VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vodní zdroj pro Prahu výrazně změnil okolí Želivky

Praha - Spása pro Prahu a řadu dalších obcí, ale také tvrdý zásah do životů tisíců lidí. I tak by se dalo charakterizovat vodní dílo Želivka (Švihov) na stejnojmenné řece, které vzniklo jako obrovská zásobárna pitné vody. Její pravidelné dodávky do české metropole byly zahájeny před 40 lety, 1. února 1973.

29.1.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv VLP

Stavbu přehrady si vynutil především hrozící nedostatek pitné vody v rostoucí pražské aglomeraci. Poměrně vzdálená řeka Želivka, která jako potencionální zdroj pitné vody figurovala již v dřívějších plánech vodohospodářů, byla vybrána proto, že nabízela nejčistší vodu a z dostupných toků relativně nejsnazší možnost její ochrany. Protéká totiž poměrně řídce osídleným územím s malým průmyslovým zatížením. Řadu let před definitivním rozhodnutím o stavbě se na Želivce prováděly rozbory vlastností vody a byla zde vybudována i pokusná úpravna vody.

Výstavba velkoobjemového zdroje pitné vody byla zahájena v polovině 60. let minulého století. Více než 58 metrů vysoká sypaná hráz byla dokončena po deseti letech v roce 1975. Koruna hráze, která vyrostla zhruba čtyři kilometry před ústím Želivky do Sázavy nedaleko Zruče nad Sázavou, je dlouhá 860 metrů. Součástí stavby jsou mimo jiné železobetonový sdružený objekt, který tvoří dvě odběrné věže a bezpečnostní šachtový přeliv, a úpravna vody s usazovací nádrží s 25 metrů vysokou hrází.

Po napuštění přehrady vzniklo jezero o rozloze zhruba 1600 hektarů (zatopená plocha) a celkovém objemu 309 milionů m3 vody. Vzdutí na Želivce dosahuje vzdálenosti 38 km od hráze a zabírá tak zhruba dvě pětiny toku řeky. Obvod nádrže je při maximální hladině zhruba 150 kilometrů. Nádrž zadržuje vodu z celého povodí Želivky, které činí 1178 km2. Podle objemu vody v zásobním prostoru i odebíraného množství je největší vodárenskou nádrží nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.

Velkým oříškem pro projektanty bylo vyřešit dopravu vody do Prahy. Po řadě sporů zvítězil projekt tlakového tunelového přivaděče. Původně zavrhovaný jako velmi nákladný získal podporu údajně proto, že se při jeho stavbě mohlo využít zkušených pracovníků z uranového průmyslu, kteří již kvůli zdraví nemohli těžit rudu. Více než 50 km dlouhá štola o světlém průměru 260 cm začíná v úpravně vody v Nesměřicích u hráze a končí nedaleko Jesenice u Prahy, vede i pod koryty řek Sázavy a Blanice.

Vybudování vodního zdroje si vyžádalo řadu dalších doprovodných staveb. Kvůli zachycení splavenin byly postaveny dvě vodní nádrže na přítocích (Trnávka, Němčice) a opravena přehrada na Želivce u Sedlice na Pelhřimovsku. Bylo postaveno 35 km nových silnic včetně mostu přes přehradu, stovky km vodovodů a řada dalších vodohospodářských staveb.

Výstavba tohoto gigantického díla výrazně zasáhla do životů místních obyvatel i krajiny. Z mapy zmizela historická městečka Dolní a Horní Kralovice, Zahrádka a několik menších osad (Švihov), zdemolováno bylo téměř 900 staveb, mimo jiné zámek, kostel a železniční nádraží. Pro obyvatelé zatopených obcí byly postaveny „nové" Dolní Kralovice v katastru nedaleké obce Vraždovy Lhotice a byty v okolních městech. Asi sedm stovek hektarů vymýcených lesů většinou kompenzovala nová výsadba.

Přehrada nezasáhla jen do životů lidí ze zatopených domů, ale i mnoha lidí v okolí. Vinou přísných ochranných pásem je oblast nevyužitelná rekreačně (v prvním pásmu platí zákaz vstupu) a ztížené jsou zde i možnosti podnikání. Další dvě pásma hygienické ochrany, ve kterých platí různá omezení, totiž zahrnují celé povodí s řadou průmyslových sídel, na omezení doplácejí třeba místní zemědělci. Paradoxně několik obcí v okolí přehrady, do jejíž blízkosti nesmí kvůli možnému znečištění ani turisté či houbaři, nemá dodnes čističku odpadních vod. Kuriozitou jsou nedokončené mosty tzv. protektorátní dálnice nad hladinou a dvoupatrový most nynější D1, která vede podle nádrže.

Nový zdroj pitné vody začal v 70. letech nejen zásobovat Prahu a okolí, ale i řadu většinu měst a obcí v povodí (Pelhřimov, Humpolec). V dalších letech se počet odběratelů vody ještě zvýšil, přibylo k nim například i Kladno a Beroun. Přestože prioritním účelem nádrže je zadržování vody pro vodárenské účely, byla hráz později vybavena i malou vodní elektrárnou.

Lidé z obce, která ustoupila přehradě, si stěžují na cenu vody

Mnozí lidé v Dolních Kralovicích na Benešovsku si stěžují na cenu vody. Vodné a stočné je podle nich vysoké, přestože se nedaleko rozkládá vodní dílo Želivka, kterému musela původní obec před lety ustoupit. Řada místních to dodnes vnímá jako křivdu. Těšila je prý alespoň skutečnost, že měli zpočátku vodu za režijní cenu. To už ale dávno neplatí, řekl starosta Antonín Bašta. Pravidelné dodávky z vodního díla Želivka začaly 1. února před 40 lety.

„V současné době je u nás voda dražší než kdekoliv jinde, protože přece jen to sem jde přes nějaké společnosti a dnes nikdo na nic nebere ohled. Na začátku měly Dolní Kralovice vodu za režijní cenu a lidé si toho vážili. Postupně tohle všechno padlo, dnes je jiná doba," uvedl starosta.

Loni v obci vodné a stočné včetně DPH vzrostlo z 60 na 65 korun za metr krychlový, letos se od dubna očekává další zvýšení na 67 korun. Někteří lidé to podle starosty hůř nesou. „I to, že se k přehradě ani nemohou dojít podívat, je to střežené, jsou tam ochranná pásma," podotkl.

Místní podle Bašty trápí také plány na přestěhování stavebního úřadu, pošty nebo spořitelny. Dojíždění by mnoha lidem zkomplikovalo život. „Vím, že tu není takový obrat, je to tady konec světa, ale někdo by na nás měl brát zřetel," míní.

Současné Dolní Kralovice, ležící v sousedství vsi Vraždovy Lhotice, vznikly jako náhradní výstavba za původní obec, která zanikla v souvislosti s výstavbou vodního díla Želivka. Bourání obce začalo v roce 1968, většina budov byla zdemolována v letech 1972 až 1974. „V době, kdy obec zanikla, to bylo pro lidi kruté, část se rozprchla, nějaká část se přistěhovala, ale dá se říct, že už tolik pamětníků taky nežije," uvedl starosta. V současnosti podle něj v Dolních Kralovicích bydlí 900 lidí.

V roce 1970 byla v nové obci otevřena základní škola, kterou o rok později navštívil tehdejší prezident Ludvík Svoboda. Později přibyly mateřinka, kulturní dům s kinem a veřejnou knihovnou, čerpací stanice, fotbalové hřiště či rekreační rybník. V obci bylo také vybudováno zdravotní středisko, několik obchodů a restaurací.

Autor: ČTK

29.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
7 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Vizualizace připravované lázeňské zóny v Pasohlávkách na Brněnsku.

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Premiér Sobotka vyzval prezidenta Macrona: Zvyšujte platy v České republice

V Bruselu se dnes dopoledne odehrála důležitá schůzka mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a státy Visegrádské skupiny. Setkání navrhl už před dvoudenním summitem EU v Bruselu Emmanuel Macron a jak předpokládal, hlavním tématem měla být politika přerozdělování uprchlíků a odpor střední Evropy k povinným kvótám. Toto téma však nakonec zcela zapadlo. Maďarsko, Polsko, Slovensko a v neposlední řadě i Česko vyložily na stůl zcela jiné karty.

Jak brexit proměnil Británii? Katastrofické scénáře ekonomů se nenaplnily

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Třímetrový byt za 50 tisíc eur. Ceny pařížských nemovitostí letí raketově vzhůru

Honba Britů za životem v Evropské unii, která jim za dva roky zavře dveře, se neprojevuje jenom v mnohonásobném zvýšení žádostí o občanství v některé z unijních zemí. Britové začínají nakupovat nemovitosti a bohaté země EU z toho začínají profitovat. Francie v první řadě.

DOTYK.CZ

Babiš chce v Praze Muchovo muzeum. Není to priorita, oponuje Krnáčová

Jeden z úvodních projevů pátečního dne mezinárodní konference o urbanistice reSite přednesl Andrej Babiš. Oznámil v něm, že chce v Praze Muchovo muzeum, které by se stalo stánkem pro Slovanskou epopej. Primátorka Andrea Krnáčová mu vzápětí oponovala, že Praha musí řešit jiné věci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies