována i pokusná úpravna vody.

Výstavba velkoobjemového zdroje pitné vody byla zahájena v polovině 60. let minulého století. Více než 58 metrů vysoká sypaná hráz byla dokončena po deseti letech v roce 1975. Koruna hráze, která vyrostla zhruba čtyři kilometry před ústím Želivky do Sázavy nedaleko Zruče nad Sázavou, je dlouhá 860 metrů. Součástí stavby jsou mimo jiné železobetonový sdružený objekt, který tvoří dvě odběrné věže a bezpečnostní šachtový přeliv, a úpravna vody s usazovací nádrží s 25 metrů vysokou hrází.

Po napuštění přehrady vzniklo jezero o rozloze zhruba 1600 hektarů (zatopená plocha) a celkovém objemu 309 milionů m3 vody. Vzdutí na Želivce dosahuje vzdálenosti 38 km od hráze a zabírá tak zhruba dvě pětiny toku řeky. Obvod nádrže je při maximální hladině zhruba 150 kilometrů. Nádrž zadržuje vodu z celého povodí Želivky, které činí 1178 km2. Podle objemu vody v zásobním prostoru i odebíraného množství je největší vodárenskou nádrží nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.

Velkým oříškem pro projektanty bylo vyřešit dopravu vody do Prahy. Po řadě sporů zvítězil projekt tlakového tunelového přivaděče. Původně zavrhovaný jako velmi nákladný získal podporu údajně proto, že se při jeho stavbě mohlo využít zkušených pracovníků z uranového průmyslu, kteří již kvůli zdraví nemohli těžit rudu. Více než 50 km dlouhá štola o světlém průměru 260 cm začíná v úpravně vody v Nesměřicích u hráze a končí nedaleko Jesenice u Prahy, vede i pod koryty řek Sázavy a Blanice.

Vybudování vodního zdroje si vyžádalo řadu dalších doprovodných staveb. Kvůli zachycení splavenin byly postaveny dvě vodní nádrže na přítocích (Trnávka, Němčice) a opravena přehrada na Želivce u Sedlice na Pelhřimovsku. Bylo postaveno 35 km nových silnic včetně mostu přes přehradu, stovky km vodovodů a řada dalších vodohospodářských staveb.

Výstavba tohoto gigantického díla výrazně zasáhla do životů místních obyvatel i krajiny. Z mapy zmizela historická městečka Dolní a Horní Kralovice, Zahrádka a několik menších osad (Švihov), zdemolováno bylo téměř 900 staveb, mimo jiné zámek, kostel a železniční nádraží. Pro obyvatelé zatopených obcí byly postaveny „nové" Dolní Kralovice v katastru nedaleké obce Vraždovy Lhotice a byty v okolních městech. Asi sedm stovek hektarů vymýcených lesů většinou kompenzovala nová výsadba.

Přehrada nezasáhla jen do životů lidí ze zatopených domů, ale i mnoha lidí v okolí. Vinou přísných ochranných pásem je oblast nevyužitelná rekreačně (v prvním pásmu platí zákaz vstupu) a ztížené jsou zde i možnosti podnikání. Další dvě pásma hygienické ochrany, ve kterých platí různá omezení, totiž zahrnují celé povodí s řadou průmyslových sídel, na omezení doplácejí třeba místní zemědělci. Paradoxně několik obcí v okolí přehrady, do jejíž blízkosti nesmí kvůli možnému znečištění ani turisté či houbaři, nemá dodnes čističku odpadních vod. Kuriozitou jsou nedokončené mosty tzv. protektorátní dálnice nad hladinou a dvoupatrový most nynější D1, která vede podle nádrže.

Nový zdroj pitné vody začal v 70. letech nejen zásobovat Prahu a okolí, ale i řadu většinu měst a obcí v povodí (Pelhřimov, Humpolec). V dalších letech se počet odběratelů vody ještě zvýšil, přibylo k nim například i Kladno a Beroun. Přestože prioritním účelem nádrže je zadržování vody pro vodárenské účely, byla hráz později vybavena i malou vodní elektrárnou.

Lidé z obce, která ustoupila přehradě, si stěžují na cenu vody

Mnozí lidé v Dolních Kralovicích na Benešovsku si stěžují na cenu vody. Vodné a stočné je podle nich vysoké, přestože se nedaleko rozkládá vodní dílo Želivka, kterému musela původní obec před lety ustoupit. Řada místních to dodnes vnímá jako křivdu. Těšila je prý alespoň skutečnost, že měli zpočátku vodu za režijní cenu. To už ale dávno neplatí, řekl starosta Antonín Bašta. Pravidelné dodávky z vodního díla Želivka začaly 1. února před 40 lety.

„V současné době je u nás voda dražší než kdekoliv jinde, protože přece jen to sem jde přes nějaké společnosti a dnes nikdo na nic nebere ohled. Na začátku měly Dolní Kralovice vodu za režijní cenu a lidé si toho vážili. Postupně tohle všechno padlo, dnes je jiná doba," uvedl starosta.

Loni v obci vodné a stočné včetně DPH vzrostlo z 60 na 65 korun za metr krychlový, letos se od dubna očekává další zvýšení na 67 korun. Někteří lidé to podle starosty hůř nesou. „I to, že se k přehradě ani nemohou dojít podívat, je to střežené, jsou tam ochranná pásma," podotkl.

Místní podle Bašty trápí také plány na přestěhování stavebního úřadu, pošty nebo spořitelny. Dojíždění by mnoha lidem zkomplikovalo život. „Vím, že tu není takový obrat, je to tady konec světa, ale někdo by na nás měl brát zřetel," míní.

Současné Dolní Kralovice, ležící v sousedství vsi Vraždovy Lhotice, vznikly jako náhradní výstavba za původní obec, která zanikla v souvislosti s výstavbou vodního díla Želivka. Bourání obce začalo v roce 1968, většina budov byla zdemolována v letech 1972 až 1974. „V době, kdy obec zanikla, to bylo pro lidi kruté, část se rozprchla, nějaká část se přistěhovala, ale dá se říct, že už tolik pamětníků taky nežije," uvedl starosta. V současnosti podle něj v Dolních Kralovicích bydlí 900 lidí.

V roce 1970 byla v nové obci otevřena základní škola, kterou o rok později navštívil tehdejší prezident Ludvík Svoboda. Později přibyly mateřinka, kulturní dům s kinem a veřejnou knihovnou, čerpací stanice, fotbalové hřiště či rekreační rybník. V obci bylo také vybudováno zdravotní středisko, několik obchodů a restaurací.

Autor: ČTK

29.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies