Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za památkami nemusíte jen do centra. Okrajové části jich ukrývají stovky

Praha - Výstava u příležitosti devadesátého výročí rozšíření metropole představuje významné stavby mimo centrum.

17.6.2012
SDÍLEJ:

Vršovická vodárnaFoto: archiv Deníku

O Trojském zámku nebo takzvaném Vršovickém zámečku má povědomí hodně Pražanů, ale že oba původně zámky nebyly, už ví málokdo.

První stavba je inspirována typem italské renesanční vily, zatímco druhý objekt sloužil jako manufaktura na výrobu hedvábí, která patřila italskému podnikateli Giuseppe Rangheri.

Podobných významných památek vzdálených historickému jádru města je po Praze a jejích okrajích více než osm set.

Že významné pražské stavby nejsou jen ty notoricky známé, které se nacházejí v centru metropole, ale stojí i mimo něj, na to upozorňuje výstava nazvaná Na prahu Velké Prahy a dál.

Expozice je od tohoto týdne k vidění v románsko-gotických prostorách Staroměstské radnice. Pořádá ji agentura Foibos u příležitosti devadesáti let od založení takzvané Velké Prahy, jež vznikla připojením 38 obcí.

Dříve samostatné venkovské obce i města se tak staly pražskými předměstími.

Rozšířením Praha získala mnoho zámečků, paláců, usedlostí, kostelů, vil či kaplí, které stály původně za hranicemi města.

„Jednou ze zajímavých staveb je Kotěrova Vršovická vodárna, která je v Michli. Lidé kolem ní jezdí, vidí nějakou věž, ale neuvědomují si, co za slavný objekt to je," popisuje autor výstavy Oldřich Janota. Podle něj stojí za pozornost i vilová architektura. Vily se stavěly dříve jako letní sídla mimo Prahu.

Sedmdesát vyvolených

„Výstavní expozice vznikla na základě výsledků badatelsko-autorské práce desítek odborníků z oblasti dějin umění a architektury, památkářů, historiků, archivářů, pamětníků, pracovníků z územního rozvoje městských částí a dalších," vyjmenovává Kristýna Jirátová z agentury Foibos. Jejich pomocí vznikly již dříve edice mapující významné stavby v Praze 2, 4, 5, 6, 7 a10.

Vybraných sedmdesát objektů ze souborů Slavných staveb doplňují panely s textovou i obrazovou dokumentací v české a anglickém jazyce.

Architoulky

„Každá městská část má na svém území zhruba šedesát architektonicky významných staveb. Všechny by se však na výstavu nevešly, a tak jsme vybrali ty, co jsou v rámci hlavního města nejvýznamnější," vysvětluje Janota.

Expozice je rozdělena do čtyř tematických oddílů: Také tudy šly dějiny Prahy, Ještě před branami historické Prahy, Velké sjednocení a Od prehistoriemi k mrakodrapům.

Panely s informacemi o stavbách obohacují i modely některých objektů. Součástí výstavy jsou i architoulky po jednotlivých městských částech.

„Návštěvníci výstavy se mohou těšit na méně známé stavby městských částí a katastrálních území mimo historické centrum. Uvidí také mozaiku staveb původních vesnic s jejich zaniklými tvrzemi, statky, kostely a kapličkami ztracenými mezi novou zástavbou," popisuje Jirátová.

Mimo expozice představuje i průmyslové areály, školy, činžovní domy, vily, stadiony, sportoviště či parky.

Od vzniku města po současnost

„Chtěli jsme ukázat, že Praha nejsou jenom historické unikátní části, ale že to jsou také další objekty, které se se vznikem Velké Prahy staly součástí města. Snažíme se zmapovat celé architektonické bohatství metropole od vzniku města po současnost, a tedy i architektonický vývoj jednotlivých městských částí," uvádí autor výstavy.

Zatím jsou takto zpracovány jednotlivé městské části až po Prahu 10, ale již brzy se stejné badatelské práce dočkají i části od Prahy 11 výš.

„Jsou tam další zajímavé a významné památky, které nejsou v rámci jednotlivých městských částí zmapovány. Městské části žijí svým vlastním životem, emancipují se a urbanisticky se dobudovávají tak, aby z nich byly svým způsobem svébytná města," vysvětluje Janota důvod, proč se Slavné stavby představují významné objekty podle jednotlivých částí Prahy.

Vznik Velké Prahy

V roce 1922 se k historickým částem Prahy, Starému a Novému Městu, Malé Straně, Hradčanům a Vyšehradu, připojilo 38 částí, jako byly samostatná města či venkovské obce. Velká Praha „spolkla" například Troju, Hloubětín, Karlín, Žižkov, Královské Vinohrady, Vršovice, Michle, Podolí, Smíchov, Košíře, Břevnov nebo Bubeneč.

Autor: Barbora Kabátová

17.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Elektřina. Ilustrační foto.
18

Ceny energií zatím stagnují. Zdražit by mohla elektřina

Ilustrační foto.
23

Příliš levné dálnice. Ať to není na úkor kvality, varují odborníci

Výbuch v kasárnách: munice neměla v administrativní budově co dělat

Armáda ve čtvrtek potvrdila, že v ubytovně Jugo ve vyškovské vojenské posádce byla munice nelegálně. Při explozi tam v úterý zemřel jeden voják.

Nemocnice zavírá kvůli zlodějům kovů. Ukradli kabely

V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem bude od pátku do neděle omezen provoz. Pacienti mají jet za ošetřením do Děčína či Teplic.

Jablek je málo, jejich cena poroste

Ovocnáři zahájili hlavní sklizeň jablek. Někde stromy spíš pročesávají než češou, jablek je podle prognóz o třicet procent méně než vloni. Na Jičínsku se na jablkové kalamitě podepsaly mrazy a kroupy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení