VYBERTE SI REGION

Za památkami nemusíte jen do centra. Okrajové části jich ukrývají stovky

Praha - Výstava u příležitosti devadesátého výročí rozšíření metropole představuje významné stavby mimo centrum.

17.6.2012
SDÍLEJ:

Vršovická vodárnaFoto: archiv Deníku

O Trojském zámku nebo takzvaném Vršovickém zámečku má povědomí hodně Pražanů, ale že oba původně zámky nebyly, už ví málokdo.

První stavba je inspirována typem italské renesanční vily, zatímco druhý objekt sloužil jako manufaktura na výrobu hedvábí, která patřila italskému podnikateli Giuseppe Rangheri.

Podobných významných památek vzdálených historickému jádru města je po Praze a jejích okrajích více než osm set.

Že významné pražské stavby nejsou jen ty notoricky známé, které se nacházejí v centru metropole, ale stojí i mimo něj, na to upozorňuje výstava nazvaná Na prahu Velké Prahy a dál.

Expozice je od tohoto týdne k vidění v románsko-gotických prostorách Staroměstské radnice. Pořádá ji agentura Foibos u příležitosti devadesáti let od založení takzvané Velké Prahy, jež vznikla připojením 38 obcí.

Dříve samostatné venkovské obce i města se tak staly pražskými předměstími.

Rozšířením Praha získala mnoho zámečků, paláců, usedlostí, kostelů, vil či kaplí, které stály původně za hranicemi města.

„Jednou ze zajímavých staveb je Kotěrova Vršovická vodárna, která je v Michli. Lidé kolem ní jezdí, vidí nějakou věž, ale neuvědomují si, co za slavný objekt to je," popisuje autor výstavy Oldřich Janota. Podle něj stojí za pozornost i vilová architektura. Vily se stavěly dříve jako letní sídla mimo Prahu.

Sedmdesát vyvolených

„Výstavní expozice vznikla na základě výsledků badatelsko-autorské práce desítek odborníků z oblasti dějin umění a architektury, památkářů, historiků, archivářů, pamětníků, pracovníků z územního rozvoje městských částí a dalších," vyjmenovává Kristýna Jirátová z agentury Foibos. Jejich pomocí vznikly již dříve edice mapující významné stavby v Praze 2, 4, 5, 6, 7 a10.

Vybraných sedmdesát objektů ze souborů Slavných staveb doplňují panely s textovou i obrazovou dokumentací v české a anglickém jazyce.

Architoulky

„Každá městská část má na svém území zhruba šedesát architektonicky významných staveb. Všechny by se však na výstavu nevešly, a tak jsme vybrali ty, co jsou v rámci hlavního města nejvýznamnější," vysvětluje Janota.

Expozice je rozdělena do čtyř tematických oddílů: Také tudy šly dějiny Prahy, Ještě před branami historické Prahy, Velké sjednocení a Od prehistoriemi k mrakodrapům.

Panely s informacemi o stavbách obohacují i modely některých objektů. Součástí výstavy jsou i architoulky po jednotlivých městských částech.

„Návštěvníci výstavy se mohou těšit na méně známé stavby městských částí a katastrálních území mimo historické centrum. Uvidí také mozaiku staveb původních vesnic s jejich zaniklými tvrzemi, statky, kostely a kapličkami ztracenými mezi novou zástavbou," popisuje Jirátová.

Mimo expozice představuje i průmyslové areály, školy, činžovní domy, vily, stadiony, sportoviště či parky.

Od vzniku města po současnost

„Chtěli jsme ukázat, že Praha nejsou jenom historické unikátní části, ale že to jsou také další objekty, které se se vznikem Velké Prahy staly součástí města. Snažíme se zmapovat celé architektonické bohatství metropole od vzniku města po současnost, a tedy i architektonický vývoj jednotlivých městských částí," uvádí autor výstavy.

Zatím jsou takto zpracovány jednotlivé městské části až po Prahu 10, ale již brzy se stejné badatelské práce dočkají i části od Prahy 11 výš.

„Jsou tam další zajímavé a významné památky, které nejsou v rámci jednotlivých městských částí zmapovány. Městské části žijí svým vlastním životem, emancipují se a urbanisticky se dobudovávají tak, aby z nich byly svým způsobem svébytná města," vysvětluje Janota důvod, proč se Slavné stavby představují významné objekty podle jednotlivých částí Prahy.

Vznik Velké Prahy

V roce 1922 se k historickým částem Prahy, Starému a Novému Městu, Malé Straně, Hradčanům a Vyšehradu, připojilo 38 částí, jako byly samostatná města či venkovské obce. Velká Praha „spolkla" například Troju, Hloubětín, Karlín, Žižkov, Královské Vinohrady, Vršovice, Michle, Podolí, Smíchov, Košíře, Břevnov nebo Bubeneč.

Autor: Barbora Kabátová

17.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies