VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za památkami nemusíte jen do centra. Okrajové části jich ukrývají stovky

Praha - Výstava u příležitosti devadesátého výročí rozšíření metropole představuje významné stavby mimo centrum.

17.6.2012
SDÍLEJ:

Vršovická vodárnaFoto: archiv Deníku

O Trojském zámku nebo takzvaném Vršovickém zámečku má povědomí hodně Pražanů, ale že oba původně zámky nebyly, už ví málokdo.

První stavba je inspirována typem italské renesanční vily, zatímco druhý objekt sloužil jako manufaktura na výrobu hedvábí, která patřila italskému podnikateli Giuseppe Rangheri.

Podobných významných památek vzdálených historickému jádru města je po Praze a jejích okrajích více než osm set.

Že významné pražské stavby nejsou jen ty notoricky známé, které se nacházejí v centru metropole, ale stojí i mimo něj, na to upozorňuje výstava nazvaná Na prahu Velké Prahy a dál.

Expozice je od tohoto týdne k vidění v románsko-gotických prostorách Staroměstské radnice. Pořádá ji agentura Foibos u příležitosti devadesáti let od založení takzvané Velké Prahy, jež vznikla připojením 38 obcí.

Dříve samostatné venkovské obce i města se tak staly pražskými předměstími.

Rozšířením Praha získala mnoho zámečků, paláců, usedlostí, kostelů, vil či kaplí, které stály původně za hranicemi města.

„Jednou ze zajímavých staveb je Kotěrova Vršovická vodárna, která je v Michli. Lidé kolem ní jezdí, vidí nějakou věž, ale neuvědomují si, co za slavný objekt to je," popisuje autor výstavy Oldřich Janota. Podle něj stojí za pozornost i vilová architektura. Vily se stavěly dříve jako letní sídla mimo Prahu.

Sedmdesát vyvolených

„Výstavní expozice vznikla na základě výsledků badatelsko-autorské práce desítek odborníků z oblasti dějin umění a architektury, památkářů, historiků, archivářů, pamětníků, pracovníků z územního rozvoje městských částí a dalších," vyjmenovává Kristýna Jirátová z agentury Foibos. Jejich pomocí vznikly již dříve edice mapující významné stavby v Praze 2, 4, 5, 6, 7 a10.

Vybraných sedmdesát objektů ze souborů Slavných staveb doplňují panely s textovou i obrazovou dokumentací v české a anglickém jazyce.

Architoulky

„Každá městská část má na svém území zhruba šedesát architektonicky významných staveb. Všechny by se však na výstavu nevešly, a tak jsme vybrali ty, co jsou v rámci hlavního města nejvýznamnější," vysvětluje Janota.

Expozice je rozdělena do čtyř tematických oddílů: Také tudy šly dějiny Prahy, Ještě před branami historické Prahy, Velké sjednocení a Od prehistoriemi k mrakodrapům.

Panely s informacemi o stavbách obohacují i modely některých objektů. Součástí výstavy jsou i architoulky po jednotlivých městských částech.

„Návštěvníci výstavy se mohou těšit na méně známé stavby městských částí a katastrálních území mimo historické centrum. Uvidí také mozaiku staveb původních vesnic s jejich zaniklými tvrzemi, statky, kostely a kapličkami ztracenými mezi novou zástavbou," popisuje Jirátová.

Mimo expozice představuje i průmyslové areály, školy, činžovní domy, vily, stadiony, sportoviště či parky.

Od vzniku města po současnost

„Chtěli jsme ukázat, že Praha nejsou jenom historické unikátní části, ale že to jsou také další objekty, které se se vznikem Velké Prahy staly součástí města. Snažíme se zmapovat celé architektonické bohatství metropole od vzniku města po současnost, a tedy i architektonický vývoj jednotlivých městských částí," uvádí autor výstavy.

Zatím jsou takto zpracovány jednotlivé městské části až po Prahu 10, ale již brzy se stejné badatelské práce dočkají i části od Prahy 11 výš.

„Jsou tam další zajímavé a významné památky, které nejsou v rámci jednotlivých městských částí zmapovány. Městské části žijí svým vlastním životem, emancipují se a urbanisticky se dobudovávají tak, aby z nich byly svým způsobem svébytná města," vysvětluje Janota důvod, proč se Slavné stavby představují významné objekty podle jednotlivých částí Prahy.

Vznik Velké Prahy

V roce 1922 se k historickým částem Prahy, Starému a Novému Městu, Malé Straně, Hradčanům a Vyšehradu, připojilo 38 částí, jako byly samostatná města či venkovské obce. Velká Praha „spolkla" například Troju, Hloubětín, Karlín, Žižkov, Královské Vinohrady, Vršovice, Michle, Podolí, Smíchov, Košíře, Břevnov nebo Bubeneč.

Autor: Barbora Kabátová

17.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilioniovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies